Zajímavosti

31.10.2010 18:45

V květnu kropil Florián a Artemas tentokrát foukal…

text,foto: (jjk) V květnu kropil Florián a Artemas tentokrát foukal…

…a, ale přece jen bylo v sobotu 30. října 2010 výrazně přívětivěji než na květnovém požárnickém dětském dnu, kdy Svatý Floriánek ušetřil hasičům vodu a kropil a kropil… a tak sic cosi napsáno o historii havlíčkobrodského letiště tam je, ale vzhledem sychravému mlhavému počasí pro změnu nejsou nic moc, co do barevnosti, obrázky. 30. října 2010 také uplynulo už pětatřicet let od havárie letounu DC-9 společnosti Inex Adria Airways za mlhy v Praze – Suchdole na lince z Tivatu. Zemřelo tehdy sedmdesát jeden cestující a čtyři členové posádky, přičemž dalších čtyřicet pět lidí katastrofu přežilo a v suchdolské zahrádkářské kolonii bylo zničeno patnáct objektů, ve kterých naštěstí nikdo nebyl. Nu a on 30. října má mimo jiné také „svůj den“ podle křesťanského kalendáře jakýsi svatý Artemas, ale co vlastně dělal je záhadou, jen se ví, že byl jedním z učedníků a patrně byl nějak k ruce apoštolu Pavlovi, který se rozmýšlel, zda k Titovi pošle Artemase, nebo Tychika…chm, ale o co se ten pán zasloužil těžko říci…a jinak se tedy 30. října 2010 ni nijak významného nepřihodilo…Na havlíčkobrodském letišti, ale na rozdíl od autorovy květnové návštěvy mlha a sychravo nebylo, tak i ty obrázky vypadají poněkud optimističtěji a na tomto, dnes už mezinárodním letišti Havlíčkův Brod, také plánují do budoucna, protože nedávno i představili, řekněme ideovou studii výstavby zpevněné asfaltové dráhy, což v prostředí velmi náladového počasí Českomoravské vrchoviny zcela jistě (pokud se to podaří) ulehčí letecký provoz….

 
V květnovém materiálu Svatý Floriánek ušetřil hasičům vodu a kropil a kropil… je o historii tohoto letiště něco napsáno, ale stručně lze ještě něco málo připomenout.
 
Ve druhé polovině 30. let dvacátého století Ministerstvo národní obrany rozhodlo o budování nových leteckých základen a letišť na území Československé republiky a to především z důvodu zhoršující se mezinárodní situace zejména ze strany Německa po nástupu Adolfa Hitlera k moci. A tak bylo rozhodnuto i o vybudování základny v Německém (dnešním Havlíčkově) Brodě. Oficiálně s výstavbou se začalo 6. června 1936 a do konce roku 1937 zde měla být dislokována jedna peruť čítající tři letky bombardérů. Celá stavba se, ale notně zdržovala a to hlavně proto, že se nedařilo vykoupit všechny pozemky a jak je už v našem kraji zvykem došlo i na mnohé žaloby, z nichž leckteré se táhly až do roku 1946. První vojenské letouny přistály v Německém Brodě koncem roku 1937, ale ještě nedokončené provozní budovy byly předány československému letectvu až 24. ledna 1939 a to konkrétně 111. peruti 6. leteckého pluku. Peruť zde měla bombardovacími letouny Aero MB-200 a ač se uvažovalo v průběhu roku 1938 o dozbrojení letouny Avie B-71, ty nakonec skončily pravděpodobně na jiných letištích 6. pluku, protože hrozily komplikace se zásobováním a údržbou, kdyby se personál musel starat o více než jeden typ strojů. Po mobilizaci a Mnichovu na letišti přibyl ještě letoun Avia B-534 Četnické letecké hlídky a takto pospolu s bombardéry tu českoslovenští letci zůstali až do 15. března 1939, kdy došlo k obsazení Německého Brodu jednotkami Wehrmachtu. Letecký provoz byl zastaven a postupně obnoven Luftwaffe až po dokončení rozličných stavebních úprav v polovině roku 1940. Hlavně se tu usadili žáci Flugzeugálihrerschule, která spadala pod brněnskou výcvikovou základnu. A také tu po celou dobu války byly letecké opravny, které na jejím konci přestavovaly cvičné stroje Arado Ar-66 a Gotha Go-145 na bombardéry. Jinak se tu střídalo všelicos od kluzáků Grunau Baby, přes Klemm Kl-35, Bücker Bü-131/181, různé typy letounů Arado, či  Focke-Wulf, nebo Heinkel, až po stroje Siebel Si-204, Fieseler Fi-156, Messerschmitt Bf-108/109/Me- 262 a třímotorové dopravní Junkers Ju-52. Po německé přítomnosti tu také v květnu 1945 zůstaly torza všech možných tvarů a velikostí, ale letiště se mohlo navrátit Československé armádě. A hnedle od 1. října 1945 tu začala působit Letecká vojenská akademie, která původně měla hlavně sídlit v Hradci Králové, ale vzhledem k tomu, že tamní kasárna potřebovala rozsáhlou rekonstrukci, byla dočasně umístěna v Havlíčkově Brodě. Do Hradce Králové se přesunula akademie 1. února 1946. V tomtéž roce tu už na základě 311. bombardovací perutě bylo i velitelství 6. letecké divize a Letecký pluk 25 "Atlantický". Ale už po „únoru 1948“ bylo velitelství 6. letecké divize zrušeno. V letech 1949 až 1950 tu byl Letecký pluk 41 (v roce 1950 přečíslovaný na 47), který se odstěhoval do Brna. Po té tu byl relativně klid a aeroklub v mezích možností mohl fungovat až do okamžiku kdy se sem začali v roce 1964 stěhovat vrtulníkáři, kterým se téměř aeroklubáky podařilo zničit. Armáda se stále rozšiřovala a tlačila civilní letce (ač pod hlavičkou Svazarmu) postupně až na samý konec letiště, kde sídlí dnes. Ale nemuselo tomu tak být, protože jak se postupně rozšiřovala vrtulníková stání, už už se zdálo, že kolem roku 1990 dojde k jejich zřízení i v bezprostředním okolí dnešního zázemí aeroklubu a patrně ten, by zde definitivně skončil. Ale všechno bylo jinak a armáda postupně, spolu se snižováním stavů a počtu základen z Havlíčkova Brodu odcházela a odcházela až odešla zcela. A tak tedy ještě se vraťme o krok zpět ke zmíněným vrtulníkářům. V roce 1964 tu vznikla 4. vrtulníková letka operačně podřízená zde rovněž sídlícímu velitelství 4. tankové divize. O deset let později se 4. letka rozdělila na dvě 41. a 42. spojovací letku se stroji Mi-1 a Mi-4. 41. letka byla zrušena v roce 1985 a 42. letka se přejmenovala na 52. letka velení a průzkumu. K té přišly vrtulníky Mi-2 a velké dopravní Mi-8, které se zde také spolu se stroji Mi-17 opravovaly a tak tu bylo čím dál tím víc těsněji a to došlo k dalšímu rozšiřování stání a aeroklubáci tím trpěli. Navíc se sem nastěhovaly dva vrtulníkové odřady, které sloužily kroměřížské 3. motostřelecké divizi a havlíčkobrodské 4. tankové divizi. K tomu se koncem osmdesátých let uvažovalo i o tom, že na toto letiště budou dislokovány i těžké bitevní vrtulníky Mi-24. K tomu, ale už nedošlo a po útlumu činnosti v roce 1990, byly následně téměř všechny jednotky ke konci roku 1992 zrušeny. Něco se stěhovalo do Piešťan, něco do Prostějova a Bechyně. A tak jediným zástupcem vojenského letectva v Havlíčkově Brodě zůstala záchranka jako Kryštof 17, která byla podřízena 51. vrtulníkovému pluku v Prostějově. Když byl prostějovský pluk 30. listopadu 1994 zrušen, zanikla i základna Kryštof 17 a skončily tu i vrtulníkové opravny.
 
Tím se také uzavřela historie vojenského letectva na tomto letišti. Dnes zde tedy působí Aeroklub Havlíčkův Brod, který letiště zvelebuje a 26. března 2010 došlo i k oficiálnímu otevření neveřejného mezinárodního letiště (statut veřejného vnitrostátního už samozřejmě má) v Havlíčkově Brodě. Dokončuje se přístavba malé odbavovací budovy a v ideovém plánu je v úvodu zmíněná asfaltovo-betonové dráhy, která by měla mít rozměry 700 x 18 metrů. Takže pokud vše dopadne ke spokojenosti všech zúčastněných, bude se tu moci přistávat i po vydatných deštích, které na Vysočině často travnaté ploše dají co proto, ale zcela jistě lze konstatovat, že v Havlíčkově Brodě letci i nadále zůstanou i do budoucna, protože k tomuto městu neodmyslitelně patří, vždyť v prvnímu oficiálnímu vzletu aeroplánu tu došlo už 5. listopadu 1911.
text, foto: (jjk)
 
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama