Zajímavosti

03.11.2013 19:28

Kluzákem z Montrealu

text,foto: (jjk) Kluzákem z Montrealu

Nějaký ten čas už uplynul od okamžiku, kdy České (a před tím i Československé) aerolinie provozovaly populární linu mezi Prahou a kanadským Montrealem. Někteří pravděpodobně vzpomenou i na přílety čtyřmotorových strojů Douglas DC-8 společnosti Air Canada v polovině sedmdesátých let. Ale od té doby se kanadské letecké společnosti na pražském ruzyňském letišti neobjevovaly a v posledních letech ani přímé spojení mezi Prahou a Montrealem, nebo jiným kanadským městem neexistuje. Možná se, ale cosi změní. Krátce po té, co kanadská charterová letecká společnost Air Transat před pár týdny oznámila, že na letní sezonu 2014 chystá přímé lety, objevila se reprezentace této letecké společnosti v podobě letounů Airbus A310-300 a  Airbus A330-200 v Praze hnedle dvakrát. Do Prahy tak bude létat společnost provozující „v uvozovkách“ největší kluzák na světě…

Airbus A330 letecké společnosti Air Transat se totiž nechtíc proslavil kouskem, nad kterým dodnes zůstává rozum stát. Klasické kluzáky, či větroně známe jedno, či dvoumístné (dříve ty vojenské byly i pro více osob). Ale nejspíš nikdo nikdy nepředpokládal, že by kluzák vezl více než tři sta cestujících na vzdálenost 130 kilometrů. Tato absurdní představa se však stala skutečností 24. srpna 2001.
Společnost Air Transat vypravila 24. srpna 2001 v Torontu svůj Airbus A330-243 s 306 cestujícími a členy posádky na cestu do portugalského Lisabonu. Letoun tak jako obvykle po vzletu vystoupal do dvanácti kilometrů, opustil Kanadu a poklidně letěl nad Atlantickým oceánem směrem k břehům Portugalska. Jenže ouha. V polovině cesty, uprostřed oceánu náhle vysadil jeden motor a přístroje hlásily nedostatek paliva. S fatálním nedostatkem paliva kapitán Robert Piché a první důstojník Dirk de Jager držely letoun v provozu a požádali o nouzové přistání na Azorských ostrovech, které byly blíž než Lisabon. V tu chvíli byly Azorské ostrovy 217 kilometrů daleko a v nádržích pohonných hmot tak na padesát kilometrů. Což se po zhruba deseti minutách ukázalo, jako poměrně přesný odhad. Přestal fungovat druhý motor a přestalo v letadle fungovat vlastně vše co je potřeba k řízení letounu. Naštěstí ty nejzákladnější funkce obnovila nouzová vzduchová turbína pohánějící generátor (emergency ram-air turbine driving generátor), ale na Azorské ostrovy tak jako tak bylo ještě přes sto dvacet kilometrů, na palubě tři sta cestujících. A letoun o prázdné váze 170 tun a rozměrech šedesát krát šedesát metrů, není nejvhodnějším typem stroje pro plachtaře. Prostředek Atlantického oceánu není nejvhodnějším místem pro experimentování, zda A330 by mohl být používán jako kluzák. A ačkoli je kapitán Robert Piché původem sportovní pilot a jako plachtař v mládí začínal, zcela jistě nepovažoval tuto situaci za nejvhodnější okamžik, si své letecké začátky připomenout. Jenže musel. Nezbylo mu nic jiného. Airbus A330 se rozhodl, že prostě nemá ani kapku pohonných hmot a milý Roberte, dělej si s tím co chceš. Takže Robert Piché chtíc nechtíc musel tento letoun vlastně jako kluzák řídit a doufat, že Azorské ostrovy se zjeví dříve, nežli mořská hladina. To se naštěstí také nakonec povedlo a tak nejdelší bezmotorový let s Airbusem A330 o délce 130 kilometrů mohl být zdárně ukončen. Nikomu s cestujících ani členů posádky se nic zlého nepřihodilo a odnesly to nakonec jen pneumatiky. Důvodem tohoto fatálního problému byla chyba mechaniků, kteří při opravě čerpadla použili nesprávný díl a tak palivo hned od startu nekontrolovaně vytékalo z letounu ven, až úplně vyteklo. (ostatně tato příhoda se dostala i do kanadského seriálu vysílaného Českou televizí „Letecké katastrofy“)
Ale letos šedesátiletý Robert Piché a jeho čtyřicetiletý kolega Dirk de Jager by měli u Air Transat doposud sloužit, takže lze předpokládat, že se některý z nich objeví i v roce 2014 v Praze.
A co se samotné letecké společnosti týká, tak Air Transat zahájil provoz 14. listopadu 1987 letem z Montrealu do Acapulca. Společnost se od počátku specializuje na dálkové linky a používá tedy výhradně letouny Airbus A310-300 (250 cestujících) a A330-200/300 (až 346 cestujících), kterých má dohromady dvacet tři. V září letošního roku společnost podepsala smlouvu a Air France-KLM o pronájmu volných kapacit od společnosti Transavia France. A tak se v letech 2015 až 2019 v barvách Air Transat objeví i jiný typ letounu než Airbus a to Boeing B737-800.
Letouny Air Transat lze potkak v šedesáti destinacích z celého světa od Belgie, Německa, Řecka, Irska, Nizozemí až po například Antiguu, Barbados, Kostariku, Kubu, Grenadu, Haiti, či Jamajku, Svatou Lucii, nebo Svatého Martina.
text, foto: (jjk)
 [Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci teprve světa běh a nejen ten letecký opět stále znovu objevuje, (jjk)]

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

ap ap
jus jus

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama