Zajímavosti

08.11.2017 22:42

Listopad přivál kouzelný koberec

text, scan, foto: (jjk),archiv foto: (vla), L+K 2/73 Listopad přivál kouzelný koberec
Před pětačtyřiceti lety to byla velká sláva. Na pražském ruzyňském letišti se 8. listopadu 1972 objevil vůbec poprvé v historii letoun Boeing 747. A tedy bylo to zároveň i poprvé v Československu. Stroj se nesl přes Bílou Horu na dráhu 31/13 (dnešní 30/12) a v té době vzbudil opravdovou senzaci. Boeing 747-237B Emperor Vikramaditya letecké společnosti Air India VT-EBO si do Prahy tehdy odskočil pro československé turisty na své cestě z New Yorku do Bombaje (dnes Mumbai). O této události se psalo na stránkách časopisu Letectví+kosmonautika v čísle 2 v roce 1973 (viz níže). K tomu je třeba dodat, že „Jumbo Jet“ indických aerolinií se v Praze objevil ještě o týden později 15.listopadu 1972 (VT-EBN), po té se tyto stroje v Praze dlouhá léta neobjevily.
Bydlení v pražském Břevnově, naproti basiliky svaté Markéty, bývávalo z hlediska leteckého provozu na konci šedesátých a v sedmdesátých létech poměrně zajímavé a půvabné. Nad hlavou tehdy bylo možné zahlédnout množství zajímavostí a kuriosit. Letouny tehdy tudy směřující na ruzyňské letiště k dráze 22/04 resp. k čerstvě otevřené 25/07 (nyní 24/06) mne provázely celé dětství. Podobné to bylo při vyběhnutí na pláň u Ladronky i na dráhu 31/13 (dnes 30/12). A tak prvními životními zážitky bylo sympatické brumlání milované „čtrnáctky“ (tedy letounu Iljušin Il/Avia Av-14 a s tou i ještě v dobách levného létání a svých pěti letech v roce 1971 cesta z ostravského Mošnova do Prahy). Sympatická byla i další letadla snášející se nad břevnovskými vilkami, „osmnáctka“ (Il-18) s bleděmodrým psacím „M“ na „kormidle“ maďarského Malévu, nebo DC-8 Air Canada, či v „pruhovaných“ barvách dvou modrých odstínů holandské Koninklijke Luchtvaart Maatschappij, tedy KLM. Proháněly se zde i všechny vousaté stroje Československých aerolinií, na svou dobu s moderním „livery“ letouny východoněmeckého Interflugu, nebo samozřejmě fronty všech možných typů sovětského Aeroflotu (včetně prvních pronajatých Jaků-40 s modrobílým stabilizátorem svislé ocasní plochy a malým nápisem ČSA pod okny kabiny). Ale zmínka byla i o kuriositách a tou jednou byl vůbec první přílet Boeingu 747 do Československa 8. listopadu 1972, který se ten den snesl přes Bílou Horu na dráhu 31/13 (dnešní 30/12). V té době vzbudil opravdovou senzaci. Boeing 747-237B Emperor Vikramaditya letecké společnosti Air India VT-EBO si do Prahy tehdy odskočil pro československé turisty na své cestě z New Yorku do Bombaje (dnes Mumbai). O této události se psalo na stránkách časopisu Letectví+kosmonautika v čísle 2 v roce 1973 (viz níže). A k tomu je třeba dodat, že „Jumbo Jet“ indických aerolinií se v Praze objevil ještě o týden později 15.listopadu 1972 (VT-EBN), po té se tyto stroje v Praze dlouhá léta neobjevily. Ale ještě si pamatuji, jak se nad bazilikou svaté Markéty přibližoval na přistání „kraťas“ Boeing 747SP-70 vládní letky Iraqi Airways YI-ALM na palubě s tehdejším předsedou vlády Tárikem Azízem. Dnes už se touto sestupovou cestou nelétá, což trochu mrzí a zůstávají jen vzpomínky na úchvatné nízké přelety, ale i ty neopakovatelné tehdejší zážitky utkvěly navždy v paměti. A také indický „sloník“ se v Praze od té doby dlouho neobjevil a obdivovat bylo možné jen velký model tohoto letounu v indických barvách, za výkladní skříní obchodního zastoupení Air India v Praze na Příkopech.  
Ale skoro po čtyřiceti letech se znovu indický Boeing 747-437 VT-ESP objevil v červnu 2010, když přiletěl na oficiální návštěvu indický viceprezident Hamíd Ansárí. A od té doby zase nic.
 
Indický národní dopravce Air India, který je součástí holdingu National Aviation Company of India Ltd. Vznikl v roce 1932 jako Tata Airlines podle svého zakladatele Jehangira Ratanji Dadabhoy Taty (paradoxem je, že logotyp s portrétem zakladatele této společnosti dnes nosí indická divize společnosti Air Asia viz.  NESem vám noviny z daleké ciziny, aneb…). Sám Tata byl prvním pilotem společnosti a premiérovým letem 15. října 1932 započal na poštovní lince z Karáčí do Bombaje a na stroji De Havilland Puss Moth bohatou historii této letecké společnosti. Název společnost změnila na Air India až 29. července 1946 v souvislosti s tendencemi o osamostatnění Indie a Indie jako stát, respektive její vláda také v roce 1948 získala 49 procent akcií společnosti s opcí na nákup rozhodujícího dvouprocentního balíčku akcií a Air India International se stala oficiálním národním vlajkovým dopravcem. Pod novým názvem se společnost vypravila 8. června 1948 letounem Lockheed Constellation L-749A z Bombaje, přes Káhiru, Ženevu, do Londýna. Od roku 1960 letecká společnost už létá proudovými stroji, přičemž prvním z nich byl Boeing 707 pro trasu do New Yorku a Londýna. Od 8. června 1962 společnost už z názvu vynechává slovo International, V roce 2006 se společnost sloučila se společností Indian, a před několika lety vstoupila do nadnárodního sdružení dopravců Star Alliance.
 
Air India (एअरइंडिया) v současné době má ve své flotile sedmnáct strojů Airbus A320-200, deset Airbus A320neo, dvacítku letounů Airbus A321-200, čtyři poslední letouny Boeing 747-400 a k tomu patnáct Boeing 777-200LR/777-300ER a v rámci obnovování flotily už necelou třicítku strojů Boeing 787-8. Společnost má i několik dcer, které se starají o nákladní, charterovou, regionální, či nízkonákladovou dopravu v podobě Air India Cargo, Air India Regional, Air India Express a jak bylo řečeno, před několika lety se součástí Air India stala i původně samostatná společnost Indian Airlines (založená v roce 1953 a sloučená a Air India v roce 2006).
 

 

Do České republiky bohužel žádná z linek Air India nevede a tak zatím musíme vzít zavděk těmito vzácnými návštěvami a přenechejme prostor autentickému materiálu z „Letectví“ o historické události Československa a letiště Praha – Ruzyně. Na rozdíl od společnosti Air India, letouny Boeing 747 jsou dnes běžným pravidelným návštěvníkem pražského ruzyňského letiště. 
 
 
Letectví+kosmonautika 2/1973
 
 
Kouzelný koberec na Ruzyni
 
Jsou na to tisíce svědků - loni 8. listopadu přistál na ruzyňském letišti vůbec poprvé velkokapacitní Boeing 747. Na práh dráhy 31 dosedl ve 13.55 SEČ, sledovaný davem objektivních i senzacechtivých, „zabíraný“ kamerami Čs. televize.
Po čtyřiceti minutách odstartoval; v 19.00 hodin byl už v Bejrútu, po dalších padesáti minutách zamířil směrem na Bombaj, kde přistál ve 4.00 SEČ.
Divák byl spokojen, a těšil se, že o týden později uvidí ve stejný čas na Ruzyni největší letadlo světa opět. Všechno ostatní ustoupilo do pozadí, i skutečnosti velmi závažné a zajímavé, které tomu předcházely:
Všechno to začalo už vloni na jaře. Ačkoli indická letecká společnost Air india toho času do ČSSR nelétala, uzavřela smlouvu s ČSA - měla výjimečnou možnost přepravit do Bombaje čs. turisty. Boeingem 707, předpokládal dr. Ivan Průcha, obchodní ředitel pro ČSSR a NDR. ( Zpět letadlem ČSA, zněla smlouva). Air India má letadel tohoto typu celkem deset, jedno z nich na lince Bombaj - New York - Bombaj. Na zpáteční cestě prostě odbočí na Prahu.
 
 
Všechno šlo jako na drátku. Čáru přes rozpočet udělal však jarní letový řád, neboť se v něm černé na bílém právě i na této lince objevil také Boeing, ale Boeing 747... Odlet z New Yorku 20.00, mezipřistání v Londýně 7.40 - 9.30, v Paříži 11.35 - 12.25, v Ženevě 13.20 - 14.20, v Bejrútu 19.00 až 19.50 a v Bombaji 4.00 SEČ. Číslo letu AI 104.
A v Československu na šedesát turistů!
Řešení co dál zůstalo na několika jedincích, ne v Indii, ale v Československu; řešení mohlo v tomto případě uzavřít s veškerou odpovědností federální ministerstvo dopravy, jmenovitě ředitel odboru civilního letectví Stanislav Krebs. Jednání proběhlo rychle, věcně, se vzájemným pochopením. Boeing 747 Air India mohl přistát. To znamenalo, že mj. převzala bombajské operační kontrola k prozkoumání veškeré technické parametry ruzyňského letiště ke studiu, a že je také bezezbytkově uznala za vyhovující.
V den, kdy Air India dovršila čtyřicet let své existence, tj. 15. října 1972, přijat průkopník indického civilního letectví a první president jmenované společnosti J.R.D. Tata s potěšením zprávu, že Boeing 747 v barvách společnosti zamíří do Československa.
Dne 7. listopadu byl první den v plném provozu nový technický blok, který převzal řízení leteckého provozu v Ruzyni.
Dne 8. listopadu kapitán Jeddy „škrtl“ z trasy Ženevu a s Boeingem 747B zamířil z Paříže na Prahu, na palubě s 200 cestujícími a dvěma čs. stevardkami. Na pracovnících pražské reprezentace a pozemních letištních složkách bylo, aby mj. připravili 16 tun paliva, dvoje schůdky (i v případě, že tranzitní cestující zůstávají na palubě to předpisy nařizují) a zajistili rychlé odbaveni. Sýčkové dumali - jestli ta únosnost dráhy, jestli to odbavení... O jednom jsme přemýšleli i my: před časem jsme dali indickému Boeingu přídomek kouzelný koberec. Nezkreslili jsme si jej? A když jsme Boeing 747 v indickém pojetí viděli, vstoupili do kabiny, do salónku, nenašli jsme nic jiného než co jsme na psali: Air India vytvořila z ocelového obra skutečně kouzelný koberec... Však také každý z těch čtyř, které po světě létají, stál 36,826 miliónů dolarů! A právě Air India je příliš střídmá na to, aby s takovým klenotem přistávala s jakýmkoli rizikem... Leč i sám dr. Průcha si po odletu „svého“ letadla směrem na Bejrút oddechl. Vůbec si nedělal starosti, že by něco neklapalo - s výjimkou počasí, tak proměnlivého a charakteristického pro Ruzyni.
 
 
O týden později… dav čekal, cestující čekali, ale Boeing 747 nepřistával. Už půl hodiny po plánovaném příletu a ještě po něm nebylo ani vidu ani slechu. Přistál - s atraktivně ozářeným nápisem Air India na směrovce až v 18.00 SEČ. Proč? Obrovský obr se při přistávání v Londýně „střetl“ s jakýmsi opeřencem, po němž zůstaly stopy - ohnuté lopatky dmychadla jednoho z motorů. Práce pro techniky a mechaniky společnosti na několik hodin. Proto tedy...
V 18.00 hodin přistál - a v 18.30 už zase odstartoval. Kapitán Das nevycházel z příjemného údivu: tak rekordně krátký čas, v němž je třeba zajistit desítky nezbytných úkonů, nezaznamenal dosud na žádném evropském letišti!
Tímto však už se ani technický blok, letový dispečer, ani pozemní personál nezabývali. Pro ně bylo samozřejmou povinností vyslat „kouzelný koberec“ na další cestu co nejdřív. Tím svůj úkol splnili. Bez nadsázky - na výbornou, dodává Air India…
 L+K 2/1973 (Libuše Kavanová)
 
 A tak pro připomenutí další indické návštěvy.. Tygr, tygr, tygr z Indie…, Možná na podzim do Prahy s Jet Airways?; A pro doplnění další indické články: Třetina letectva a něco k tomuTaková směs indického koření na jedné hromadě a  Mráz v tyto dny v okna duje, poletíme za nováčky do Indie, a jiné návštěvy Indie: Indická předvánoční vzpomínka na YelahankuJeště na skok do muzea v Yelahance) a pak prostřednictvím Vladimíra Petra (viz. NESem vám noviny z daleké ciziny, aneb…). A díky druhému jmenovanému také v tomto případě, podobně jako (viz. Mráz v tyto dny v okna duje, poletíme za nováčky do IndieProfesor IndiGo bez sněhu, Asie je také v Indii…). A také jsme si do Indie skočili v roce 2010 díky Michaelu Hegerovi (viz. Mezi odpadky, nakupující krávou a všudypřítomnou špínou…).
 
text, scan, foto: (jjk),archiv foto: (vla – Viktor Láně), L+K 2/73
 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama