Zajímavosti

02.07.2011 22:46

Rosťa u pohádkového dědečka…

text,foto: (jjk) Rosťa u pohádkového dědečka…

…byl vlastně jediným, kdo se se svým maskovacím vehiklem dokodrcal v nepříjemném štiplavém větru z Milovic do Vrátkova k perníkové chaloupce…ostatně ono nám nějak nepříjemně nelétavě fouká už druhým týdnem a tentokrát ten ledový fujavic i pokazil dětičkové polétávání nad Českobrodskem…No i cestou z Prahy byly povětrnostní podmínky velice příznivé, posuďte sami: okluzní fronta 356-42, 359-44, 360-30; teplá fronta: 350-38, 345-34, 341-33; výška, tlak, teplota, rosný bod: 570-954-7,6-3,6; 2.760-725-9,9-14…lepší počasí jsme si nemohli přát…řečeno s cimrmanologem Pavlem Vondruškou…ale to co kdysi vyhovovalo na cestě za poslem z Liptákova, nevyhovovalo tentokrát na cestě za pohádkovým dědečkem do Vrátkova…Takže pátý ročník létání pro děti na letišti Františka Adamce ve Vrátkově se vzhledem k nepřízni svatého Petra zatím odsouvá na příznivější termín a jediným létavým strojem krátce se tu producírujícím se byl vírník řízený Rostislavem Bauerem přilétnuvší z Milovic….a tak také ještě jako bonus zbyla chvilka na prohlédnutí tismické románské baziliky Nanebevzetí P. Marie…  

Pravda nad letištěm Vrátkov jsme se už několikrát pohybovali (viz. …jak nedoletět na Hanou, ale do Milovic…, nebo Komáři se ženili, mravenci se rojili… a nebo i Ať žije 1.mááááj !!!! (na letištích Rohozec, Osičiny, Vrátkov, Říčany) ), ale dnes v sobotu 2. července 2011 byla ideální příležitost plochu pro ultralehká letadla představit o něco podrobněji, ale těžko šlo tušit, že s prvním prázdninovým víkendem začne „sněžit“ a tak to podrobnější necháme na příznivější podnebí…A také vlastně už není potřeba nijak obšírně představovat Rostislava Bauera a jeho (a nejen jeho) vírníky, protože jsme si o těchto zajímavých stroječcích povídali v souvislosti s milovickým letištěm viz. ..a zase to stříbrné vajíčko…nebo Gyrinidae?   a …jak nedoletět na Hanou, ale do Milovic… ….a tak vlastně jen je třeba poznamenat, že na vrátkovské letiště se zcela jistě vrátíme…zatím tu stojí „perníková chaloupka“, tedy vlastně taková dřevěná věž řízení letového provozu a jedno takové zajímavé překvapení, cosi jako mobilní futrál na letadla, který rovněž představíme až jeho tajemství bude oficiálně odhaleno (m.j. v jednom z příštích čísel časopisu LAA ČR Pilot)…
…no a když je tak takhle nelétavo, ošklivo, zamračeno, a voda na spadnutí je třeba i možnost se po okolí všelijakých těch letišťátek roztroušených po naší rodné matičce zemičce zabloudit i na nějaká ta jiná pamětihodná místa…a jedním z nich je v okolí vrátkovského letiště například zmíněný kostelík Nanebevzetí P. Marie…
Tento zajímavý kostelík dosahuje svou historií zhruba do poloviny 12. století a po zhroucení jižní strany byl zrekonstruován na přelomu 15. a 16. století z původních kamenů. Po roce 1700 bylo postaveno točité schodiště na kruchtu, obnoveno zaklenutí hlavní lodě a osazen nově vstupní portál a vše bylo dokončeno v letech 1752–55. Došlo i k drobné barokní úpravě což iniciovala kněžna Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna. Ve druhé polovině dvacátého století kostelík chátral, ale v posledních dvou letech došlo ke generální opravě kostela, která byla zakončena bohoslužbou 6. března 2011 celebrovanou generálním vikářem pražské arcidiecéze Mons. ThDr. Michaelem Slavíkem.
Trojlodní pískovcová stavba s dvěma věžemi je 13,20 metrů dlouhá a 8,5 metrů široká v jižní části ozdobená znakem zemanské rodiny Vrbíků z Tismic. Fresky pocházejí 18. století a znázorňují například korunování P. Marie, či P. Marii Tismickou, nebo Boha Otce a Ducha svatého a sv. Annu a Jáchyma, sv. Jan Nepomuckého. Fresky však byly přemalovány v polovině 19. století. Hlavní oltář je z roku 1755 a obsahuje nyní kopii sochy Tismické madony, na severní straně je náhrobek Václava Ryntera z Woren a na Vrátkově z roku 1582 a náhrobek z roku 1609 s nerozluštitelným nápisem a erbem se zkříženými klíči a dále v severní věži je zvon z roku 1442 s nápisem: „Ke cti Boží a Panny Marie“.
Kostel v Tismicích není nijak obecně známý, ale podle historiků patří mezi jednu z nejvýznamnějších stavebních památek u nás, ale i v celé Evropě. Dokládá vlastně i to, že tato oblast v minulosti patřila k významným místům, protože takto architektonicky a na svou dobu mohutně stavěná románská bazilika svědčila o značně rozvinuté společnosti. Bohužel chybí dobové písemné doklady a tak dnes se těžko domýšlet, kdo z významných osobností 12. století měl tak eminentní zájem vystavět v Tismicích takto reprezentativní církevní objekt. Podle některých pramenů se hovoří o českém králi Vladislavu II., nebo knížeti a pražském biskupovi Jindřichu Břetislavovi. Což ovšem neodpovídá na otázku, proč zrovna tady, tedy daleko za branami Prahy. Pravda nepříliš vzdálený Český Brod byl tehdy střediskem biskupských statků a tak kostel mohl být jejich součástí a jelikož církev a stát bylo v té době součinně jedno a totéž, je i možná iniciativa krále Vladislava II. připustitelná. Buď jak buď, jasné je, že ve 12. století Tismice hrály významnou úlohu ve společenském životě českého království, ale o co přesně šlo se už asi nikdy nedozvíme (pokud na něco písemného čirou náhodou archeologové nepřijdou) a zbude nám jen tato významná architektonická a církevní památka, která světe div se, přežila všechna historická a politická příkoří a divoké turbulence naší vskutku bohaté historie. A doufejme, že přežije ve zdraví současnou dobu odporných a ohyzdných plechových a betonových zrůdiček průmyslových zón, které jako hnisající vředy vyskakují na kůži půvabné české krajiny.
Místo toho, aby se zužitkovalo obrovské množství zaniknuvších průmyslových a vojenských areálů k témuž účelu, tedy dalšímu využití formou tzv.brownfieldu. Ale ono na projekt revitalizace nějaké historizující postprůmyslové stavby je potřeba mít jistou míru kreativního myšlení, respektive mít chuť přemýšlet a řešit podobné výzvy a také především umět si s těmito výzvami, jako jsou přestavby typu browfield, poradit. Což je bohužel ta největší bolest současného většinového stavebního „hurásystému“ ve stylu hrajícího si batolete. Nejprve mávnutím ruky všechno zbourat a pak bez ladu a skladu do prostoru naházet hranaté pixličky…
Našich dějin a naší historie bychom si měli vážit a to se týká jako například pamětihodností typu tohoto filiálního kostela Řimskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu, tak i historie o hodně mladší. K té patří stovka let kdy vzduch je naším mořem. A při absenci světových oceánů nám všichni, kteří v minulosti, nebo i dnes otevírají třetí dimenzi žití směrem k vzhůru připomínají i relativně nedávnou slavnou historii. A proto to spojení letiště Vrátkov a nedalekého kostelíku v Tismicích. Vždyť i malý památníček zbudovaný Františkem Adamcem připomíná, že kousek odsud se narodil příslušník 311. československé bombardovací perutě ve Velké Británi, Sgt.,rtn.,Oskar Lojka, který zahynul 13. března 1944 v troskách letounu B-24 Liberator v Biskajském zálivu. A i to je historie, které bychom si vážit…
text, foto: (jjk)

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama