Zajímavosti

27.04.2019 18:35

Stoletá Bohemia

text, foto: (jjk) Stoletá Bohemia

Letoun Bohemia B-5 se zrodil v hlavě konstruktéra a českého leteckého průkopníka ing. Oldřicha Hallera a jeho stavba započala v listopadu a prosinci 1918 v hangáru na letišti Plzeň-Bory sdružením Bohemia, které vzniklo už před první světovou válkou. Na letounu se podílely i další plzeňské firmy a do vzduchu se poprvé dostal 27. dubna 1919 řízený Rudolfem Polaneckým na borském letišti.

Letoun Bohemia B-5 byl úzce spojen s Rudolfem Polaneckým a také s dalším leteckým průkopníkem a konstruktér ing. Oldřichem Hallerem. Na konci roku 1918 se nový letoun začal stavět v hangáru na Borech i s použitím dílů vyřazeného německého předválečného stroje. A další díly dodaly plzeňské firmy a třeba plechové kryty přídě instalatérský závod  J.K.Rudolf, vrtuli karosárna František Dezorta, plátěné potahy ušily sestry člena sdružení Bohemia Josefa Klíbra, Emilie a Marie Klíbrovi a tak dále. Letoun byl klasicky, jako v té době celodřevěný a dvoumístný, přičemž křídla byla potažena plátnem stejně jako trup jehož svrchní část byla potažena dýhou a příď kolem motoru byla kapotována hliníkovým plechem. Sám motor byl jistou kuriozitou, protože konstrukčně vycházel ze čtyřválce bratří Wrightů vyráběného v německé licenci (N.A.G.Neue Automobil-Gesellschaft) a po další úpravě Oldřichem Hallerem měl vyšší otáčky a zvedla se i výkonnost motoru.
A když byl letoun konečně hotov, usedl do něj právě Rudolf Polanecký a 27. dubna 1919 se s ním poprvé vznesl do vzduchu na letišti Bory. A hned o několik dnů později už létal Polanecký s letounem veřejně nad Plzní a nad prvomájovými slavnostmi a manifestacemi a rozhazoval ze vzduchu letáky a propagační letecké brožurky. Sám Polanecký ovšem tento letoun 17. května 1919 i osobně rozbil. Zmíněná havárie se udála po návratu z vítacího letu na počest prezidenta presidenta T.G.Masaryka. Bohužel těsně před přistáním na Borech, krátce před půl jedenáctou dopoledne v poslední zatáčce letoun náhle ztratil rychlost a ze čtyřiceti metrů se zřítil poblíž restaurace "Na Farmě". Bohužel na předním sedadle zahynul Josef Klíbr, a Rudolf Polanecký byl zraněn lehce. Letoun se kupodivu podařilo po havárii opravit za šest týdnů. Letoun Bohemia B-5 pak věrně sloužil dál a Rudolf Polanecký kromě jiných aktivit, vyškolil i mnoho dalších nových pilotů v Plzni i Praze, kam se Polanecký i se strojem v srpnu 1919 přestěhoval.
Polanecký s letounem B-5 létal kurýrní lety například do Mladé Boleslavi nebo Poděbrad a letoun sloužil k dalším čistě komerčním účelům. Účastnil se i I. národního leteckého meetingu v Praze v roce 1921, kde byl nejlepší ve výškové soutěži (6 361 metrů). V té době stroj začal používat i chrudimský továrník a pilot Jaroslav Wiesner, který Polaneckého smrti (který zahynul 27.srpna 1922 při leteckém dnu na letišti ve Kbelích v troskách letounu Phöenix D.II) letoun koupil. Ale jak bylo zmíněno, letoun byl vybaven starým motorem N.A.G., byl život letounu B-5 byl jen o rok delší než pilota Rudolfa Polaneckého. V roce 1923 motor dosloužil a Jaroslav Wiesner ho nechal přestavět na kluzák, který zkoušel například na svahu u Podhořan, ale bez valného úspěchu. 
Stroj Bohemia B-5 měl rozpětí horního křídla 8 metrů a dolního 7,2 metru a rozpětí baldachýnu 1,6 metru. Dlouhý byl 6,7 (6,68) metru a výšku 2,8 metru. Prázdná hmotnost byla 340 kg a vzletová hmotnost maximální 520 kg. Létal maximální rychlostí 110 km/hod a maximálně vystoupal do přibližně 1500 metrů.
Ale dnes vlastně dva letouny Bohemia B-5 přece jenom existují.
V roce 2009 stavitel letadel Václav Vondrášek s Tismic u Českého Brodu postavil ultralevou zmenšenou repliku stoje Bohemia B-5 s motorem Rotax 582 o výkonu 65 koní.
Ovšem originál, tedy torzo trupu s křídly, zbyl ve sbírkách Vojenského historického ústavu. A v polovině roku 2004 se rozhodlo o jeho renovaci, ale zbytek letounu byl v takovém stavu, že nakonec bylo přistoupeno k výrobě repliky jedna ku jedné. Replika byla dokončena v roce 2014 a na zahájení sezony Leteckého muzea Kbely v sobotu 26. dubna 2014 vystavena.
A v letošním roce Česká národní banka vydala výroční minci (autorem je výtvarník akademický sochař Zbyněk Fojtů) v hodnotě 200,- korun, která byla emitována 24.dubna 2019 (viz. Mince s motivem letounu Bohemia B-5 pokřtěna v Leteckém muzeu Kbely).
 
text, foto: (jjk)

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama