Zajímavosti

07.09.2017 18:46

Dvacet let od posledního ruzyňského aerosalonu

text, foto: (jjk), text: L+K 19/97 Dvacet let od posledního ruzyňského aerosalonu
Kdysi byly letecké dny na pražském ruzyňském letišti relativně běžnou záležitostí, ale posléze (poměrně populární Letecký den s Květy, který byl skoro jedinou velkou akcích určitých letech) postupně putoval po letištích menších a méně vytížených. Což bylo logické. Ale po roce 1990 se s uvolněnou situací začaly rodin nové letecké akce všude možně, a vzápětí po rozdělení československé federace se v plánech výstavní a veletržní agentury Joly z Lysé nad Labem (nyní Výstaviště Lysá n.L.) zrodila myšlenka pořádání velké letecké akce na území Prahy. A tak v roce 1993 na kbelském letišti proběhl první ročník akce „Aerosalon ‘93“ a následoval „Aerosalon ‘95 a ‘97“ už na letišti ruzyňském. Tím, ale také tento ambiciosní plán skončil a na „trhu“ se etablovaly jiné akce jako CIAF, Memorial Air Show, IDET, Dny NATO, Aviatická pouť (na relativně dlouhou dobu Acrobatshow, ) a řada dalších leteckých dnů, či veřejných sletů na menších letištích, které si postupně vybudovaly a nebo budují svou tradici.
To, že ruzyňské aerosalony nepokračovaly lze přisoudit i mohutné výstavbě, modernizaci celého areálu letiště as tím souvisejícího zvyšování leteckého provozu a tak byla koordinace s podobnou akcí mimořádně náročná a možná i svým způsobem by pro bezpečnost letecké dopravy hrozila různá nebezpečí. Těsně před posledním, třetím ročníkem aerosalonem byl nově vybudován Terminál – Jih (nyní označován jato Terminál 3) vybudovaný tak, aby architektonicky „nerušil“ původní odbavovací halu z roku 1937, kterou projektoval architekt Adolf Benš. Nová budova na tzv. „starém letišti“ byla postavena v místě původního dřevěného objektu výpravny z roku 1949, kde byly umístěny provozovny cateringu  a vlastně i částečně bývalé provizorní odbavovací haly, kde byl i (což asi už mnozí netuší) kinosál, restaurace a další služby, protože se z provizorní stavby stala, na dlouhá léta, stavba trvalá. I si z některých historických filmů lze vybavit, že se místem, kde dnes stojí Terminál 3, otevřený před dvaceti lety, procházeli hrdinové mnoha československých filmů z šedesátých až osmdesátých let (dokud tyto budovy stály).…
Budova Terminálu tehdy označovaného „Jih 2“ byla oficiálně uvedena do provozu 3. září 1997, tedy v předvečer zahájení Aerosalonu ’97 a tak nějaký ten zbytek dochovaných přeživších fotografií je jak ze zahájení provozu nového terminálu, tak z leteckého dne, respektive aerosalonu….
 
A abych nevařil z vody, nejlepší bude dát slovo současnému úřadujícímu šéfovi Letecké amatérské asociace České republiky Janu Brskovskému, který byl tehdy redaktorem časopisu Letectví + kosmonautika a o této akci psal na stránkách tohoto periodika…
 
Aerosalon ´97
 
Pražský aerosalon s pod názvem „mezinárodní výstava civilní a vojenské letecké techniky“ se dopracoval k třetímu ročníku, konanému již podruhé na letišti v Ruzyni „Společnost pro realizaci výstav a veletrhů Joly“ si jako pořadatel zásluhu je uznání přinejmenším za houževnatost, s níž se upnula k hlavnímu českému letišti jako místu, na němž by se aerosalon měl konat. Ne všude byla tato snaha přijímána příznivě a není ani divu, vždyť Ruzyně je především mezinárodním letištěm dopravním. Nakonec se ale vše zdařilo a třetí pražský aerosalon proběhl úspěšně. Jeho význam navíc podtrhla skutečnost, že záštitu nad ním převzali ministři české vlády Josef Zielenec, Martin Říman a Miloslav Výborný i primátor hlavního města Prahy Jan Koukal. Dva posledně jmenovaní politici navíc Aerosalon ‘97 slavnostně zahájili. V průběhu dalších dnů jej pak navštívili i ministři Gruša a Bratinka, členové parlamentu, senátu a mezi významnými návštěvníky samozřejmě nechyběli ani vedoucí představitelé našeho průmyslu a důležitých organizací českého letectví. V rámci aerosalonu se konalo i zasedání letecké komise hospodářského výboru Parlamentu ČR.
Shrnuto, společenská úroveň události byla vysoká. Pomalu by se zdálo, že letectví jako obor se v České republice hřeje na výsluní oficiální přízně.
V té souvislosti se tak trochu v mysli vybavují žloutnoucí stránky našeho časopisu z dvacátých a třicátých let, přinášející popis leteckých výstav zaměřených na cílevědomé rozvíjení aviatiky. Již tehdy bylo zřejmé, že letecký obor se bez společenské podpory, přinejmenším bez podpory „morální“, neobejde. (Ta byla tehdy navíc i hmotná, a to z nejvyšších míst, i od prezidenta T. G. Masaryka.) A již tehdy také platilo, že letectví dokáže přinést z malého množství materiálu velký zisk, je-li dostatek vůle, tedy i podpory, znalostí a talentu.
To nakonec dokazovaly přední světové firmy, Jež letos na stáncích aerosalonu prezentovaly svoje výrobky a ve dvou úvodních dnech určených pro odborníky i novináře předkládaly bližší podrobnosti o svých aktivitách jak technických, tak obchodních.
 
Výstava
 
Aerosalon ‘97 se od běžných leteckých dnů, včetně těch velkých jakými jsou ClAF a SlAD, odlišoval především pozemní částí, to je expozicemi firem na otevřené výstavní ploše a na kryté ploše pod střechami dvou hangárů. Podle pořádající společnosti Joly vystavovalo na Ruzyni přes sto podniků, společností, organizací a vysokých škol. Mezi nimi například Bell Helicopter Textron, Lockheed Martin, The New Piper Aircraft, Pratt and Whitney, Pilatus Aircraft, PZL Swidnik, portugalská OGMA, Boeing a McDonnell Douglas. Nechyběly ani ruské značky Mjasiščev, Sokol či Suchoj a především, přítomné byly české letecké podniky Let, Aero Vodochody, Walter i další, včetně stále významné exportní a importní společnosti Omnipol či naopak malých firem vyrábějících ultralehká letadla.
Vystavovali též někteří letečtí provozovatelé, mezi nimi podnikavá cestovní společnost Fischer. Služby, letecké školy, malou dopravu a letadla nabízely benešovský F air i pražský Air Special. Jen největší česká letecká dopravní společnost ČSA necítila potřebu se prezentovat. Možná proto, že je na Ruzyni doma a její obchodníci soudí, že nejlepší reklamou jsou letadla s nápisem ČSA stojící na odbavovací ploše. Že je to asi málo? Asi.
Teprve při zpětném hodnocení lze ocenit rozsah i dosah výstavní nabídky, kterou aerosalon poskytoval a jež se jen opticky zmenšovala v prostorách ruzyňského letiště. Přitom zdaleka nepřišly všechny firmy, jež pořadatel oslovil. Na to je pražský aerosalon zřejmě ještě příliš mladý a možná i příliš univerzální. Teprve další ročníky mohou umožnit jeho profilování, orientaci. Letos, podobně jako ostatní velké letecké akce u nás, byl až moc ovlivněn probíhajícím soubojem o výběr bojového letadla českého vojenského letectva a tomu odpovídala i nabídka propagačních materiálů ve stáncích výrobců letounů F-16 a F/A-18.
Když se zmiňuji o tiskovinách - součástí krytých expozic byly též stánky nabízející leteckou a vojenskou literaturu, mezi nimi i expozice vojenské agentury Avis nebo expozice Svazu letců CR a společnosti Aviatik, kde proběhla napří klad podpisová akce příslušníků druhého zahraničního leteckého odboje. Na volné ploše pak měl již tradičně své stanoviště stánek společnosti Eso video, nabízející v posledním dni aerosalonu i ozvučený videový záznam letu A. Kvočura na Su-27 ze dne předchozího. Pohotovost zásluhu je uznání.
Vlastní expozici s prodejem měla společnost Aeromedia a s ní i náš časopis Letectví + kosmonautika. Nemohli jsme si stěžovat na nezájem a jen nás mrzelo, že jsme ještě neměli dostatek posledních čí sel, o něž byl velký zájem. (Dosud se ještě výše nákladu L+K řídila počty bývalého vydavatele.)
 
Obchod
 
Podobné akce se nekonají jen jako po dívaná pro veřejnost, ale především jako „seznamka“ prodávajících a kupujících. Jak po obchodní stránce splnil Aerosalon ‘97 své poslání společnost Joly nesdělila. Patrně o uzavřených obchodech nemá úplný přehled a ani firmy často podobné výsledky nezveřejňují. Je to ale škoda.
Kromě malých domácích výrobců UL typů si v pěkném stánku dobře vedl nabídkou letadel značky Piper již zmiňovaný F air a snažil se i domácí Moravan s osvědčenou řadou letadel Zlín. Konkurenci v této kategorii pak doplňovali Francouzi. Jejich nápor na naše potenciální zákazníky byl vydatný. Nabízeli krásná letadla TB-10 Tobago, TB-20 Trinidad i víceúčelové TBM-700 pro 6 až 7 pasažerů.
Tento stroj však měl v Ruzyni velkého budoucího konkurenta v prototypu nejmodernějšího ruského letadla Sokol M biT Gžel. Nás Gžel zajímá velice, protože se jedná o letadlo do značné míry rusko-české. Na směrovce nese světoznámou značku Mjasiščev, na přídi za vrtulí typu Avia Hamilton Standard pak má ne méně světově proslulou značku Walter. Pohon Gželu obstarává český motor Walter M-601F a česká vrtule V-510. Letadlo má i českou hydrauliku a odmrazovací zařízení. Jak při tiskové konferenci oznámili pracovníci Walteru, byla právě na Aerosalonu ‘97 uzavřena dohoda o export ním financováni kontraktu dodávky čes kých kompletů pro 68 letounů Gžel a dalších služeb v hodnotě více než 700 milionů korun. Podle rozhovoru s ruskými zástupci, není uvedené číslo konečné, protože je zájem i o speciální verze Gželu, třeba pro hlídkování. Navíc probíhají práce na dvoumotorovém pokračovateli Gželu, určeném pro 13 cestujících a využívajícím rovněž české motory, vrtule a další komponenty.
Na pohled je GžeI docela pěkné letadlo s prostornou kabinou a s rozměrnými dveřmi pro nakládání kontejnerů. Nejmodernější je prý na něm aerodynamika křídla. V letových ukázkách také osvědčil dobrou obratnost a zejména tichý let.
 
Podívaná
 
Jak to tak bývá, závisely letové ukázky hodně na přízni počasí, a to přálo více neděli než sobotě, která se vyznačovala stále nižšími mraky a mokrem. Ovšem i organizační důvody rozrůznily oba dny.
Sobota měla hned na začátku prvního letového bloku ve 13.50 h velký „tahák“ - osmiminutové vystoupení výtečného rus ého pilota Anatolie Kvočura s letadlem Suchoj Su-27. Agentura Joly mě požádala o rozhlasové komentování leteckých ukázek a tak jsem měl v ruce nákres jeho letové sestavy. Bohužel, pro počasí vynechal nejatraktivnější figury. Ke konci dne pak odlétl, prý na další vystoupení do Itálie. Z různých neověřených ústních zpráv jsem se také dověděl, že cosi z naší strany „zaskřípalo“. Jisté je, že v náladě příliš nebyl. Ověřil jsem si to při několika slovech s ním ve VIP salonku. Škoda. Neděl ní slunce mělo svítit už v sobotu. Třeba by osvítilo i nepříliš pohotové pořadatele, dodalo jas na duši řídícím létání a také Anatolie Kvočura by patrně zlákalo vymazat na obloze chmurné pocity.
Lze tak usuzovat podle vynikajících nedělních vystoupení amerického pilota Mike Bryana s letounem F/A-18 Hornet a zejména holandského pilota Patricka Tuita s F-16A Fighting Falcon. Letová nabídka neobsahovala příliš mnoho ukázek, přesto byla bohatá. Dopravní typ Let L-420 předváděli s osvědčenou brilancí S. Sklenář a V. Vlček, vrtulník W-3A Sokol neméně prvotřídně zvládali vojáci J. Jógl a P. Špilka, pěkná byla vystoupení L. Oslanského na Su-25 a F. Hlavničky s L. Kubátem na MiGu 21UM, solidně připravený byl i F. Císař s L 39MS. Každý den měl jinou skladbu, ale určitě nelze přehlédnout ani vystoupení vrtulníků EC-135 s pilotem W. Schwabern a MD-520N s Američanem A. Bal- lem, či lehkého letadla Alfa z Letova, pilotovaného Rakušanem H. Pastingerern.
Samostatné ocenění pak určitě zasluhuje dosud pro nás neznámá skupina ruského aeroklubu z Vjazmy, létající na našich Aerech L-39 Albatros. Její vedoucí J. Burčanov, sólista V. Sobolev i všichni ostatní v šesti až osmičlenné sestavě dělají svými výkony dobrou reklamu pro letadla z Vodochod.
Tolik pro představu o „aeroshow“ 6. a 7. září. Byla mezinárodní a pestrá.
 
A co dál?
 
Pokračovat. Připravovat 4. ročník. Na bízí se odpověď. Ale hned v zápětí ji ovšem následuje otázka Jak? Tak jako dosud? Těžko. Aerosalon potřebuje nejenom perfektní zázemí výstavnické, ale i profesionální organizační zázemí aviatické a tím dosavadní ročníky příliš nezazářily. To mohu potvrdit i jako komentátor, nucený často vysvětlovat nenadálé změny v programu, na něž pořadaelé nebyli schopni ani upozornit. Důvodem může být i zmíněná skutečnost, že aerosalon se odehrával na ruzyňském letišti. Není a asi ani nebude snadné navázat dělné, vstřícné kontakty s institucemi tam působícími, když vlastně všem zúčastněným přidělává podobná akce jen trampoty. Jeden ze zkušených řídících létání mi například na dotaz co soudí o Aerosalonu ‘97 řekl, že není proti, ale není pro Ruzyň. Ta že je pro dopravu a není tím, čím je Le Bourget v Paříži. Fakt je ovšem i to, že Ruzyně ne ní a hned tak nebude ani letištěm de Gaula či Paris Orly, takže na „staré Ruzyni“ by snad aerosalony neměly dělat takové potíže. Jestliže ano, pak stojí asi za úvahu poohlédnout se jinde, třeba v Ostravě či na některém z dalších letišť.
A pak se vkrádá ještě jiný námět - musíme mít dvě „velko-akce“? Nedala by se domluvit spolupráce vojenských organizátorů ClAF, kteří umí zajistit snadněji letový program, s civilní Joly, která dovede instalovat výstavy? Třeba by to všechno bylo dohromady levnější a propagačně účinnější. Konkurenční prostředí stejně zajišťují podobné podívané v sousedních zemích stále spojenější a menší Evropy.
Tak nebo onak - už se chystá další ročník aerosalonu? Je na čase!
 
L+K 19/97 Jan Brskovský
 
P.S. že byl zmíněný třetí ročník, ročníkem posledním dnes víme a tak jen můžeme vzpomínat, nejen na něj a jeho předchůdce, ale i na dobu, kdy vznikaly a zanikaly české letecké společnosti ve velice krátkých periodách, což je vidět na fotografiích např. v podobě Iljušinů Il-62 v barvách IDG Technology Airlines, nebo Egretta BMI. Zajímavostí je bezpochyby i vzpomínka na první stroj dnes úspěšné společnosti Travel Service, kterým byl letoun Tu-154M.
 
text, foto: (jjk), text: L+K 19/97 (Jan Brskovský)
 

 

  

 

 

 

 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

vgc vgc

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama