Zajímavosti

08.02.2015 19:09

Tam kde rostou pagody jako houby po dešti

text: (jjk), foto: M.H. Tam kde rostou pagody jako houby po dešti

Studené období tradičně přežíváme každoročně odskoky do prostředí o mnoho teplejšího a přívětivějšího ať už to v minulých letech byla KambodžaIndonésieFilipínyIndie a Singapur (a minulý týden i Vietnam). A protože je stále nevlídno podíváme se tam na asijském kontinentu, kde pagody rostou jako houby po dešti. Sice to bude o létání jen okrajově, už jen proto, že v této zemi není letecký provoz zdaleka na takové úrovni jako v okolních zemích, ale i proto, že na koukání jsou i dost možná atraktivnější záležitosti. Několikrát se tak podíváme po stopách nedávné návštěvy Myanmaru (bývalé Barmy), neboli Svazové republiky Myanmar (Pyidaunzu Thanmăda Myăma Nainngandaw'). Nebudou to přískoky chronologické a tak prvním navštíveným místem bude Bagan v provincii Mandalay, místo, kde se urodilo neuvěřitelné množství podivuhodných staveb….

Je to hned na poprvé pohled k neuvěření, protože buddhistické chrámy, pagody, stúpy a další podobné stavby jsou všudypřítomné a naprosto všude kam jen oko pohlédne. Bagan byl totiž 9. do 13. století hlavním městem království Pagan a během svého rozkvětu mezi 11. a 13. stoletím zde bylo vystavěno více než deset tisíc buddhistických chrámů, pagod a klášterů, z nichž do dnešních dnů jich (v různém stavu) zůstalo stát kolem dvou a půl tisíc. Takže přišedší návštěvník má pocit, že doslova tyto stavby vyrůstají všudypřítomně ze země jako houby po dešti. Nejen první, ale i druhý pohled na záplavu těchto podivuhodných staveb stále vzbuzuje úžas. Pláň, kde je i dnes ještě kolem dvou a půl tisíc Buddhistických chrámů a stúp má rozlohu „pouhých“ šest krát šest kilometru. Tyto stavby začal budovat král Anawrahta v roce 1044, kdy se Paganské království odklonilo od Hinduismu a přešlo k Buddhismu. Zlatá éra tohoto království trvala necelých dvě stě let a na březích řeky Ayeyarwady vzniklo (podle některých pramenů) až deset tisíc těchto staveb, včetně Pitaka Taik, tedy knihovny pro svaté buddhistické knihy Pitaka. A sem také, do takzvaného Prvního barmského království směřovali mezi jedenáctým a třináctým stoletím buddhističtí poutníci z celé jihovýchodní Asie. Toto místo bylo v té době hlavním centrem Buddhismu. I z dnešního pohledu se zdá těžko odhadnout jak velké množství lidského materiálu bylo schopno tohle všechno postavit na tak relativně malém prostoru a s tehdejšími prostředky. Při pohledu na pole stúp a pagod člověka napadá asociace s egyptskými pyramidami, skalním městem Petra, Velkým Zimbabwe, či babylonským Zikkuratem… Zcela jistě lze předpokládat, že dnes bychom i přes veškerou současnou techniku něco podobného nebyli schopni postavit (už jen díky různým byrokratickým procedurám) a o to větší obdiv barmské (myanmarské) pole stúp a pagod v Baganu vzbuzuje…
Ale jak už bylo řečeno, víme, že největší rozkvět zažívaly pláně Baganu mezi 11. a 13. stoletím, ale poněkud rychlý zánik této civilizace není dodnes úplně jasný. Podle jedné z teorií ve druhé polovině 13. století do Baganu vtrhla mongolská vojska Kublaj Chána (nynější Myanmar Mongolové obsadili v roce 1279) a vyplenila ho. Podle druhé teorie Bagan vydrancovala vojska Číňanů. Chrámy a stúpy z cihel byly rozebrány a materiál byl použit mimo jiné na stavbu opevnění, které mělo chránit Bagan před neustálými nájezdy ozbrojenců. Ale ani to nepomohlo a ve 14. století byl Bagan opuštěn a posléze pozbyl i svého náboženského a kulturního významu. Zapomenutý Bagan o sobě nechtěně dal vědět po šesti stech letech, kdy oblast v roce 1975 postihlo silné zemětřesení. Naštěstí se velkou většinu chrámů a stúp podařilo zachránit před zkázou, nebo zrekonstruovat a v některých případech i částečně opravit i původní barevnou omítku s freskami, které ovšem po šesti stech letech z většiny objektů nenávratně zmizely a nezachovaly se po nich žádné památky. I tak po šesti stech letech od zániku původního Baganu a po čtyřiceti letech od zemětřesení je možné na „louce“ o rozměrech šest krát šest kilometrů spatřit téměř dva a půl tisíce Buddhových chrámů, stúp a pagod…
Nu, ale přece jenom tu něco málo z letového provozu máme (už jen kvůli odletu z Baganu). Je to hlavní letiště Baganu a vlastně i provincie Mandalay, tedy letiště Nyaung U Airport neboli Bagan Airport. Bohužel se mi i přes veškerou snahu nepodařilo zjistit historii tohoto letiště. Dost možná je příčinou několik desítek let trvající autoritativní režim v Myanmaru, který měl (a stále ještě částečně má) tradičně (podobně jako jiné podobné režimy) zálibu v utajování všeho a všude. Pouze jedna historická zmínka sahá do roku 1990, kdy se stavěl „nový“ moderní Bagan a tehdy se i budovalo letiště, které má dnes jednu vzletovou a přistávací asfaltovou dráhu 18/36 dlouhou 2 591 metrů. A letoun, který je zde k vidění je stroj charterové letecké společnosti Golden Myanmar Airlines ATR 72-600 XY-AJM, která vznikla teprve v roce 2012 po mírném uvolnění politických a společenských poměrů. A tato společnost má ve své flotile pouhé dva kusy strojů ATR 72, které byly jako nové dodané v červnu roku 2014 a kromě toho létá ještě se dvěma letouny Airbus A320-200.
Nahlédli jsme tedy do krajiny, kde pagody rostou jako houby po dešti, ale nahlédnou lze (i chronologicky) do Baganu na facebookových stránkách magazínu v odkazech Odjinud: z Mandalay do Baganu 10. listopadu 2014 Barma/Myanmar, Odjinud: na elektrokole po Baganu 11.11.2014 (Barma/Myanmar), Odjinud: poslední den v Baganu 12.11.2014 Barma/Myanmar,
 
 
text: (jjk), foto: Michael Heger
[Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci světa běh a nejen ten letecký opět teprve znovu objevuje, (jjk)]

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama