Zajímavosti

02.03.2014 18:30

Strohschneider ve šlépějích Nadara

text:(jjk), foto: Archiv města Ústí nad Labem Strohschneider ve šlépějích Nadara

Povídali jsme si o významném pilotovi z první světové války a ústeckém rodáku Ernstu Strohschneiderovi (*6. září 1886 v Ústí nad Labem - †21. března 1918 severní Itálie), který dosáhl během války jako nadporučík císařského rakouského letectva patnácti sestřelů (viz. Vzpomínka na letecké eso Ernsta Strohschneidera). Kromě toho i rád fotografoval, ale kromě žánrových obrázků se také specializoval na funkci leteckého pozorovatele a fotografoval italská města a pozice italské armády. Zmínil jsem se také o tom, že se Ernst Strohschneider po svém válečném zranění v roce 1915 uprchl z ruského zajetí, nastoupil k letectvu a ve Vídeňském Novém Městě (Wiener-Neustadtu) absolvoval výcvik jako pozorovatel a v roce 1916 odešel na „Italskou frontu“. V Itálii se také kromě to, že sestřelil potvrzeně patnáct nepřátelských letadel, proslavil jako letecký fotograf a fotil pozice italské armády, někdy i válečné výjevy a města a opevnění. Ve vysokohorských podmínkách a v té době je až překvapující jak kvalitní snímky se mu leckdy povedly.

A protože jsme o Ernstu Strohschneiderovi hovořili, nebylo by od věci zmínit se v této souvislosti o tom jak to vlastně bylo s vojenskou fotografií, protože tento ústecký rodák vlastně patřil k průkopníkům tohoto obor, ačkoli nebyl určitě první. K tomu směřuje i název článku.
Bezpochyby prvním kdo kdy v dějinách pořídil leteckou fotografii byl ve Francii v roce 1858 vzduchoplavec, cestovatel, spisovatel a především fotograf Nadar (vlastním jménem Gaspard-Félix Tournachon). Nadar létal s balónem nad Paříž a fotografoval město pod sebou. Následoval ho americký fotograf James Wallace Black. Toho, že lze fotografovat z balónu nepřátelské pozice si záhy všimli vcelku logicky vojáci. Zatím co Nadar své fotografie francouzské rozvědce své fotografie při francouzsko-rakouské válce (1859) poskytnout odmítl, to armáda států Unie v americké občanské válce (1861-1865) fotografie z balónu používala. Fotografie z balónů se záhy začaly používat i pro potřeby fotogrammetrie a vznikaly z nich topografické mapy. A když koncem 19. století George Eastman získal patent na papírový fotografický film a Hannibal Goodwin na film celuloidový svitkový mohlo dojít k výraznému zmenšení fotografického aparátu a fotit se nejen z balónu s posádkou, ale i třeba z draku, který vlastně sloužil něco jako předchůdce bezpilotního letounu. Ve Velké Británii se v té době rozvinula technika bezpilotních balónů, které dokonce sloužily i v Royal Air Force.
Dokonce došlo i na experiment s fotoaparátem umístěným na malé raketě na čemž pracoval Alfred Nobel. A experimentem bylo i umístění miniaturního aparátu na hrudi poštovního holuba. Letecká fotografie se však především rozšířila před první válkou a v průběhu první světové války. Používány byly fotoaparáty umístěné na upoutaných dracích, miniaturní kamerky na hrudích holubů, ale samozřejmě se fotilo i z balónů. S rozvojem letectví se však naskytla i možnost fotografování z letadel.
Prvním komu se podařilo pořídit první letecké fotografie byl italský pilot Carlo Piazza, který během průzkumného letu na letounu Blériot fotografoval v březnu 1912 v Libyi pozice turecké armády během italsko-turecké války. V témže roce v Německu vznikla fotoprůzkumná letecká jednotka a letecký fotografický průzkum se začal používat i v Bulharsku, Velké Británii, Rakousku, Švýcarsku a samozřejmě ve Francii, kde vlastně vznikla letecká fotografie díky Nadarovi.
První světová válka rozdělila úkoly leteckého průzkumu na několik kategorií. Jednalo se o průzkum taktický a operační, dělostřelecký, pěchotní a strategický což mělo velký význam pro plánování vojenských operací. Například na konci války v oblasti řeky Sommy angličané pořídili dokonce více než deset tisíc fotografií za pouhý týden. Od roku 1917 se už například při řízení dělostřelecké palby začalo používat i radiotelegrafické spojení, aby dělostřelecké baterie na zemi byly včas informovány, ale v těchto případech se fotografie mohly použít až dodatečně pro vyhodnocení úspěšnosti zásahů pozic nepřítele.
Nebylo tedy divu, že fotografický průzkum používala i rakouská armáda a konkrétně Ernst Strohschneider na tzv.Italské frontě, která trvala od 23. května 1915 do začátku listopadu 1918 v Alpách na severu Itálie. Byla to jedna z hlavních frontových linií této války. Střetla se v mnoha krvavých bitvách vojska Rakouska-Uherska (za účasti Čechů a Slováků) a Itálie, ale na rakouské straně bojovaly i německé jednotky a na straně Italů i Francouzi, Britové, Američané a československé legie. V tomto značně nehostinném horském prostředí se uskutečnilo mnoho slavných i méně slavných bitev mezi nimiž byla například bitva na Piavě, u Vittorio Veneto, u Caporetta a hned jedenáct krvavých bitev na Soči (Isonzo).
Vzhledem k tomu, že v této oblasti sloužil i zmíněný Ernst Strohschneider, jsou jeho fotografie z míst, které bylo potřeba zdokumentovat. Ale jak je vidět neubránil se ani žánrovým obrázkům alpských horských vrcholů. Ernst Strohschneider své fotografie (jak je vidět) poměrně dobře dokumentoval a tak jsou na nich, nebo na jejich zadní straně většinou (co se podařilo dochovat) popsána i místa, která jsou fotografována. U fotografií, které byly popsány ze zadní strany je ve fotogalerii název místa vždy v pořadí za fotografií zmíněného místa.
Na závěr lze říci, že se Ernst Strohschneider zařadil mezi průkopníky letecké fotografie a této formy vojenského průzkumu. Je sice pravdou, že během války fotili vojenští piloti všech zúčastněných armád, ale žádný z nich se nenarodil v Ústí nad Labem. (viz. Vzpomínka na letecké eso Ernsta Strohschneidera)
text:(jjk), foto: Archiv města Ústí nad Labem
Zdroj: Archiv města Ústí nad Labem, PhDr. Vladimír Kaiser, www.musee-orsay.fr, www.dejinyasoucasnost.cz
P.S. poděkování za poskytnutí materiálů, souhlas se zveřejněním a spolupráci PhDr. Vladimíru Kaiserovi
[Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci teprve světa běh a nejen ten letecký opět stále znovu objevuje, (jjk)]  

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama