Zajímavosti

15.06.2018 18:43

Padesát let „nové Ruzyně“

text: (jjk), foto (jjk) & Archiv Padesát let „nové Ruzyně“
V roce 2017 oslavilo pražské ruzyňské letiště osmdesáté narozeniny, ale o rok později slaví další kulatiny. Dne 15. června 1968 totiž byl slavnostně zahájen provoz areálu, kterému se hovorově říkalo „nové letiště“. To, že původní letiště nebude kapacitně stačit, bylo jasné, i přes jistý útlum, už na konci padesátých let dvacátého století. Rozhodnutí, rozšířit letiště přišlo i současně s příchodem proudové techniky, kterou už původní letecký přístav nezvládal pojmout a odbavit. A i dnes vidíme, že rozhodnutí rozšířit ruzyňské letiště bylo rozumnějším nápadem, než případně hledat jinou lokalitu pro pražské mezinárodní letiště.
Jak bylo zmíněno 5. dubna 1937 bylo otevřeno ruzyňské letiště, které je i dnes charakteristické původním terminálem od Adolfa Benše, který ovšem je obklopen další novou zástavbou. Ale v padesátých létech dvacátého století ještě vypadalo podobně, jako při svém otevření, jen s několika dostavbami, které vznikly během války, nebo nedlouho po ní.
Takže se v té době začaly rodit plány na rozšíření. Výhodou bylo, že na ruzyňské plání nebyla žádná zástavba a tak bylo rozhodnuto postavit vlastně zcela nový areál několik kilometrů severně od původního letiště. Sice se původně i akademicky uvažovalo o několika alternativních místech, ale jako vhodnější se nakonec jevila právě ruzyňská louka. N začátku šedesátých let se tedy přistoupilo k výstavbě tzv. nového letiště s novou vzletovou a přistávací dráhou (dnes 06/24) a novou odbavovací budovou podle návrhu architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka (z Vojenského projektového ústavu) a novým hangárem. Výstavba se, ale enormně protahovala a to i přičiněním politiků, kteří se silou snažili prosazovat různé změny a samozřejmě i Sovětský svaz a jeho představitelé se snažili výstavbu různě ovlivňovat. Ale nakonec se stavba podařila dokončit až po osmi letech a mohlo dojít 15. června 1968 ke slavnostnímu uvedení do provozu. Ale paradoxně se tak stalo vlastně dva měsíce před okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy a tak ironií osudu zátěžovou zkouškou letiště bylo přistávání mohutných invazních invazních sil sovětského letectva 21. srpna 1968.
Terminál, ve kterém se odbavovaly veškeré tuzemské i mezinárodní lety, byla i celnice a v prvním patře oblíbená restaurace s výhledem na plochu. Z hlavní budovy vedly, jako křídla, dvě prosklené galerie pro přístup k letadlům, přičemž střecha sloužila jako vyhlídková terasa. I když bylo hlavně otevřeno populárnější pravé křídlo. Jak hlavní budova terminálu, tak právě pravé křídlo vyhlídkové terasy, si zahrály i v mnoha československých filmech a seriálech. Právě v těch filmech se také pohledy na vyhlídkovou terasu zachovaly, protože mnohé neexistuje zakryto novou výstavbou. Ostatně původní terminál měl kapacitu 2,3 milionu cestujících za rok a v současné době ruzyňské letiště odbavuje více než 15 milionů cestujících.
Kromě původního terminálu byla vedle postavena budova přípravy posádek letadel a věž, která tehdy měřila 42 metrů (ta od té doby poněkud narostla) a v níž kromě řídících letového provozu sídlila i Letecká meteorologická služba. Nový hangár F byl dokončen až v roce 1969.  V osmdesátých letech vznikla Biologická stanice s chovem dravého ptactva, a tak od té doby fungují na Ruzyni sokolníci, jejichž svěřenci se starají o to, aby jiní opeřenci nekomplikovali provoz letiště a neohrozili bezpečnost startujících a přistávajících letadel.
Československé aerolinie sice létaly transatlantické lety, ale po tzv. ropné krizi v 70. A 80.letech stouply i ceny pohonných hmot a tak došlo k omezení vnitrostátní dopravy. A mnohé také komplikovalo povinné zavedení výměny valut pro zahraniční návštěvníky. Kvůli několika incidentům se i zavedly důkladnější bezpečnostní kontroly a tak se zpomalilo i odbavování. Kromě omezení vnitrostátní dopravy přestaly do Prahy létat i mnohé společnosti ze západní Evropy a tak doprava na Ruzyni spíš stagnovala. Ve druhé polovině osmdesátých let se mezinárodní situace začala uvolňovat a letecký provoz i začal mírně stoupat. To ovšem ukázalo, že terminál z roku 1968 už kapacitně co nevidět bude stačit. A tak v roce 1987  Státní plánovací komise rozhodla o rozšíření stávajícího terminálu, nebo o výstavbě nového. Dokonce československá federální vláda odsouhlasila poptávku u zahraničního, západoevropského dodavatele. Do změny režimu, ale k těmto plánům nedošlo a po roce 1989, kdy se otevřely hranice a prakticky ze dne na den se zmnohonásobil letecký provoz, stalo se rozšíření „nového“ ruzyňského letiště, naprostou nezbytností.
Nově vzniknuvší Česká správa letišť měla na starosti jak letiště Praha – Ruzyně, tak i letiště v Ostravě, Brně a Karlových Varech. V jednu chvíli se sice uvažovalo o výstavbě Středoevropského letiště v Milovicích, po té, co tento areál opustila sovětská armáda, ale nakonec bylo jednoznačně rozhodnuto a modernizaci, rozvoji a dostavbě ruzyňského letiště.
A v roce 1995 rozeběhla, podle návrhu architektonických kanceláří Scott Associates Architects a Brix & Franta Architekti, francouzská stavební společnost Bouyges novou výstavbu. Začal se tak stavět nového terminálu Sever 1, včetně nástupních prstů a teleskopických mostů. V roce 1997 byla uvedena do provozu budova Sever 1, která byla propojena je s původním terminálem z roku 1968, který se stal příletovou halou. Kapacita letiště tak stoupla na 4,8 milionu cestujících za rok.
Ale v polovině devadesátých let se už klubal projekt zcela nového terminálu (čímž zanikla i „levá“ vyhlídková terasa), který byl dostavěn v roce 2005. Mezitím (v polovině devadesátých let) vznikl i na tzv. starém letišti nový terminál a vedle něho i nové hangáry a provozní budovy tzv. general aviation. Vybudovány byly i dva cargo terminály, nová požární stanice, modernizací prošla i věž řízení letového provozu a podobně. Dnes má celý areál pražského letiště tři vzletové a přistávací dráhy, přičemž se dráha 04/22 používá jen k stání letadel a hlavně se používá téměř čtyři kilometry dlouhá 06/24 a tři tisíce dvě stě padesát metrů dlouhá 13/31 (ta především v době údržby dráhy 06/24). Ačkoli se o druhé hlavní dráze – tedy paralelní – hovoří s přestávkami už šedesát let, dodnes k její výstavbě z mnoha rozličných důvodů ještě nedošlo, ačkoli dnes, po více než půl století, má její výstavba konkrétnější obrysy.
Na ruzyňském letišti, ale výstavba všeho druhu probíhá kontinuálně dál a například relativně nedávno vznikl nový hangár, který si v prostoru tzv. starého letiště postavila společnost ABS Jets, nebo zde v posledních letech vyrostly nové parkovací domy a další nové technické stavby.
Už několikátým rokem se řeší projektová dokumentace k už před více než padesáti léty lety plánované paralelní dráhy a v roce 2013 a 2014 zároveň prošla současná hlavní dráha (06/24) generální opravou z důvodu jejího technického stavu způsobeného jejím dlouhodobým využíváním. A také došlo k přeznačení dráhy 13/31 na 12/30.
Letiště překonalo hranici 15 milionů odbavených cestujících, a nedávno byly představeny další plány na rozšíření areálu tak, aby v nejbližších letech stoupl počet odbavených cestujících stoupl na 23 milionů cestujících za rok.
Ale to už jsme se ocitli úplně jinde. Ovšem nebýt rozhodnutí stavět severně od původního ruzyňského letiště nový areál, nebylo by nejen co slavit, ale možná by se výstavbou zcela nového pražského mezinárodního letiště na jiném místě, to původní, z roku 1937, dnes propadlo do nicotné bezvýznamnosti, nebo by ho čekal osud jiných zaniknuvších historických slavných letišť. Pokračovat ve stavbě na ruzyňské louce, tak bylo bezesporu šťastným rozhodnutím…   
Připomenutí loňských narozenin: Osmdesáté narozeniny ruzyňského letiště…
   
A ještě další drobnosti z ruzyňského letiště: Hladové Perské kočky…Westminsterská „Dvaašedesátka“ …Další britský kousek létajícího muzea…,  Od července do Dubaje..Bývaly byly ruzyňské aerosalonyVzpomínka na kouzelný koberecA také něco o RuzyniDvacet let od příletu „Snové bouře“Městem chodí Mikuláš …Řeka Jang-ce proudí do PrahyBoeing vs. Airbus 1:0Delphinapterus leucas Pallas na Ruzyni…Zlaté orientální krajkoví…Čertice, anděl, Mikuláš a bílá nadílka první prosincový den na letišti RuzyněSouboj Titánů…Zbloudilý „Zkoumač“ vzduchu a ředitelské vozítkoOK-XGB …následovník OK-LDAOK-XGC …Lence k svátku…Nejmladší potomek Olega Konstantinoviče…A ještě tu o Budulínkovi…„My čekali jaro, a zatím přišel mráz….Béla Bartok zabloudil, aneb uherský Otesánek v PrazeDo roka...tedy do dvou let a do dne ...Bulík skoro jako v plyšiPoslední cesta jak od Jacka Kerouaca?Na „Hedvábné stezce“Švejcarský plemeno, jedna radost……. on totiž neví, co se blíží z IslanduS říjnem odešlo už i letošní vydatné javorové létoPo třinácti letech už má sbaleno na cestuMajordomus a jeho pruhované letectvoNa Cyrila a Metoda prošlo leccos nejen vodaŠanghajští Slávisté na pivu ze Žďáru…Jeden velký návrat, ale s rtěnkouVysvlečený červenáček po letech na návštěvěPo letech opět přišla „Snová bouře“Dobří „Bulíci“ se vracejí, ale jen na chvilkuGripeni na Ruzyni a jejich tlustý doprovodKatar dostala matička stověžatáNávštěva pro sklerotikyDruhý pokus o Peking,  Občasník od PyrenejíS Hanzelkou a se Zikmundem sejdeme se s Aladinem …Korsičan v mléce (…a také v utajení)Dvojka z Oklahomy v pravé poledneJdou, jdou, jdou mraky oblohou jdou …Krátký podotek k zapomenuté březnové Coca-ColeV Praze se opět objevil budulínekKluzákem z MontrealuTygr, tygr, tygr z Indie…Tohle má být Květná neděle?Co se hemží ve křoví….stříbro z MichiganuSen tentokrát na zimním slunci…Jako ve snu….Budulínek opět v Praze….Ještě poznámka k hliněným valům….Od srpna „šestka“ v provozu…Klube se val pro spottery
text: (jjk), foto (jjk) & Archiv  
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

GGP GGP

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama