Zajímavosti

21.11.2009 16:45

Vzpomínka na kouzelný koberec

Text, scan, foto: (jjk),archiv foto: (vla), L+K 2/73 Vzpomínka na kouzelný koberec

Bydlení v pražském Břevnově, naproti basiliky svaté Markéty, bývávalo z hlediska leteckého provozu na konci šedesátých a v sedmdesátých létech poměrně zajímavé a půvabné. Nad hlavou tehdy bylo možné zahlédnout množství zajímavostí a kuriosit. Letouny tehdy tudy směřující na ruzyňské letiště k dráze 22/04 resp. k čerstvě otevřené 25/07 (nyní 24/06) provázely autora těchto řádků celé dětství. A při vyběhnutí na pláň u Ladronky i na 31/13. A tak prvními životními zážitky bylo sympatické brumlání milované „čtrnáctky“ (Iljušin Il/Avia Av-14) a s tou i ještě v dobách levného létání a svých pěti letech v roce 1971 cesta z ostravského Mošnova do Prahy. Sympatická byla i další letadla snášející se nad břevnovskými vilkami, „osmnáctka“ (Il-18) s bleděmodrým psacím „M“ na „kormidle“ maďarského Malévu, nebo DC-8 Air Canada, či v „pruhovaných“ barvách dvou modrých odstínů holandské Koninklijke Luchtvaart Maatschappij, tedy KLM. Proháněly se zde i všechny vousaté stroje Československých aerolinií, na svou dobu s moderním „livery“ letouny východoněmeckého Interflugu, nebo samozřejmě fronty všech možných typů sovětského Aeroflotu (včetně prvních pronajatých Jaků-40 s modrobílým stabilizátorem svislé ocasní plochy a malým nápisem ČSA pod okny kabiny). Ale zmínka byla i o kuriositách a tou jednou byl vůbec první přílet Boeingu 747 do Československa 8. listopadu 1972, který se ten den snesl přes Bílou Horu na dráhu 31/13. V té době vzbudil opravdovou senzaci. Boeing 747-237B Emperor Vikramaditya letecké společnosti Air India VT-EBO si do Prahy tehdy odskočil pro československé turisty na své cestě z New Yorku do Bombeje (dnes Mumbai). O této události se psalo na stránkách časopisu Letectví+kosmonautika v čísle 2 v roce 1973 (viz níže) a fotografie jsou všeobecně mezi leteckým národem známy, ale znenadání se z jakési obálky schované kdovíkde vyrojily kolegovi Viktorovi Láněmu tři obrázky, o které by byla škoda se nepodělit, protože budou zveřejněny zcela jistě poprvé. Těžko říci, kdo je pořídil, ale jeho otec, tehdejší pilot ČSA a nedávno zesnulý Jiří Láně to prý nebyl. A k tomu je třeba dodat, že „Jumbo Jet“ indických aerolinií se v Praze objevil ještě o týden později 15.listopadu 1972 (VT-EBN), po té se tyto stroje v Praze dlouhá léta neobjevily a pisatel tohoto textu ještě pamatuje jak se nad bazilikou svaté Markéty přibližoval na přistání „kraťas“ Boeing 747SP-70 v vládní letky Iraqi Airways YI-ALM na palubě s tehdejším předsedou vlády Tárikem Azízem. Dnes už se touto sestupovou cestou nelétá, což trochu mrzí a zůstávají jen vzpomínky na úchvatné nízké přelety v politicky chmurné době, ale i ty neopakovatelné tehdejší zážitky utkvěly navždy v paměti a přenechejme už prostor autentickému materiálu z „Letectví“ o historické události Československa a letiště Praha – Ruzyně. A „747mičky“ už dnes na Ruzyni nejsou až zase tak velkou raritou…

 
(jjk)
 
Letectví+kosmonautika 2/1973
 
 
Kouzelný koberec na Ruzyni
 
Jsou na to tisíce svědků - loni 8. listopadu přistál na ruzyňském letišti vůbec poprvé velkokapacitní Boeing 747. Na práh dráhy 31 dosedl ve 13.55 SEČ, sledovaný davem objektivních i senzacechtivých, „zabíraný“ kamerami Čs. televize.
Po čtyřiceti minutách odstartoval; v 19.00 hodin byl už v Bejrútu, po dalších padesáti minutách zamířil směrem na Bombaj, kde přistál ve 4.00 SEČ.
Divák byl spokojen, a těšil se, že o týden později uvidí ve stejný čas na Ruzyni největší letadlo světa opět. Všechno ostatní ustoupilo do pozadí, i skutečnosti velmi závažné a zajímavé, které tomu předcházely:
Všechno to začalo už vloni na jaře. Ačkoli indická letecká společnost Air india toho času do ČSSR nelétala, uzavřela smlouvu s ČSA - měla výjimečnou možnost přepravit do Bombaje čs. turisty. Boeingem 707, předpokládal dr. Ivan Průcha, obchodní ředitel pro ČSSR a NDR. ( Zpět letadlem ČSA, zněla smlouva). Air India má letadel tohoto typu celkem deset, jedno z nich na lince Bombaj - New York - Bombaj. Na zpáteční cestě prostě odbočí na Prahu.
 
Všechno šlo jako na drátku. Čáru přes rozpočet udělal však jarní letový řád, neboť se v něm černé na bílém právě i na této lince objevil také Boeing, ale Boeing 747... Odlet z New Yorku 20.00, mezipřistání v Londýně 7.40 - 9.30, v Paříži 11.35 - 12.25, v Ženevě 13.20 - 14.20, v Bejrútu 19.00 až 19.50 a v Bombaji 4.00 SEČ. Číslo letu AI 104.
A v Československu na šedesát turistů!
Řešení co dál zůstalo na několika jedincích, ne v Indii, ale v Československu; řešení mohlo v tomto případě uzavřít s veškerou odpovědností federální ministerstvo dopravy, jmenovitě ředitel odboru civilního letectví Stanislav Krebs. Jednání proběhlo rychle, věcně, se vzájemným pochopením. Boeing 747 Air India mohl přistát. To znamenalo, že mj. převzala bombajské operační kontrola k prozkoumání veškeré technické parametry ruzyňského letiště ke studiu, a že je také bezezbytkově uznala za vyhovující.
V den, kdy Air India dovršila čtyřicet let své existence, tj. 15. října 1972, přijat průkopník indického civilního letectví a první president jmenované společnosti J.R.D. Tata s potěšením zprávu, že Boeing 747 v barvách společnosti zamíří do Československa.
Dne 7. listopadu byl první den v plném provozu nový technický blok, který převzal řízení leteckého provozu v Ruzyni.
Dne 8. listopadu kapitán Jeddy „škrtl“ z trasy Ženevu a s Boeingem 747B zamířil z Paříže na Prahu, na palubě s 200 cestujícími a dvěma čs. stevardkami. Na pracovnících pražské reprezentace a pozemních letištních složkách bylo, aby mj. připravili 16 tun paliva, dvoje schůdky (i v případě, že tranzitní cestující zůstávají na palubě to předpisy nařizují) a zajistili rychlé odbaveni. Sýčkové dumali - jestli ta únosnost dráhy, jestli to odbavení... O jednom jsme přemýšleli i my: před časem jsme dali indickému Boeingu přídomek kouzelný koberec. Nezkreslili jsme si jej? A když jsme Boeing 747 v indickém pojetí viděli, vstoupili do kabiny, do salónku, nenašli jsme nic jiného než co jsme na psali: Air India vytvořila z ocelového obra skutečně kouzelný koberec... Však také každý z těch čtyř, které po světě létají, stál 36,826 miliónů dolarů! A právě Air India je příliš střídmá na to, aby s takovým klenotem přistávala s jakýmkoli rizikem... Leč i sám dr. Průcha si po odletu „svého“ letadla směrem na Bejrút oddechl. Vůbec si nedělal starosti, že by něco neklapalo - s výjimkou počasí, tak proměnlivého a charakteristického pro Ruzyni.
 
O týden později… dav čekal, cestující čekali, ale Boeing 747 nepřistával. Už půl hodiny po plánovaném příletu a ještě po něm nebylo ani vidu ani slechu. Přistál - s atraktivně ozářeným nápisem Air India na směrovce až v 18.00 SEČ. Proč? Obrovský obr se při přistávání v Londýně „střetl“ s jakýmsi opeřencem, po němž zůstaly stopy - ohnuté lopatky dmychadla jednoho z motorů. Práce pro techniky a mechaniky společnosti na několik hodin. Proto tedy...
V 18.00 hodin přistál - a v 18.30 už zase odstartoval. Kapitán Das nevycházel z příjemného údivu: tak rekordně krátký čas, v němž je třeba zajistit desítky nezbytných úkonů, nezaznamenal dosud na žádném evropském letišti!
Tímto však už se ani technický blok, letový dispečer, ani pozemní personál nezabývali. Pro ně bylo samozřejmou povinností vyslat „kouzelný koberec“ na další cestu co nejdřív. Tím svůj úkol splnili. Bez nadsázky - na výbornou, dodává Air India…
 
L+K 2/1973 (Libuše Kavanová)
 
 

Air India 8.11.1972 foto archiv (vla)
 

Air India 8.11.1972 foto archiv (vla)
 

Air India 8.11.1972 foto archiv (vla)
 

Japan Air Lines 22.8.2006 foto: (jjk)
 

Japan Air Lines 22.8.2006 foto: (jjk)
 

China Airlines Cargo 20.7.2008 foto: (jjk)
 

China Airlines Cargo 20.7.2008 foto: (jjk)
 

China Airlines Cargo 13.1.2007 foto: (jjk)
 

Japan gov. 3.5.2009 foto: (jjk)
 

Japan gov. 3.5.2009 foto: (jjk)

Menu

Z fotogalerie

vgc vgc

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama