Zajímavosti

25.07.2010 19:54

Ve znaku se svatým Kryštofem, aneb…

text,foto: (jjk) Ve znaku se svatým Kryštofem, aneb…

…. záchranáři měli svátek. Podle křesťanského kalendáře připadá na den 24.července svátek mučedníka Kryštofa, tedy patrona všech, kteří mají něco společného s dopravou a mimo jiné i leteckých záchranářů, kteří nejen v České republice podle tohoto světce používají volací symbol Kryštof. Není to žádná novinka, protože svatý Kryštof je jako pomocník v nouzi v Evropě uctíván už od pátého století. Podle legendy se Kryštof narodil v zemi kanánské a byl mohutné postavy. Zklamání ze světských panovníků ho přivedlo k rozhodnutí hledat víru v Ježíše Krista. Vzdělání hledal u moudrého poustevníka, který mu dal za úkol přenášet pocestné přes dravou řeku. Jedné noci, kdy bylo obzvlášť nehezké počasí, ho oslovil malý chlapec s přáním, aby ho přenesl přes řeku. Ale během cesty se stával těžším a těžším, že i svalovec měl s ním problémy, ale nakonec se mu chlapce přes řeku přenést podařilo. Na břehu mu klučina prozradil, že to byla zkouška, zda odolá nastraženým příkořím a, že on je tím koho hledá, tedy Ježíšem Kristem a muži udělil jméno Christoforus, neboli nosič Krista.
 
Kryštof se pak stal šiřitelem víry, až se při pronásledování křesťanů dostal do zajetí lykijského krále. Ten ho dal všelijakými způsoby mučit, ale moc se to nedařilo, šípy se od něho odrážely a nakonec ho přemohly až čtyři stovky vojáků a nakonec mu byla uťata hlava. To se stalo někdy kolem roku 250 našeho letopočtu. Od 5.století byl svatý Kryštof uctíván a lidé věřili, že když se zrána budou dívat na jeho obrázek, budou chráněni celý den a proto jeho obrazy a sochy byly k vidění v kostelích u vchodu, nebo proti dveřím. Svatý Kryštof byl zobrazován jako obr nesoucí Ježíška v podobě malého dítěte a je tedy kromě záchranářů patronem řidičů, automobilistů, vozků, vorařů, lodníků, převozníků, námořníků, poutníků; cestujících; atletů; horských cest; horníků, tesařů, kloboučníků, barvičů, knihvazačů, hledačů pokladů, obchodníků s ovocem, zahradníků, pevností, dětí, proti náhlé smrti, proti moru, proti nákazám, proti nebezpečí z ohně nebo z vody, proti suchu, proti nečasu, proti kroupám, proti chorobám očí, proti bolesti zubů, proti ranám. Tedy takový ochranářský univerzální světec.
 
O Letecké záchranné službě autor těchto řádků napsal 2.září 1995 do tehdejšího Denního Telegrafu a tento článek je v plném znění i na stránkách MLČR v tomto odkazu: První pomoc se snesla z nebe, ale alespoň ve stručnosti je užitečné připomenout historii leteckých záchranářů na našem území i zde.
 
V Československu se historie letecké záchranné služby začala psát v roce 1956, kdy došlo k přepravě zraněného člověka z Terezína do pražské střešovické nemocnice vrtulníkem Mi-4. K dalšímu využití vrtulníku Mi-4 ke zdravotnickým účelům došlo v roce 1960, kdy byli přepraveni dva zranění horníci z ostravské nemocnice na letiště v Mošnově. Záchranářské práce vrtulníků však nebyly tehdy pravidlem a tak k dalšímu zásahu došlo v roce 1965, kdy byla ve Vysokých Tatrách zachraňována jihoslovanská horolezkyně, což, ale stále byl výjimečný případ. V té době se pro zdravotnické účely používal i letoun L-200 Morava, který však jen převážel pacienty a neasistoval u zákroků na místě. Po té došlo k další odmlce a až v roce 1973 se začal testovat vrtulník Mi-2 v horském terénu od roku 1974 už v barvách Letecké služby Federálního ministerstva vnitra vypomáhal horské službě poměrně pravidelně v podobě přepravy záchranářů a materiálu. K první přímé pomoci zraněnému horolezci došlo v roce 1975. Kromě menšího stroje Mi-2 se začal používat i silný stroj Mi-8. V roce 1985 vznikl v Československu při Ministerstvu dopravy tým specialistů a tak letecká záchranka tak dostala svou první koncepci. Světlo světa v roce 1987 spatří návrh vybudovat dvanáct středisek letecké záchranné služby na celém území Československa, přičemž by každé mělo k dispozici jeden stroj. Jako ten správný vrtulník pro tuto službu byl vybrán Mi-2 a prvním zkušebním místem se stala Praha s akčním rádiem Středočeského kraje. Dostal název Kryštof 1 a vystřídaly se v tomto středisku stroje Letecké služby Federálního Ministerstva Vnitra Slov-airu. Na Slovensku v té době zkoušel vrtulník Mi-8 Bánskou Bystrici a okolí (Kryštof 2). Po té následoval Kryštof 3 v Popradu. V následujícím roce 1988 vrtulníky začaly operovat z Brna (Kryštof 4) a o další rok později přibyl Kryštof 5 v Ostravě. V roce 1990 vzniká základna Kryštof 6 v Hradci Králové (sekundární lety obsluhuje paralelně vojáci z prostějovské posádky). Na letišti v Plané u Mariánských Lázní v tom roce už funguje Kryštof 7, ale ten se v roce 1991 stěhuje na letiště Plzeň-Líně pod křídla armády. A expanze utěšeně pokračuje. Vzniká středisko Kryštof 8 v Košicích, Kryštof 9 v Olomouci, Kryštof 10 v Nových Zámcích, Kryštof 11 v Bratislavě a v Jihlavě Kryštof 12. Kryštof 13 operuje z letiště České Budějovice-Planá (nyní sídlí v Hosíně), Kryštof 14 sídlí v Žilině, Kryštof 15 v Ústí nad Labem a Kryštof 16 v Trenčíně. Sedmnáctý Kryštof je provozován armádou na letišti v Havlíčkově Brodě, ale toto středisko s odchodem vojenského letectva v roce 1994 zaniká. A nakonec v Liberci funguje Kryštof 18. Jednotlivá střediska obhospodařují v současné době vrtulníky Policie České republiky, Armády České republiky, a firem DSA a Alfa-Helicopter, a všichni na nejmodernějších vrtulnících, které jsou pro tuto službu k dispozici a to včetně zdravotnického vybavení. Ale o tom jak letecká záchranka funguje si lze přečíst ve zmíněném článku První pomoc se snesla z nebe, i když v mnoha směrech se za těch patnáct let mnohé změnilo, zmodernizovalo a zrychlilo. Práce záchranářů však ve své podstatě je stále stejná a vždy jde všem zainteresovaným především o lidské životy a jejich práce zaslouží úctu a uznání a proto se sluší , alespoň touto cestou, při příležitosti jejich svátku na svatého Kryštofa 24.července 2010, se o těchto záchranářích zmínit.
 
text, foto: (jjk)    

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama