Zajímavosti

06.04.2014 20:26

V dubnu letěl poprvé i Josef Pouba

text,foto: (jjk) V dubnu letěl poprvé i Josef Pouba

Ačkoli 5. dubna bylo uvedeno do provozu sousední ruzyňské letiště (v roce 1937 viz. Pětasedmdesáté narozeniny ruzyňského letiště…), létalo se už tehdy a dodnes se létá jen kousek vedle u města Kladna. Posledních šedesát let se létá na letišti ve Velké Dobré (a ačkoli sobota 5. dubna 2014 byla pošmourná stejně se zde létalo) a těžko říci, zda si místní létavci, když provětrávali duo Blaníků, uvědomili, že právě začátek dubna je i historickým mezníkem kladenské aviatiky. Už jsme si kročehlavského průkopníka létání Josefa Poubu před časem připomínali (viz. Z Pau do kročehlavské Bažantnice…), ale proč si právě v těchto prvních dubnových jarních dnech tyto začátky připomenout, ačkoli to není zrovna výročí kulaté.

Ale vraťme se zopakovat něco málo o Josefu Poubovi.
Strojní mechanik a cyklista Josef Pouba se pokoušel stavět své první letadlo už v roce 1910, ale až na začátku roku 1911 se vydal do francouzského městečka Pau učit se v letecké škole Louise Blériota naučit pilotnímu umění. Po té co se vrátil zpět s čerstvým pilotním průkazem začal se shánět po příhodném letišti. Příhodná plocha se našla nejprve mezi Peklovem a Dolany, kde letecké družstvo postavilo dřevěný hangár a do něj Pouba umístil letoun Blériot XI s motorem Anzani. Už od prvního natočení motoru budil letoun po okolí velké pozdvižení a sousedé se seběhli podívat se, co to vydává takové, v té době neznámé zvuky. Počasí však bylo asi podobně hnusné jako teď po sto letech, protože k prvnímu letu se Josef Pouba odhodlal až v neděli 2. dubna 1911. Po té 13. května 1913 následovala i produkce pro veřejnost. Původní letiště však bylo poněkud z kopce a tak se Poubovi jednou podařilo letoun poškodit. Bylo tedy potřeba vyhledat nové příhodnější místo a to se našlo jen kousek blíž k nynějšímu letišti ve Velké Dobré na palouku mezi Kročehlav a Velkým Přítočnem, kde je dnes prostor zvaný Bažantnice.
Ta vznikla v době, kdy Buštěhrad a přilehlé polnosti patřily velkovévodkyni toskánské Anně Marii Františce a to kolem roku 1735. Prostor kolem Bažantnice byl bohatý na vodní prameny a tehdy zde byl založen i rybník a později i koupaliště a prameniště vody je zde i dnes, ale dnes je toto místo místem procházek a protkané i cyklostezkami, které vedou přes Hřebeč, Lidice do Buštěhradu a na Okoř, či Středokluk, Tuchoměřic a Nebušic.
Málokdo, ale dnes ví, že se na kole prohání po letišti pana Josefa Pouby z roku 1911. Toto místo, ale Poubovi také nepřineslo štěstí, protože při prvním letu se mu porouchal motor a při poněkud tvrdším nouzovém přistání letoun roztřískal. Ačkoli se mu letoun, který byl jen ze dřeva a plátna opět, už podruhé, opravit, členové leteckého družstva už s Poubou trpělivost neměli a přestali ho financovat. Kročehlavský aviatik po té prý ještě létal kdesi mezi Smečnem a Libušínem a to i s první českou letkyní Boženou Láglerovou, ale dál se jeho stopy ztrácejí, protože s létáním skončil…
Ale kladenské létání s ním neskončilo, ve třicátých létech vznikly dvě velké letecké organizace to Masarykova letecká liga a Aeroklub studentstva založený při Průmyslové škole v Kladně. Rozvoj sice přerušila druhá světová válka, ale rozvoj se opět rozběhl po ní. Vznikají aerokluby Libušín, Stehelčeves, Dřetovice a Kamenné Žebrovice, které se následně spojují s Aeroklubem Kladno. A létá se na polích u Velké Dobré, Libušína, Vinařic a Zbečna, a staví se i letiště s hangárem zvané "U lípy". Kladenské letiště ve Velké Dobré vzniká v padesátých létech kdy se naopak ruší různá jiná letiště v okolí Prahy a tak na Kladno přicházejí z okolí noví letci a s nimi i technika všeho druhu (včetně například vrtulníků HC-102). Letiště bylo také vyčleněno jako záloha pro vojenské letectvo, aby zde mohly přistávat i letouny Mig-15. Během let zde probíhaly a probíhají různé soutěže, z nichž asi nejznámější je Kladenský pohár, který byl po tragické smrti propagátora letectví Zdeňka Běhounka v roce 1977, přejmenován na Memoriál Zdeňka Běhounka. Po devadesátém roce se jako jinde změnila struktura financování a fungování aeroklubů a nebylo tomu jinak i na Kladně. Tam dokonce došlo i k odchodu části pilotů na bývalé vojenské letiště v Panenském Týnci, kde si založili vlastní aeroklub. Ale vše snad už zahladil čas. Před lety hrozilo kladenskému letišti i uzavření, protože se jistí papaláši vymysleli plochu zastavět jakýmsi developerským projektem, ale i to je snad definitivně zažehnáno (i když co je dnes definitivní). A tak snad jen blízkost ruzyňského letiště poněkud omezuje provoz (mimo jiné zde nemohou působit parašutisté a starty a přistání se také někdy musí řídit podle toho, co se zrovna na Ruzyni děje). Ale i přes poněkud mlhavé aprílové počasí se i v první dubnové dny na Kladně létalo a protože právě v tyto dny uplynuly sto tři roky od prvního vzletu místního průkopníka létání Josefa Pouby, zak při příležitosti návštěvy ve Velké Dobré nebylo od věci si toto datum krátce připomenout.
text, foto: (jjk)
 [Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci teprve světa běh a nejen ten letecký opět stále znovu objevuje, (jjk)]  

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama