Zajímavosti

19.02.2017 21:51

Průkopník… průkopník…tady stojí v závorce jen Josef Kajetán

text, foto: (jjk), foto: Jan A.Novák, archiv Průkopník… průkopník…tady stojí v závorce jen Josef Kajetán
„….průkopník… průkopník…no tady stojí jenom v závorce Josef Kajetán …. jestli to nebude třeba přímo ten pan Kajetán… u nás je pojmenovaný Tylovo divadlo po nějakým  průkopníkovi….“, abych citoval klasika. Tak průkopníka bychom měli a dokonce i tu Plzeň, ale není to až tak to Tylovi, ale ta plzeňská souvislost tam je. V tomto roce 2017 je to takové skoro půlkulaté výročí od narození a úmrtí jednoho českého významného aviatického průkopníka Rudolfa Polaneckého (*17.10.1892 - †27.8.1922), tedy 125 let od narození a 95 let od úmrtí…
V těchto dnech si hrobu Rudolfa Polaneckého (který je díky programu „Život po životě“ www.zivotpozivote.cz v nepoměrně povzbudivějším stavu, než ještě před nějakým časem, kdy vypadal velmi nevábně) všiml Jan A. Novák (spisovatel, publicista, záhadolog, popularizátor vědy a techniky, fotograf, vzduchoplavec a v poslední době i aktivní droner, droník, dronátor, prostě pilot dronů) a pořídil aktuální obrázky.
Rudolf Polanecký se narodil 17.října 1892 v Blahoticích u Slaného a posléze se vyučil klempířem. O o letectví zajímal už od roku 1913 založil s Jaroslavem Samkem a Viktorem Brunem Sdružení adeptů aviatiky Bohemia-Aero-Atelier (později Aviatické sdružení Bohemia) a v roce 1914 Český aviatický klub. Poprvé letěl v srpnu 1914 v Plzni na letounu Wright. Za války létal jako průzkumný pilot v rakouském letectvu na italské frontě a v roce 1916 také složil i vlastní pilotní zkoušky. V roce 1918 spoluzakládal československý Letecký sbor, ale krátce na to už obnovil činnost Aviatického sdružení Bohemia s Josefem Klíbrem a Viktorem Brunem.
Rudolf Polanecký byl také spjat s letounem konstruktéra Oldřicha Hallera Bohemia B-5. Tento letoun se před nějakým časem dočkal stavby věrné repliky, protože z původního stroje moc nezbylo. Rudolf Polanecký se účastnil různých leteckých dnů, vyhlídkových a smluvních letů a přeletů mezi městy a účastnil se i I. národního leteckého meetingu v Praze v roce 1921, kde byl nejlepší ve výškové soutěži (6 361 metrů). Ovšem zmíněný letoun Bohemia B-5 i osobně rozbil při havárii 17.května 1919.
Při druhé své havárii už Rudolf Polanecký takové štěstí neměl. Dne 27.srpna 1922 při leteckém dnu na letišti ve Kbelích zahynul krátce po startu v troskách letounu Phöenix D II. Po jeho smrti skončilo také sdružení Bohemia a letoun Bohemia B-5 koupil chrudimský továrník Jaroslav Wiesner, který s letounem nadále létal. Ale protože stroj byl vybaven starým motorem N.A.G.( Neue Automobil-Gesellschaft), život letounu B-5 byl jen o rok delší než pilota Rudolfa Polaneckého. Bohemia B-5 dolétala v roce 1923.
 
Jak bylo řečeno letoun Bohemia B-5 byl úzce spojen s Rudolfem Polaneckým a také s dalším leteckým průkopníkem a konstruktér ing. Oldřichem Hallerem. Na konci roku 1918 se nový letoun začal stavět v hangáru na Borech i s použitím dílů vyřazeného německého předválečného stroje. A další díly dodaly plzeňské firmy a třeba plechové kryty přídě instalatérský závod  J.K.Rudolf, vrtuli karosárna František Dezorta, plátěné potahy ušily sestry člena sdružení Bohemia Josefa Klíbra, Emilie a Marie Klíbrovi a tak dále. A když byl letoun konečně hotov, usedl do něj právě Rudolf Polanecký a 27. dubna 1919 se s ním poprvé vznesl do vzduchu na letišti Bory. A hned o několik dnů později už létal Polanecký s letounem veřejně nad Plzní a nad prvomájovými slavnostmi a manifestacemi a rozhazoval ze vzduchu letáky a propagační letecké brožurky.
Výše zmíněná havárie v sobotu 17.května 1919 se udála po návratu z vítacího letu na počest prezidenta presidenta T.G.Masaryka. Bohužel těsně před přistáním na Borech, krátce před půj jedenáctou dopoledne v poslední zatáčce letoun náhle ztratil rychlost a ze čtyřiceti metrů se zřítil poblíž restaurace "Na Farmě". Bohužel na předním sedadle zahynul Josef Klíbr, a Rudolf Polanecký byl zraněn lehce. Letoun se kupodivu podařilo po havárii opravit za šest týdnů. Letoun Bohemia B-5 pak věrně sloužil dál a Rudolf Polanecký kromě jiných aktivit, vyškolil i mnoho dalších nových pilotů v Plzni i Praze, kam se Polanecký i se strojem v srpnu 1919 přestěhoval.
Polanecký s letounem B-5 létal kurýrní lety například do Mladé Boleslavi nebo Poděbrad a letoun sloužil k dalším čistě komerčním účelům. V té době stroj začal používat i chrudimský továrník a pilot Jaroslav Wiesner, který jak bylo zmíněno po Polaneckého smrti letoun koupil. Po té co dosloužil starý motor, Wiesner nechal B-5 přestavět na kluzák, který zkoušel například na svahu u Podhořan, ale bez valného úspěchu.  
 
A co se týče pomníčku Rudolfa Polaneckého. Tento pomníček se stal jedním z těch, které měly štěstí a dostaly se do projektu Život po životě (www.zivotpozivote.cz) jehož cílem je oživit zapomenuté osudy a osobnosti, které jsou něčím zajímavé a inspirující. Na portálu www.zivotpozivote.cz je možné tak oživit životní osudy a ke vzpomínkovému profilu nahrát digitální náhrobek a vybavit jím i stávající náhrobní kámen malou kamennou destičkou s QR kódem.
text, foto: (jjk), foto: Jan A.Novák, archiv
  [Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která se ze své vážné nemoci pomalu vrací zpět a světa běh a nejen ten letecký znovu objevuje, (jjk)]

  

Za průkopníkem Rudolfem Polaneckým 1892-1922 na hřbitov

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama