Zajímavosti

11.10.2014 20:16

Možná byl kmotrem Metod Vlach a vzducholoď Italia

text: (jjk), foto: (jjk), (jdp) Možná byl kmotrem Metod Vlach a vzducholoď Italia

Když se v osmdesátých letech devatenáctého století v Říkovicích u Přerova narodil český průkopník letectví Metoděj Vlach, byly mezi Henčlovem a Bochoří ještě husté lesy. Když v dubnu roku 1928 nad Přerovem proletěla vzducholoď Italia, už se tři roky hovořilo o tom, že by kdesi, v místech, kde je ten řídnoucí les, mezi Henčlovem a Bochoří, mělo vzniknout letiště. Ale o deset let později už skoro stálo, tehdy nikoho nenapadlo, že se v průběhu dalších desetiletí změní k nepoznání a budou na něm burácet motory vojenských letounů a vrtulníků. Ale také, že mu na prahu nového tisíciletí bude hrozit reálně zánik. Místo mezi Henčlovem, Bochoří a Přerovem jakoby pokřtil Metod Vlach a vzducholoď Italia. Letiště Přerov – Bochoř nezaniklo, ale znovu začíná ožívat.

Nedaleko Přerova v obci Říkovice se narodil průkopník létání a konstruktér Metoděj Vlach (6. července 1887 Říkovice – 8. února 1952 Sezimovo Ústí), který zde působil do roku 1908 a po té odešel do Mladé Boleslavi do firmy firmy Laurin a Klement, kde se také proslavil především díky konstrukci vlastního letounu, jehož repliku můžeme vídávat nejen na mladoboleslavských leteckých dnech. Ostatně v Mladé Boleslavi dnes funguje Nadační fond letadlo Metoděje Vlacha. Ale Přerov tedy Metoděj Vlach letecky nezpopularizoval. A vlastně i vzlet Jana Kašpara 25. června 1911 s letounem Bleriot IX byl je epizodou. Jan Kašpar vzlétl jenom jednou a to navíc na vojenském cvičišti u Jezdeckých kasáren a prolétl se nad oblastí Přerov, Henčlov a Bochoř. Ovšem už v roce 1925 Ministerstvo veřejných prací žádá Stavební úřad Olomouc o vyhledání nějakého pozemku v okolí Přerova, pro stavbu budoucího letiště. O dva roky později vzniká přerovská odbočka Masarykovy letecké ligy (spadající pod olomouckou župu). O další dva roky se také koná první letecký den na pronajatých loukách u Výmyslova, který se po roce opakuje (opět na pronajatých pozemcích). Ale až v roce 1936 dochází k rozhodnutí o výstavbě letiště ačkoli se o jeho výstavbě hovořilo už od roku 1925. Fakticky se ovšem začalo stavět až v roce 1938, takže se letiště podařilo dobudovat do podoby stálého vojenského letiště v březnu roku 1939. Tedy vlastně půl roku před okupací. Lufwaffe tak přišla vlastně k hotovému. Ustavila zde pilotní školu (Schoule-Flieger-Ausbildungsregiment). Na konci války se zde ovšem objevily nejen školní, ale i bitevní letouny, které se přelétly z okolních letišť Prostějově, Kostelce na Hané a Olomouce-Neředína. Poslední německé stroje ulétly před postupující sovětskou armádou 3. května 1945.    
Československá armáda se sem vrátila vlastně hned po válce a vznikl zde 43.letecký pluk „Dr. E. Beneše“. Tento pluk byl sice ze základny v roce 1949 odvelen, ale současně s tím se začala budovat betonová dráha. Ta byla hotova za dva roky a letiště díky svému zešíření se od Henčlova přiblížilo k Bochoři (a de facto i svým názvem). Za následujících čtyřicet let se zde vystřídalo, nebo vznikalo a zanikalo množství různých útvarů. V padesátých letech zde existovalo například „Proudové výcvikové středisko letectva“ (1951-1954), 7. letecký školní pluk (1953-1954) a 46. bombardovací letecká divize (1954-1960 – a její součást 24., resp. 25. bojový letecký pluk). V šedesátých letech následoval 4. letecký školní pluk (1962-1965), 10. protiradiotechnický letecký oddíl (1965-1969) a 6. stíhací bombardovací letecký pluk, který existoval od roku 1965 až do roku 1991. A co se týče techniky, tak tu od padesátých let byly k vidění především stíhací Migy-15 a bombardovací Iljušiny Il-28. Také na letišti dlouhá léta fungovaly i letecké opravny 32. Letecká vojenská opravna a 52. Letecký opravárenský závod.
Mezitím se zde objevila i dopravní letadla Československých aerolinií. Letiště Přerov – Bochoř se stalo vnitrostátním dopravním letiště v červnu roku 1958 a nejdříve se v letovém řádu uvádělo jako Olomouc (letiště Přerov), ale od roku 1965 už jen jako Přerov. Nejprve sem z Prahy létaly letouny Il-12, ale od roku 1960 až do konce provozu v roce 1974 licenční „Iljušiny“ Avia Av-14T. Tyto letouny s pasažéry létaly nejen do Prahy, ale i Ostravy a relativně nedalekého Holešova. Navíc pro potřeby Přerovských Strojíren se odtud vypravovala zvláštní letecká linka do Košic. Ačkoli civilní doprava skončila v Přerově v už zmiňovaném roce 1974, až do roku 1981 přes Přerov vedla noční poštovní linka z Prahy do Brna a Sliače. Spíše epizodou byly prázdninové (dnes bychom řekli charterové) lety z Přerova do přímořských destinací v Bulharsku v roce 1977. To už ovšem tady přistávaly stroje Tupolev Tu-134A Československých aerolinií.
Po roce 1990 se mohutně transformuje (a ruší) mnohé letecké pluky a i s nimi letiště a to se nevyhnulo ani Přerovu a tak k 1.prosinci 1994 vzniká 33. základna vrtulníkového letectva, která de facto sloučila 11. vrp (vrtulníkový pluk) Plzeň-Líně, 51. vrp (vrtulníkový pluk) Prostějov a 35. LZ (Leteckou základnu) Přerov. A v této podobě existovala do roku 2004, kdy došlo ke změně na 23. základnu vrtulníkového letectva. Kromě čísla se změnila i organizační struktura základny. Například se to týkalo přeorganizování vrtulníkových záchranářů z Plzně, kteří se stali tzv. odloučenou částí jako 233. letka SAR a letecké opravny, která se stala součástí  234. technické letky oprav letecké techniky. V té době se, ale už schylovalo k další sérii (respektive stále pokračovala) reorganizací letectva. Začal se tu objevovat i civilní provoz, ale také se hovořilo o úplném odchodu armády, nebo dokonce o zrušení letiště. Na poslední dvě varianty nakonec nedošlo. O několik let později je rozhodnuto o přesunutí vrtulníků z Přerova do Náměště nad Oslavou a tak první stroje se tam stěhují v roce 2008. Od 1. října 2008 je tato základna postupně přizpůsobována pro smíšený provoz a na letišti zbyla jen jedna vrtulníková letka s vrtulníky typu Mi-17 a Mi-171Š, protože bitevníky Mi-24/35 se odstěhovaly do Náměště nad Oslavou (spolu s opravnou pro tyto stroje) a letka PZL W-3 Sokół  z odloučené jednoty v Plzni byla převelena pod základnu dopravního letectva v Praze-Kbelích. V říjnu roku 2008 také vznikla ve spolupráci Olomouckého kraje, Statutárního města Přerova a Zlínského kraje společnost Regionální letiště Přerov, která měla za cíl oživit po odchodu armády (či paralelně s jejím působením v Přerově) civilní provoz. Ale vývoj se ubíral poněkud jiným směrem a tak společnost do konce roku 2014 ukončí svou činnost. Už rok před tím v září 2013 odletěly z Přerova poslední vojenské vrtulníky.
Ale vlastně tak úplně letiště neopustily. Od počátku roku 2014 letiště převzal státní podnik LOM Praha (už od října roku 2013 má letiště statut mezinárodního neveřejného), který zde prování výcvikové lety a další svou obvyklou činnost. Vzhledem k tomu, že nevyužije celý areál, jednotlivé části hodlá pronajímat dalším subjektům. Například se sem už nastěhovala zlínská firma Nirvana Systems, která tu montuje a servisuje vírníky AutoGyro a vyrábí potřeby pro paragliding (viz. Nirvana nad Přerovem, aneb rotory se vrací na Bochoř). Ale mělo by zde být i mezinárodní středisko pro leteckou výrobu a centrum pro výcvik vrtulníkových posádek, nebo se sem podle všeho chystá i společnost Blanik Limited (dceřiná firma společnosti S7 Engineering), která hodlá obnovit výrobu legendárních československých kluzáků L-13 Blaník.
A tak se i nadále u Přerova, u Bochoře a u Henčlova stále létá, o čemž se mohli na začátku října přesvědčit i návštěvníci dne letiště viz. V lese Bobroviska začal třetí život a uvidíme, kam se letecký život tohoto místa bude ubírat dál…
text: (jjk), foto: (jjk), (jdp)
[Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci pomalu a váhavě světa běh a nejen ten letecký opět teprve znovu objevuje, (jjk)]

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama