Zajímavosti

25.01.2015 19:36

Jedním okem do Siem Reap a dvěma kuriozitami

text: (jjk), foto: P.S. Jedním okem do Siem Reap a dvěma kuriozitami

Každou zimu se na malý okamžik ze zamlžené, studené a mdlé střední Evropy pravidelně koukneme někam, kde je přece jenom výrazně tepleji a přívětivěji. Těsně před koncem roku 2013 to byla krátká návštěva Kambodžského království a Thajska. Uplynulý rok byl poměrně naplněný různými jinými událostmi a tak drobný doplněk kambodžské návštěvy (a k ohlédnutí za návštěvami v dalších zemích regionu jako je Vietnam a Barma/Myanmar) se dostal na řadu až v tuto chvíli. Na kambodžském letišti ve městě Siem Reap jsme se už jednou ocitli (viz. Zimní cesta do Asie 1. – Kambodža a Siem Reap), ale tentokrát se tam vracíme nejen se singapurskou společností Silk Air, ale i za dvěma zajímavými kuriozitami, které se mimoděk podařilo vyfotit.

Už při minulé návštěvě (viz. Zimní cesta do Asie 1. – Kambodža a Siem Reap) se v zákrytu za jiným letounem skrýval stroj, který (viděn z jiného úhlu) se mi podařilo identifikovat až teď. Na tomto letounu je zajímavé především to, že kambodžskou registraci měl pouhý rok a zároveň byl jediným strojem epizodního působení společnosti Wat Phnom Airlines. Společnost Wat Phnom Airlines vznikla v červnu roku 2013 právě v Siem Reapu a její jediný Boeing B737-476 XU-886 létal na ostrov Tchaj-wan, do měst Tchaj-pej a Kaohsiung. Ale společnost si dlouho na nebi nepobyla a zkrachovala vlastně dřív, než se jí podařilo na sebe nějak upozornit. Do května roku 2014 tak letoun stál na letišti Siem Reap odstaven a po té se odstěhoval k Sayegh Group Aviation, kde pobyl jen krátkou dobu v současné době je ve Švýcarsku, kde se přebudovává na nákladní letoun společnosti Swiftair. Původně tento Boeing 737-476(SF) výrobního čísla 24445 (dva motory CFMI CFM56-3C1 a konfigurace pro 150 cestujících) poprvé vzlétl 6. října 1993 a už o osm dnů později nastoupil u Australian Airlines jako VH-TJT. Se stejnou registrací ještě týž měsíc ovšem přešel k jiné australské společnosti Qantas, kde sloužil až do roku 2011, kdy se odstěhoval do Spojených států amerických, kde létal jako „služební“ letoun Bank of Utah s registrací N245SY. A jak už bylo řečeno, o dva roky později, v červnu roku 2013 šel stroj na epizodní působení do Kambodže.
Hnedle vedle Boeingu stojí zcela „nahý“ McDonnell Douglas MD-83 XU-703 společnosti Skywings Asia Airlines. Tato společnost už ovšem také neexistuje, protože ukončila svou činnost k 1. prosinci 2014 (při minulé návštěvě Kambodže ještě byla v provozu viz. Zimní cesta do Asie 1. – Kambodža a Siem Reap). Tedy ona společnost úplně nezanikla, ale na konci roku 2014 ve firmě proběhla restrukturalizace a pod novým názvem Sky Angkor Airlines společnost působí dál s pěti letouny Airbus A320
 Společnost ovšem celých pět let své existence létala hlavně třemi letouny Airbus A320. Ale v roce 2011 (XU-ZAA) a v roce 2013 (XU-703) se na krátkou dobu ve flotila zjevily letouny McDonnell Douglas MD-83. Nu a MD-83 XU-703 se zrovna na letišti v Siem Reap podařilo vyfotit. Vzhledem k tomu, že u společnosti Skywings Asia Airlines (dnešních Sky Angkor Airlines) tento letoun létal jen od března do prosince roku 2013, je to docela milá náhoda. Tento konkrétní letoun má hodně bohatý životopis a tak ho zkrátím na minimum. McDonnell Douglas MD-83 (c/n 49631, dva motory PW JT8D-219, pro 165 cestujících) vzlétl poprvé v květnu 1989 a zamířil do Španělska (jako EC-261/EC-EPM/EC-113/EC-FMY) ke společnosti Oasis International Airlines. Mezitím do konce roku 1992 dvakrát sloužil jako EI-CEK u       Private Jet Expeditions a se stejnou značkou pak až do roku 2006 u Eurofly, Nouvelair Tunisie a Debis Aircraft Leasing (s jednoroční výjimkou u Air Adriatic jako 9A-CBI). V roce 2006 byl jako SE-RDI u Viking Airlines a v letech 2006 až 2009 jako SX-SMS u Viking Hellas, respektive Fly Hellas. Od roku 2011 nosí (s desetiměsíční výjimkou v Kambodži) ukrajinskou registraci UR-CJU pod kterou vystřídal rovnou tři společnosti Khors Aircompany, Aviatrans K a          Dart.
Nu a ještě jsou tu k vidění letouny Air Asia a Vietnam Airlines (o obou společnostech jsme už psali viz. Bhinneka Tunggal Ika, tělem i duší 4. Yogyakarta – Indonesia AirAsia a Chvilka se zlatým lotosovým květem) a singapurského dopravce SilkAir. Letoun, který je vidět je A320-233 (9V-SLH, c/n 2517, se dvěma motory International Aero Engines IAE V2527E-A5 z 29. července 2005 v konfiguraci pro 142 cestujících ve dvou třídách) a celý svůj provozní život tráví právě u singapurského dopravce. Společnost SilkAir (www.silkair.com) vznikla v roce 1976 jako Tradewinds Chartery (létal charterové lety pro mateřskou Singapore Airlines), od roku jako Tradewinds Airlines na letounech McDonnell Douglas MD-87 začal provozovat i pravidelnou dopravu. Ve flotile se objevily stroje Boeing B737-300 a Airbus A310-200 a společnost už pod nynějším názvem začala navštěvovat i sousední státy jihovýchodní Asie, indického subkontinentu a Čínu a Austrálii. Dnes má SilkAir ve svém letadlovém parku třicítku letounů Airbus A319-100/A320-200 a Boeing B737-800 (s objednávkou více než čtyřiceti zcela nových strojů Boeing B737 MAX 8).
A to bychom tedy měli drobný dovětek k více než staré návštěvě Kambodže a ještě, než se trochu oteplí, podíváme do poněkud přívětivějšího Vietnamu a Barmy/Myanmaru.
text: (jjk), foto: Petr Sedláček
[Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci pomalu a váhavě světa běh a nejen ten letecký opět teprve znovu objevuje, (jjk)]

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama