Zajímavosti

30.07.2011 21:19

Vítejte u nás v mrakoptakohradu!...

text,foto: (jjk) Vítejte u nás v mrakoptakohradu!...

Poseidón! Héraklés! A tenhle třetí vzadu…? … ptá se athénský povaleč a vzbouřenec Primabrachos delegace bohů přicházejících z Olympu ve složení Poseidón (s trojzubcem), Héraklés (s kyjem) a Triglav (s mávátkem)….Ve své podstatě v závěru Žáčkových Ptákovin podle Aristofana jde o vyjednávání o smíru mezi ptáky, bohy a lidmi, ale to není ani tak důležité jako vtipné označení sídla Primabra Mrakoptakohrad. A mrakoptakohrad v obráceném gardu vlastně lze uvidět i na okraji Litvínovic. Z českobudějovické červené věže se už od května vesele vysílá (tedy řídí letecký provoz) a na úbočí věže se rojí houf dravých ptáků, de facto zaměstnanců letiště, kteří se zde podobně jako v jiných letištních areálech starají o ochranu provozu. Mrakoptakohrad, tedy věž na Plané, která je nejvyšší z někdejších vojenských budov řízení letového provozu tu tak vrhá stín na stále povykující okřídlené strážce…

 
Jak již tedy bylo zmíněno v Českých Budějovicích už nesedí u prozatímního terminálku maringotka, ve které se střídali ing. Klára Anderlová (viz. O chytré dcerce statkáře Flohwebera) a ing. Gustav Sysel. Chtělo by se říci, že na některých letištích jen bezúčelně syslíci běhají po letištní ploše, ale v Českých Budějovicích to jejich příbuzný dotáhl až na řízení letového provozu a navíc je i meteorolog. Maringotku s letošním jarním deštěm vzala voda a to doslova a tak oba zmiňovaní už mohou zhlížet z výšky zrekonstruované a už i technikou vybavené dominanty Jihočeského letiště České Budějovice (viz. Inspirace Stendhalem, Červený a černý v Budějovicích a Nové poplatky a nově z věže)….
…a do otevřených oken prosklené kupole mrakoptakohradu doléhá štěbetání dvacítky okřídlených příslušnic a příslušníků biologické ochrany letiště včetně plyšových mláďat sovice sněžní, nebo orlice skalní Andulky, přišedší před nedávnem z Kazachstánu a teprve procházející zaškolováním a výcvikem, aby si na svou službu na letišti dostatečně zvykla a v novém prostředí se zabydlela.
Dravci podílející se na biologické ochraně letišť působí na všech větších letištích v České republice počínaje pražskými letišti v Ruzyni a Kbelích, přes Čáslav, Náměšť, Přerov co se týče letišť vojenských až po ta civilní v Brně-Tuřanech, Ostravě-Mošnově, Karlových Varech, Pardubicích a Hradci Králové. A nejinak tomu je od roku 2008 i na českobudějovickém mezinárodním letišti, kde se o hlídání prostoru začali sokolníci Hannah Melcerová a Radek Staněk a jejich opeření partneři starat v souvislosti s rozvojem a modernizací tohoto budoucího dominantního jihočeského dopravního uzlu.
A tak se tu dvacítka sokolů, jestřábů, kání, a rarohů specializuje například na lov holubů, racků, havranů a další menší zvěře pobíhající po ploše, tak kazašská Andulka je ve výcviku sokolníků společnosti B&S Hawk a specializuje se na chytání zajíců nebo srnčí zvěře, která se tu po okolí plochy vychytrale schovává v křoviskách, aby po té vrhala pod kola přistávajících letadel….a tomu právě ptačí členové biologické ochrany musí zabránit ať už na tomto, či na jiných velkých letištích, aby nedošlo k případné havárii, či případné fatální katastrofě, což už se v minulosti leckde přihodilo….
…a právě z toho důvodu se s touto formou ochrany leteckých základen započalo.
Prapůvod biologické ochrany letišť lze dohledat v roce 1970, kdy se použití dravců experimentálně zkoušelo na letišti v Madridu. A není bez zajímavosti, že jen v Evropě došlo mezi lety 1973 a 1975 k téměř čtyřem tisícům incidentů při nichž se ptáci střetli s dopravními letadly a zničili více než sto čtyřicet leteckých motorů a dvě letadla zcela. A jen samotné pařížské letiště Charlese de Gaulla v roce 1985 postihlo přes třista padesát kontaktů ptáků, či ptačích hejn s letouny. V tehdejším Československu se začala ochrana vojenských letišť ptačími predátory zavádět v roce 1981 a posléze se zcela logicky postupně přistoupilo i k ochraně letišť civilních. Ptáci leckdy i malých rozměrů mohou při střetu s letadlem působit jako dělová koule a kromě motorů poškodit i kokpit letounu a ohrozit na životě posádku. Dravci tak musí minimálně své létající opeřené kolegy vystrašit a zahnat a vyčistit tak cestu přistávajícím, nebo startujícím strojům. Na zemi se také používají cvičení psi, kteří zaženou případné menší živočichy a nebo alespoň zanechají pachovou stopu a vetřelec se vzletové a přistávací dráze vyhne.
Výcvik dravce trvá přibližně jeden rok a to postupně, aby si pták zvykl na svého pána a zároveň se tak dobře naučil povely a vždy po splnění úkolu přilétl zpátky. Když se čas od času stane, že opeřence něco napadne a vydá se na výlet, jako před nedávnem na letišti v Čáslavi kde se ztratila a opět po několika dnech nalezla orlice Gabriela. Podle sokolníků je však nejsložitější výchova sokola, který má za úkol létat ve velkých výškách a když uvidí něco podezřelého střemhlav se vrhá k zemi. A ač u inteligentních tvorů jakými dravci bezpochyby jsou je riziko, že se občas někde zapomenou, tak i přesto je tento způsob ochrany šetrnější než některé dřívější, či alternativní metody…
Původně se hejna ptáků nad letišti totiž rozháněla střelbou speciálních patron, ale to bylo poněkud hlučné a ve výsledku i nepraktické, protože se ptáci po výstřelu opět na letiště vracely a nebo si postupně na střelbu zvykly…což by mohli potvrdit ostatně vinaři, či pěstitelé ovoce, kteří s odháněním nenažraného ptactva mají bohaté zkušenosti…Ale pyrotechnické pomůcky se někdy stále alternativně používají, podobně jako metoda bioakustická, nebo světelná. To zjednodušeně znamená, že se ptákům pustí nahlas rádio s tísňovými hlasy ptáků (možná i s nahrávkami ptáků, kteří ostatním přikazují rozletět se a nezdržovat provoz). A nebo se bliká světelnými zařízeními, což je uprostřed noci obzvlášť „příjemné“. Nu a další metoda je chemická, což zjednodušeně znamená jistou formu zvířecí genocidy, po které na daném prostoru „sto let ani tráva neroste“ – taky nepraktické.
Zdá se tedy, že nejpřirozenější a dá se říci i nejefektivnější je bojovat proti zvířecím narušitelům provozu letiště jejich vlastními zbraněmi, tedy ptáky-dravci a nebo cvičenými psy. Dravec buď své ptačí druhy, ale v tomto případě nepřátele, buď svou přítomností vystraší a zažene, nebo v nejzazším případě ty nepoučitelné uloví. Někde se dokonce už i experimentuje s létajícími modely ptáků, ale těžko říci, co si třeba takový holub může myslet…nejspíš to má ten efekt, že umře smíchy, když vidí vrtulového plechového orla J 
 
Radostně a volně se nám dýše!
Zahnali jsme bouře psot a slot!
Šťastná, požehnaná ptačí říše!
Šťastný, požehnaný ptačí rod!
 
….mohou si dravci zpívat třeba i na českobudějovickém letišti pod mrakoptakohradem v Žáčkových Ptákovinách podle Aristofana spolu se závěrečných chórem…
text, foto: (jjk)
 
 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama