Zajímavosti

04.11.2017 18:42

Šedesátiny psa ve vesmíru

text: (jjk), foto: archiv www.roscosmos.ru, www.nasa.gov Šedesátiny psa ve vesmíru
Podzim před šedesáti lety znamenal faktický začátek dobývání vesmíru a vlastně i let prvního živého tvora do kosmického prostoru. Po vzletu první umělé družice Sputnik 1 (Спутник 1) dne 4. října 1957, následoval 3. listopadu 1957 let prvního živého tvora do vesmíru. V pátek 3. listopadu 2012 tedy uplynulo šedesát let co tuto planetu opustil první živý tvor a na palubě družice Sputnik 2 na oběžnou dráhu země se dostal pes Lajka. Vesměs se připomíná především let první sovětské družice v říjnu 1957, ale rozhodně i druhý člověkem stvořený satelit s živým organismem na palubě stojí za připomenutí.
Za celým projektem nepilotovaných, ale i posléze pilotovaných letů do vesmíru v Sovětském svazu stál Sergej Pavlovič Koroljov (*12. ledna 1907 - †14. ledna 1966), který se výzkumem raketové techniky zabýval už před druhou světovou válkou. Jeho práce byla přerušena v roce 1938, kdy byl z politických důvodů zatčen a odsouzen na deset let do vyhnanství. Sice i tam se podílel na projektování raketové techniky, ale ruce se mu uvolnily až v roce 1944, kdy byl omilostněn a v roce 1945 se vrátil zpět do Moskvy. O rok později je Koroljov jmenován šéfkonstruktérem a kromě zkoumání německé balistické rakety V-2 vymýšlí i sofistikovanější balistickou raketu s dosahem až 600 kilometrů. Přeskočíme-li několik let postupného vývoje různých typů raket, dostaneme se do roku 1954, kdy Koroljov prosazuje kosmický raketový nosič R-7 a tento rok lze považovat o počátek projektu Sputnik. Veškeré snahy vrcholí už zmíněným startem Sputniku 1 dne 4. října 1957. Tento první umělý satelit obíhající zeměkouli vážil více než osmdesát kilogramů a měl průměr 58 centimetrů a čtyři antény.
Hned krátce na to 11. října 1957 bylo rozhodnuto o stavbě družice Sputnik 2, která měla na své palubě nést i živého tvora. V případě sovětského výzkumu kosmu se jednalo o pokusné psy. Na rozdíl od první družice, která byla vlastně jen koulí s jednoduchými přístroji uvnitř, v případě druhého Sputniku ke kouli přibyl oválný kontejner na psa a další komponenty a celá stavba družice trvala pouhé čtyři týdny. To se podařilo proto, že družice byla složena komponentů prvního Sputniku v podobě kulového modulu a válcové schránky, která byla už dříve používána při letech psů na balistických raketách. K tomu byl ještě připojen blok Geiger-Müllerova počítače pro měření solárního a kosmického záření. Všechny tři moduly byly vloženy do rámu a družice ve tvaru připomínající kužel o délce jedena a půl metru vážila přes pět set kilogramů.
Kabina pro psa měla zajistit jeho životní funkce na sedm dní, ale protože v té době ještě nebyl vyřešen problém s návratem kabiny atmosférou zpět na zem, nepočítalo se s tím, že by první obyvatel planety země svou misi přežil. Plánováno také bylo, aby pes Lajka uchycen v postroji dostával celý týden stravu ve formě gelu. Rovněž na těle psa měly být připojeny přístroje, které by měřily životní funkce a údaje odesílaly do střediska na zemi.
K samotnému startu Sputniku 2 došlo tedy před šedeáti lety 3. listopadu 1957 ve 02,30 hodin z kosmodromu Bajkonur. Bohužel se start tak úplně nepovedl, protože na oběžné dráze země sice došlo k odhození krytu družice, ale nepodařilo se oddělit družici od nosné rakety a to zavinilo následující problém. Sice, jak bylo zmíněno, měla Lajka žít na oběžné dráze přibližně sedm dní a po té bezbolestně usmrcena, ale vzhledem k tomu, že se nepodařilo družici oddělit od zbylé části nosné rakety, došlo k poškození stabilizátoru a narušení termoregulačního systému a tak teplota v kabině vystoupala až na čtyřicet stupňů Celsia a pes se následkem stresu a přehřátí udusil už po zhruba pěti hodinách. Sovětská propaganda sice tehdy tvrdila, že Lajka žila mnoho dní, ale v roce 2002 pravou skutečnost odhalil jeden z ruských vědců pracujících na programu Sputnik. Samotná družice Sputnik 2 obletěla zeměkouli více než dva a půl tisíckrát až 14. dubna 1958 shořela v hustých vrstvách atmosféry.
Ačkoli osud Lajky byl fatální, znamená datum 3. listopadu 1957 den, kdy první obyvatel naší planety opustil naší atmosféru a vstoupil do kosmu. I když se jednalo o psa, Koroljovovi a sovětským kosmickým konstruktérům se podařilo ověřit, že lze do vesmíru vyslat i člověka.
K tomu jak víme došlo 12. dubna 1961 kdy se vesmíru vydal na palubě kosmické rakety Vostok 1 vydal sovětský kosmonaut Jurijem Alexejevičem Gagarinem, čemuž ovšem předcházely další lety psů na palubách sovětských kosmických lodí. Tito psíci se na rozdíl od Lajky na zem vesměs ve zdraví vrátily.
Dlužno dodat, že sice Sovětský svaz o něco předehnal Spojené státy americké, ale Američané se o mnoho neopozdili a od roku 1959 do roku 1961 testovali lety do vesmíru s opicemi, které byly předvojem letu s lidskou posádkou, ale to už je jiná historie.
text: (jjk), foto: archiv www.roscosmos.ru, www.nasa.gov
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama