Zajímavosti

28.01.2012 12:54

Další britský kousek létajícího muzea…

text, foto: (jjk) Další britský kousek létajícího muzea…

 …v barvách Royal Air Force potkali cestující i pozemní personál na pražském letišti v Ruzyni koncem měsíce ledna 2012. Je to poněkud nadneseně řečeno, ale pravdou je, že v britském královském letectvu slouží (zatím ke vší spokojenosti) vícero obstarožních kousků dopravních letadel, která se čas od času zjeví i na české obloze a i tu a tam zde přistanou. Tak jak to je občas v případě už nenávratně dosluhujícího čtyřmotorového stroje Vickers VC10, který v polovině šedesátých let aspiroval i na službu v Československých aeroliniích (viz. Westminsterská „Dvaašedesátka“ …), tak se tu také občas vyjeví i další velký letoun královského letectva v podobě Lockheed L-1011 TriStar, kterému už také pomalu, ale jistě zvoní umíráček, protože, ač bude ještě nějaký ten pátek u britských vojáků létat, už se do služby u Royal Air Force chystá jako náhrada Airbus A330 MRTT. A protože, jsme si o jednom, dnes už vlastně veteránovi Vickers VC10 cosi řekli už před rokem, tak můžeme využít příležitosti a když se tu zastavil Lockheed L-1011-385-3 TriStar KC1 (500) ZD952 (výrobního čísla 193V-1168), tak si můžeme něco říci i o tomto třímotorovém létacím přístroji z továrny Lockheed Corporation …

Lockheed Corporation byla svého času významnou leteckou americkou továrnou, která se však v roce sloučila s firmou Martin Marietta a nyní se společnost jmenuje Lockheed Martin, která se podílela například na výrobě bojových strojů F-16 a F-22 Raptor.
To zrod stroje Lockheed L-1011 TriStar se datuje ještě do doby fungování původní firmy Lockheed Corporation a měl být přímým soupeřem velkokokapacitních letounů jako Boeing B747 nebo Douglas DC-10.
TriStar, ale neměl zrovna na růžích ustláno a nejen, že ho provázela smůla s motory, ale i získal, možná tak trochu neprávem pověst velmi nebezpečného letounu, na druhou stranu se v letech 1980 až 2002 při různých incidentech zničilo jedenáct strojů (jeden z toho byl zničen na zemi) a to s leckdy fatálními následky a při vysokých ztrátách na životech, ale přitom to je jen 4,6 procenta z celkového počtu dvou set padesáti vyrobených letounů. Ale co se mu nepodařilo v karambolech dohnal v únosech, protože tento stroj byl unesen celkem patnáctkrát.
Ale problémy Lockheed L-1011 TriStar provázely ještě než se vlastně vůbec dostal na oblohu a to to přitom začalo velmi nadějně. Nejprve to byla objednávka společnosti American Airlines na stroj s 250 sedadly, který by neměl mít delší kabinu než 37 metrů a zároveň zmíněný letecký dopravce chtěl, aby byly použity motory Pratt & Whitney JT9D, General Eletric CTF39 nebo Rolls-Royce RB.178-51. Zakázky se ujaly firmy Lockheed Corporation a Douglas. Obě firmy pojaly letoun jako širokotrupý se třemi motory, přičemž dva byly pod křídly a třetí vetknutý do svislé ocasní plochy. Douglas si vybral motory General Eletric a Pratt&Whitney, ale Lockheed britské jednotky Rolls-Royce a navíc k tomu slevu jeden milion dolarů a tak se mu v počtu objednávek konkurenta podařilo předhonit a TriStar vypustil na oblohu 15. září 1970. Ale jak se říká, první vyhrání z kapsy vyhání a tak se přihodila ošemetná záležitost v podobě bankrotu firmy Rolls-Royce v roce 1971 a výroba TriStarů se zastavila. Naštěstí se britské vládě podařilo finančně Rolls-Royce sanovat a po půl roce prodlevy se podařilo obnovit dodávky motorů a TriStary se postupně dostaly kromě společnosti Američan Airlines, Delta a Eastern do služeb necelé šedesátky leteckých společností v pětadvaceti státech a k tomu v armádách Velké Británie, Alžírska, Saudské Arábie a Jordánska.
Nevýhodou proti konkurentovi DC-10 byl kratší dolet a proto firma Lockheed přistoupila k verzím 100 a 200 s delším doletem a v roce 1979 i s verzí 500, která byla o více než čtyři metry kratší a o necelý jeden a půl metru měla delší rozpětí křídel.
Výroba byla ukončena dvou set padesátým kusem v roce 1983 a když v polovině devadesátých let začaly letecké společnosti přezbrojovat na modernější techniku, některé TriStary začaly být přestavovány na nákladní, aby mohly dále sloužit cargo dopravě a nebo jako právě v případě těch co slouží u britského letectva na létající cisterny pro doplňování jiných letadel ve vzduchu (ostatně podobně se přestavovaly i VC-10).
Posledně zmíněné se pak označovaly Lockheed L-1011 TriStar KC1. Royal Air Force si k přestavbě vybraly verzi Lockheed L-1011-500 TriStar dříve sloužící u British Airways a Pan-Am a armádní mundůr si oblékly v celkem devíti kusech v roce 1984. Hlavní motivací k přestavbě, respektive výběru těchto letounů bylo, že během války s Argentinou o Falklandské ostrovy v roce 1982 Britové zjistili, že nemají ten správný velkokapacitní letoun pro převoz vojáků a materiálu na dlouhou vzdálenost a tak armáda odkoupila šest kousků od British Airways a tři od Pan-Am. 
Vyrobeny byly různé verze pro mnohý účel a označovány podle toho byly jako K1, KC1, C1, C2, C2a a C2S a to podle toho zda byly a jsou čistě provozovány jako tankery, nebo jako nákladní, či dopravní, či v nějaké kombinaci a zrovna KC1, který navštívil Prahu je kombinací nákladního a tankovacího stroje. A sídlo tyto letouny měly a ještě mají v Brize Norton v Oxfordshire u 216. Squadron.
A co se týče technických údajů, tak L-1011 má tříčlennou posádku a podle verzí pojme od 187 do 263 pasažéry, délku má od 50,04 až do 54,15 metru, rozpětí 47,35 až 50,09 metru, výšku 16,87 metru, nosnou plochu 321,10 m² až 329,00 m², prázdnou hmotnost od      101 867 kg až 105 573 kg, maximální vzletovou hmotnost 200 000 kg až 245 000 kg, cestovní rychlost 890 km/h, dolet 7 420 km až 10 200 km, dostup 10 668 až 13 106 metru a používal tři motory Rolls-Royce RB.211-22, nebo Rolls-Royce RB.211-524B.
text, foto: (jjk)
[Věnováno na dálku mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci nemůže světa běh a nejen ten letecký aktivně sledovat, (jjk)]
 
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama