Zajímavosti

02.12.2017 22:09

Když přišel čas „mikulášského“ velkého bourání

text, foto: (jjk) Když přišel čas „mikulášského“ velkého bourání
Začalo to mikulášské velké bourání na přelomu listopadu a prosince roku 2006, kdy začalo definitivně mizet historické letiště Brno – Slatina, respektive Brno – Černovice (což bylo vlastně jedno letiště, jen tak trochu rozdělené na civilní a vojenskou část). Dnes už mezi Stránskou skálou a Černovickým hájkem, kromě dvou historických malých hangárů slatinského letiště, nikoho nenapadle, že zde nějaké letiště někdy bylo. Dne 21. listopadu 2006 započalo s bouráním historického hangáru na někdejším letišti Brno – Slatina, přičemž původně vojenská část na letišti (pod názvem Brno – Černovice) byla určena k revitalizaci na průmyslový brownfield a ještě nějaký čas historický areál přežila.
Konec hangáru, kde ještě na počátku roku 2001 sídlil Aeroklub Slatina a následujících pět let (před stěhováním na novou základnu v Brně – Tuřanech) i Letecká záchranná služba se mi podařilo v ty osudové na konci listopadu 2006 ještě podařilo zachytit. A také se tehdy podařilo ještě vyfotit stojící vojenskou část, která už dnes také neexistuje. Takže po deseti, vlastně jedenácti letech jde o jakési připomenutí toho, kdy na dvouletiští Brno – Slatina/Černovice začalo to tzv.velké bourání, a definitivně do historie začalo odcházet letiště, které tvořilo historii československého letectví.  
De facto brněnské letiště Brno – Slatina/Černovice následovalo letiště Plzeň – Bory, které se začalo měnit v průmyslovou zónu po roce 2000 a ukončilo definitivně provoz v roce 1996. Město Brno zmíněnou vojenskou část, kde sídlila letecká opravárenská základna a i přilehlá kasárna přičlenilo k průmyslové zóně, která zde už dnes je víceméně zaplněná. No ono to vlastně víceméně mělo i logiku. Vzhledem k rozšiřování města slatinské, či černovické letiště se rozkládalo téměř už dnes v centru města Brna a tak ho (na rozdíl od jiných zbytečně zlikvidovaných letišť) dříve nebo později, pro svou nepraktičnost asi stejně čekal podobný osud jako letiště Plzeň – Bory, či Ostrava – Hrabůvka. Navíc nedaleko funguje mezinárodní letiště Brno – Tuřany.
Na louce v katastru černovickém si místo pro letiště vyhlédlo Mnisterstvo veřejných prací v roce 1923 a už o tři roky později 23.května 1926 tu přistálo první letadlo a to Farman/Avia F-60 Goliath Československých státních aerolinií a den po té už oficiálně začala pravidelná letecká doprava do Brna. V roce 1927 už z letiště Slatina operovala pravidelná poštovní linka Brno - Glivice - Wroclaw - Berlín a Brno - Vídeň. A v následujících letech se odtud létalo kromě Prahy i do Bratislavy, Košic, Zlína, Piešťan, Užhorodu, Kluže, Bukurešti, Sarajeva a Záhřebu. V době hospodářské krize ve třicátých létech se mezinárodní linky zrušily a hlavní aktivity se vedle Prahy přesouvají do Bratislavy a to především z politických důvodů.
V době okupace v letech 1938 až 1945 na letišti operovala německá Luftwaffe, ale po druhé světové válce se sem vrátila pravidelná letecká doprava s linou do Prahy a později i do dalších měst v Československu. Kromě civilů se, ale na letišti v roce 1946 uvelebuje i armáda a to sedmý a osmý letecký pluk, které byly podřízeny třetí letecké divizi (do roku 1950, kdy tu je i 9. letecký pluk). A na konci čtyřicátých let tu působí i Letecká hlídka Letectva Sboru národní bezpečnosti, respektive  Letecká hlídka Bezpečnostního letectva. V počátku padesátých let už travnaté letiště přestává stačit potřebám civilní letecké dopravy a tak se přistupuje ke stavbě nového moderního letiště v Brně – Tuřanech, které je uvedeno do provozu v roce 1954 a na Slatině zůstává aeroklub a armáda. Co se týče armády postupně se tu střídají různé útvary a to například 3. stíhací letecký pluk, 4. letecká divize, 28.,32.,34. letecká bitevní divize a podobně a také letecké opravny. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let dochází k útlumu vojenských aktivit a tak v roce 1994 je ukončeno fungování druhé divize protivzdušné obrany státu. Mezitím v roce 1988 na letišti Brno – Slatina/Černovice vzniká i základna letecké záchranné služby (Letecká služba Policie ČR a společnost Alfa – Helicopter), která zde sídlí až do roku 2006.
Ke zrušení standardního leteckého provozu dochází dnem 30. září 2001, kdy je uzavřena vzletová a přistávací dráha 13/31, která byla dvanáct set metrů dlouhá a šedesát metrů široká a Aeroklub Slatina se stěhuje na letiště do Tuřan. Na slatinském letišti však v původním hangáru zůstává ještě administrativa aeroklubu (a mezitím staví nové prostory v Tuřanech) spolu s leteckou záchrankou, která využívá jen betonové plato před hangárem. Kromě toho ve vojenské černovické části ještě souběžně funguje 33. Letecký opravárenský závod. Definitivní konec letiště Brno – Slatina/Černovice nastává de facto 21. listopadu 2006, kdy je na letišti v Tuřanech slavnostně otevřena nová základna policejního letectva a vrtulníkáři se stěhují do nového působiště. V ten osudový den letiště Brno – Slatina LKCL symbolicky zaniká, protože dochází k demolici historického hangáru, která trvá týden. Dnes na tom místě už stojí nová budova průmyslové zóny. V části letiště Brno – Černovice ten rok končí i opravárenský závod, ale areál v majetku armády zůstává stát a na sklonku roku 2009 i ten vojsko nabízí k odprodeji. A jak bylo v úvodu poznamenáno, město Brno má zájem, aby tento komplex byl jako brownfield začleněn do průmyslové zóny. Ještě nějaký čas zůstávají stát osamělé hangáry s několika stojánkami a dokud plocha bývalé dráhy není zastavěna novými budovami, křepčí modeláři, nebo „skejtaři“ jiní odvážlivci s různými vehikly (ještě v roce 2010 šlo obdivovat hangáry a hlavní budovu s věží, jak je vidět na fotografiích).
Dnes už ani původní vojenský areál neexistuje a postupně je pohlcován průmyslovou zónou na Černovické terase, ale jak jsme na tom přelomu listopadu a prosince, tak stálo za připomenutí, že před jedenácti lety začalo to „mikulášské“ velké bourání….

 

text, foto: (jjk)
 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama