Zajímavosti

19.08.2017 19:15

Spitfire na počest Jaroslava Kudláčka

text: (jjk), foto: Milan Horys Spitfire na počest Jaroslava Kudláčka
V sobotu 19.srpna 2017 byla v Chrudimi odhalena pamětní deska připomínající památku plk. Jaroslava Kudláčka (* 9.12.1919 Chrudim -† 5.10.1945 Blackbushe), pilota 311. československé bombardovací perutě RAF, který zahynul při repatriačním letu 5. října 1945 jako kapitán letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 krátce po startu z letiště Blackbushe v Hampshire, kdy letoun s třiadvaceti lidmi na palubě z technických důvodů havaroval (zahynuli všichni cestující). Vzhledem k tomu, že letoun Consolidated Liberator u nás není k mání, tak symbolický přelet nad Chrudimí, kde byla odhalena pamětní deska, a chrudimské letiště navštívil Radim Vojta a Spitfire Mk.XVIE TE184 G-MXVI (v barvách 9N-B, S/Ldr Otto Smik, 129. Squadron 1944).
Jaroslav Kudláček se narodil 9.prosince 1919 v Chrudimi a zemřel na následky zranění 5.října 1945 na letišti Blackbushe ve Velké Británii. Jaroslav Kudláček začal létat v rámci Masarykovské kampaně „1 000 nových pilotů republice“. Ale v prvních dnech okupace podobně jako mnozí další českoslovenští piloti se vydal stejnou, ale poněkud krkolomnou cestou do emigrace. Cílem československých letců byla Francie, ale vzhledem k mezinárodně složité politické situace putoval nejprve do Polska a po německé a sovětské agresi a okupaci Polska v září 1939 prchal do Rumunska, posléze Egypta do Francie. A jak se po Polsku dalším cílem nacistického režimu stala Francie, Jaroslav Kudláček, podobně jako i ostatní českoslovenští piloti stihl uprchnout do Velké Británie. Nejprve prošel výcvikem v Kanadě a po té byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti Royal Air Force. Ve Velké Británii létal na stroji Consolidated B-24 Liberator hlavně hlídkové lety nad Biskajským zálivem a Severním mořem. Ale kromě toho se účastnil útoku na německou ponorku akustickými bombami 11. února 1945 a na sklonku války se mu šikovným manévrem podařilo 5.května 1945 uniknout útoku letounu Junkers Ju-88 nedaleko Bergenu. A po oficiálním ukončení války ještě se svým strojem 15. května 1945 doprovázel ponorku U 901 až do přístavu v norském Stavangeru.
Českoslovenští letci však pokračovali v činnosti i po té, protože především dopravními a bombardovacími letouny přepravovali jak československé emigranty, tak i různý náklad z Velké Británie do Československa. A to především na pražské ruzyňské letiště. V mezičase a krátké přestávce se sice stihne Jaroslav Kudláček setkat se svou rodinou v Chrudimi, ale pak se opět vrací do Velké Británie aby pokračoval v transportních letech.
Na začátku října však dochází k nečekanému a tragickému konci. Jaroslav Kudláček 5.října 1945 startuje s letounem Consolidated B-24 Liberator GR VI, PP-N, KG867 z letiště Blackbushe v Hampshire, ale něco nefunguje jako obvykle. Několik minut po startu ve výšce něco přes sto padesát metrů nad zemí se nečekaně vznítí levý vnitřní motor čtyřmotorového letounu a Jaroslav Kudláček se rozhodne otočit a vrátit na letiště. Bohužel se v tu chvíli letoun nakloní na levou stranu a v malé výšce naráží do vzrostlého porostu a následně do země, a dva a půl kilometru před letištěm a okamžitě se díky plným nádržím paliva ocitne v plamenech. Kromě posádky však na palubě zahynou i cestující. Celkem se jedná o osm mužů (včetně členů posádky), devět žen a pět dětí.  
A přitom možná ani nemuselo k této tragédii dojít. Liberator měl původně letět 4.října 1945, ale právě pro potíže s motorem byla příprava ke startu třikrát přerušena. Ale ani po návratu do hangáru se nepodařilo najít příčinu potíží s motorem a odlet byl odložen na druhý den. Také byl změněn seznam cestujících, takže byli vyřazení dva příslušníci perutě, střelec W/O Pavel Svoboda a radistka LACW 1. třídy Edita Sedláková (jenže tato manželka palubního inženýra Zdeňka Sedláka, a jedna z tzv. Wintonových dětí, se na palubu nakonec dostala a v konečném seznamu cestujících chyběla). A tak nakonec Liberator odstartoval 5.října 1945 ve 12,43 hodin s posádkou pilot P/O Jaroslav Kudláček, druhý pilot W/O Antonín Brož, navigátor P/O Karel Rybníček, radista F/O Bohumil Vaverka a palubní inženýr F/Sgt Zdeněk Sedlák. Tehdy pětadvacetiletý Jaroslav Kudláček měl nalétáno 1 421 hodin, z toho 512 na čtyřmotorových letounech. Paradoxně se mělo jednat o poslední repatriační let Jaroslava Kudláčka v Velké Británie do Československa. A shodou nešťastných okolností se Jaroslavu Kudláčkovi krátce před tím (k prvnímu čtyřletému synovi, který měl narozeniny 6.října 1945) narodil druhý syn.
Vyšetřovatelé nakonec dospěli k závěru, že k neštěstí došlo v důsledku ztráty ovladatelnosti stroje po požáru levého vnitřního motoru a ten vznikl po rozedření vysokotlakého palivového vedení o kovovou svorku a následným únikem paliva. A po té došlo k narušení nosných prvků křídla požárem a i v důsledku přerušení dodávky paliva po prohoření palivového vedení. A to i přesto, že hasící systém motoru fungoval a hasící směs byla kompletně vyčerpána. Také vyšetřovací komise ovšem zjistila, že sice byl vypnut levý vnitřní motor, ale vyčerpán hasící systém pravého vnitřního motoru. Takže jestli v krizové situaci nedošlo k nějakému nedopatření, či nedorozumění. Ale to už nic nemění na tom, že v nešťastnou chvíli nešťastná shoda okolností připravila nejen několik skvělých letců, bojujících v R.A.F., ale i několik československých repatriantů, přeživších válku v Britském exilu…
Ale tak jako v sobotu 19.srpna 2017 byla v Chrudimi odhalena pamětní deska z černého mramoru připomínající památku plk. Jaroslava Kudláčka, pilota 311. československé bombardovací perutě RAF, který zahynul při repatriačním letu 5. října 1945 jako kapitán letounu Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 krátce po startu z letiště Blackbushe v Hampshire, kdy letoun s třiadvaceti lidmi na palubě z technických důvodů havaroval. Vzhledem k tomu, že letoun Consolidated Liberator u nás není k mání, tak symbolický přelet nad Chrudimí, kde byla odhalena pamětní deska, a chrudimské letiště navštívil Radim Vojta a Spitfire Mk.XVIE TE184 G-MXVI (v barvách 9N-B, S/Ldr Otto Smik, 129. Squadron 1944).
text: (jjk), foto: Milan Horys
 

 

 

   Nad plk.JaroslavemKudláčkem ve Spitfiru 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama