Zajímavosti

13.11.2016 17:52

Sedmdesátka už skoro čeká u Luhačovic

text, foto: (jjk) Sedmdesátka už skoro čeká u Luhačovic
V tomto roce uplynulo sedmdesát let od vzniku holešovského aeroklubu, ale ono to až zase tak moc ke slavení není, protože holešovští letci ztratili v roce 2009 své letiště a ocitli se z donucení v azylu v Kyjově. Sice už se pilně buduje nové letiště u Biskupic, nedaleko Luhačovic, takže holešovští letci budou mít opět svůj domov, ale sedmdesátiny tedy nebyly tak slavnostní, jako by mohly být. Je to o to smutnější, že holešovské letiště mělo být hlavním dopravním letištěm na (nejen) střední Moravě a dnes je jen prázdnou loukou, a které (jak se ovšem vědělo už před třiceti lety) se nikdy nemůže stát průmyslovým areálem, kvůli podzemním zásobám pitné vody pro celou středomoravskou oblast, a zbourání letiště tak bylo zcela zbytečné a nesmyslné….
V tomto roce si tedy Aeroklub Holešov připomíná sedmdesáté narozeniny. Založili ho v roce 1946 zaměstnanci a představitelé zlínské firmy Baťa (i když bohužel už tehdy znárodněné, tedy ukradené) a hledalo se vhodné letiště, které by se stalo moravskou křižovatkou. Nakonec místo některého ze stávajících letišť byla vybrána luka a polnosti u Holešova. Firma Baťa, tedy už Svit, obnovila leteckou divizi (snažila se navázat na předválečnou éru) a Svitlet potřeboval s letouny Douglas DC-3 a dalšími stroji odněkud létat. Otrokovické letiště nemělo v té době dostatečné parametry. A tak se díky (už) gottwaldovskému (zlínskému) Svitu zadařilo i holešovskému aeroklubu. Ten už na polích mezi Holešovem a Zahnašovicemi létal, ale rozvoje letiště se dočkal až v okamžiku, kdy se rozhodlo, že Holešov bude spádovým letištěm pro Gottwaldov a širé daleké okolí. Původní plány hovořily o třech dráhách, šesti hangárech, řídicí věži, dílnách a prostorech pro cestující a podzemních palivových nádržích. Megalomanský projekt se nakonec nerealizoval a tak v Holešově byly vybudovány dvě travnaté dráhy, betonové stání pro dvě středně velká dopravní letadla a část betonové pojezdové dráhy. Už v roce 1950 Svitlet provozoval pravidelné linky mezi Gottwaldovem (Otrokovicemi) a Prahou s mezipřistáním v Olomouci a navazujícím spojem do Valašského Meziříčí. Zároveň byl organizován autokarový svoz cestujících na olomoucké letiště z Prostějova a na otrokovické letiště z Luhačovic. Svitlet kromě DC-3 provozoval v té době i letouny Junkers JU-52, Noorduyn C-64 Norseman, Cessna C-78, Aero Ae-45, nebo i Zlin Z-22 a Z381. Ale existence tohoto podniku nemělo až tak dlouhého trvání a s budováním a otevíráním holešovského letiště byla i tato firma přenesena na nové letiště a v členěna do zemědělské divize ČSA.
Víceméně hotovo bylo letiště o nějaký rok později, v roce 1952. Provozovatelem byly letecké opravny ve Kbelích a kromě aeroklubu letiště využívala převážně armáda ke svému výcviku. Krajský aeroklub organizoval výcvik branců a instruktorů na letounech Jak C-11 a byly sem dovezeny i hangáry ze zrušeného letiště Bystřice pod Hostýnem. V holešovských kasárnách navíc sídlil i 7. výsadkový průzkumný pluk zvláštního určení, takže letiště sloužilo i k seskokům vojenských parašutistů z upoutaných balonů a letounů An-2 a Il/Av-14.  Dne 1. března 1953 se rozběhl plně i dopravní civilní provoz na tomto letišti s pravidelnými linkami od roku 1956, a tak se zde objevovaly převážně v následujícím období letouny Iljušin/Avia Il/Av-14 Československých aeroliniích a posléze i stroje Let L-410 (ČSA a Slov-Airu) a Jakovlev Jak-40. Sídlila ze zmíněná agrochemická stanice ČSA Agrolet a posléze Slov-Air. A v sedmdesátých létech se také podařilo vybudoval svépomocí (v roce 1973) zázemí aeroklubu včetně provozní budovy a vlastí věže. Pro Holešov také hovořilo to, že se správě letišť nechtělo udržovat zázemí pro civilní provoz v Přerově a Holešově zároveň. Přerov však byl velkým vojenským letištěm a tak Holešov v této neformální soutěži vlastně vyhrál, protože nehrozila kolize s případným zvýšeným vojenským provozem. I odbavovací prostory a civilní zázemí (s útulnou odbavovací a příletovou halou) působilo v Holešově neporovnatelně pohodlněji než v Přerově. Československé aerolinie tak v roce 1974 přerovské letiště přestaly využívat a létalo se už jen do Holešova. Letiště tedy poměrně obstojně vzkvétalo a čilý ruch byl jak v areálu, který byl majetkem Československých aerolinií, respektive Československé správy dopravních letišť, ale i v u práškařů, aeroklubáků a provoz doplňoval výcvik vojska. A možná i díky tomu, že holešovské letiště bylo využíváno armádou, ale i Československými aeroliniemi, a byl tu v šedesátých a sedmdesátých letech velmi čilý provoz, vzkvétal i provoz aeroklubový. Ostatně holešovský aeroklub patřil v té době k největším v republice, navíc když se sem přistěhoval v sedmdesátých letech i aeroklub otrokovický. Byly tu tak všechny obory od parašutistů, modelářů, přes plachtaře po motoráře.
V osmdesátých letech se majitelem provozovatelem letiště stává podnik Slov Air Bratislava a ve druhé polovině osmdesátých let velkou aktivitu vyvíjí i JZD AK Slušovice, které (tak trochu partyzánsky) začíná létat i pravidelnou linku mezi Holešovem a Prahou. Slušovický podnik také měl v úmyslu (tyto nápady se v průběhu let opakovaly) s rozvojem svých leteckých aktivit, vybudovat betonovou vzletovou a přistávací dráhu až pro velká dopravní letadla. Ale s útlumem činnosti tohoto podniku, po rozdělení státu se odstěhoval i Slov-Air a postupně se rozpadala i jeho moravská nástupnická firma Reas. A tak vlastně kromě několika opravárenských a servisních firem na letišti zůstal fungovat jen aeroklub a meteorologická stanice (tak dokonce přežila i zánik letiště).
Po roce 1990 byla doba poměrně turbulentní a je tak trochu nedávná a více je psáno ve článku viz. Hurá, zrušili jsme další letiště!. Různé aktivity se tu tak nějak přelévaly až do okamžiku, kdy 6. prosince 2005 Zlínský kraj od firmy TTT Air za 325 milionů korun letiště koupil s tím, že zde vznikne průmyslová zóna. V tom roce se hovořilo o tom, že aeroklub zde zůstane a zůstane i letiště v omezené podobě. Ale kraj argumentoval tím, že si investor nepřeje vedle průmyslové zóny letiště. Což je absurdní, protože tak zvaná holešovská zóna nikdy žádného investora neměla a ani mít nemohla, protože pod plochou někdejšího holešovského letiště jsou významné zásoby pitné vody pro široké daleké okolí, takže na tomto místě nikdy žádná průmyslová zóna nikdy stát nemohla a ani nikdy nemůže….
Lze tak říci, že zánik letiště Holešov byl vlastně jen takový podivný podvod….ale Aeroklub Holešov existovat nepřestal, odstěhoval se dočasně do Kyjova, ale už buduje nové vlastní letiště nedaleko práškařské plochy u Biskupic, respektive Luhačovic. Nu a vzhledem k tomu jak macešsky se ke svým letcům zachovalo město Holešov a Zlínský, ani by se možná nikdo nedivil, kdyby se s novým letištěm aeroklub nepřejmenoval z Aeroklubu Holešov, na Aeroklub Luhačovice. ….proč se jmenovat po městě, které se zachovalo tak nepřátelsky…
Takže sice holešovský aeroklub v roce 2016 oslavil sedmdesátiny, ale slavit se bude nejspíš až na novém letišti v Luhačovicích a možná, že i jméno původního města se začátkem nového života na novém letišti z názvu aeroklubu zmizí (oni by si to holešovští papaláši zasloužili)…. A tak jsou při těch sedmdesátinách přiloženy fotografie z posledních měsíců života v roce 2007 a 2008.  
 
text, foto: (jjk)
 [Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která se ze své vážné nemoci pomalu vrací zpět a světa běh a nejen ten letecký znovu objevuje, (jjk)]
   
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama