Zajímavosti

12.12.2010 19:22

Circa urbem Brunensis 3. – Od Migů-21 k Benediktu šestnáctému

text,foto: (jjk) Circa urbem Brunensis 3. – Od Migů-21 k Benediktu šestnáctému

Brněnské Ivanovice, či Dvorska? I tak se mohlo jmenovat brněnské letiště, protože kromě Tuřan v jeho dosahu leží jak Brněnské Ivanovice, tak Dvorska, nebo Kobylnice či Šlapanice. V době kdy se současná městská část Brno – Tuřany v roce 1919 připojila k městu Brnu, začalo se v jeho katastru uvažovat o letišti, na které se už jen nostalgicky vzpomíná. S obcí Tuřany se 16. dubna 1919 připojily i obce Komárov, Brněnské Ivanovice, ale také Černovice a Slatina a právě o tomto letišti byla řeč v článku Circa urbem Brunensis 1. - Černovická Slatina. Slatinské, vlastně staré brněnské letiště existovalo od roku 1926 (ač o výstavbě bylo rozhodnuto v roce 1923) do de facto roku 2006, kdy ovšem už nebyla používána dráha a jen zde sídlila letecká záchranná služba. V okamžiku, kdy se v roce 1960 k Brnu připojily i Holásky, vedle starého, bylo v provozu šest let už i nové letiště Brno – Tuřany, které bylo v provozu od roku 1954. A tak při příležitosti krátké brněnské návštěvy zbyla kromě zbytků letiště Slatina/Černovice a Medlánky (Circa urbem Brunensis 2. – Netopýrky za Komínem) chvilka i na návštěvu letiště mezinárodního tuřanského. Na letišti Brno – Tuřany jsme se byli sice podívat už dvakrát na leteckém dnu v rámci CIAF 2006 (Brno vítalo CIAF novým terminálem) a CIAF 2007 (Na CIAFu 07 v Brně), ale proč si historii tohoto letiště ještě jednou, po čase opět nepřipomenout.

Už na konci druhé světové války, kdy na černovickém letišti operovala Luftwaffe, si němečtí letečtí odborníci vyhlédli dostihové závodiště na trase z Tuřan do Šlapanic, protože jejich stávající základnu bombardovali spojenečtí letci. U Tuřan se na úplném konci druhé světové války také na čas usadilo i sovětské letectvo. Ostatně už za první republiky Zemský úřad v Brně o výstavbě nového letiště u Tuřan uvažoval a to i proto, že mělo ležet nedaleko původně plánované dálnice „Východ – západ“. Po válce brněnské letiště Slatina/Černovice rychle ožilo a už v červnu 1945 bylo obnoveno pravidelné spojení s Prahou a postupně i s dalšími městy v Československu. S modernizací letadlového parku, ale se brzy ukazuje, že staré letiště už kapacitně přestává stačit nové technice a to i proto, že se jednalo o travnaté letiště. Oživila se tedy myšlenka výstavby nového letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou. V roce 1947 tedy Národní výbor města Brna rozhodl o vybudování nového letiště v Brně-Tuřanech na ploše 360 hektarů a zavázal se, že město bezplatně postoupí pozemky na výstavbu letiště. Nutno připomenout, že ne všechny pozemky patřily městu a majetkové vztahy nebyly vyřešeny s původními vlastníky. Také se uvažovalo o tom, že letiště v Tuřanech by fungovalo jako záložní pro pražské a bratislavské letiště. Se stavbou se, ale začalo za finanční podpory Hlavní správy civilního letectví až v roce 1950. V roce 1954 bylo konečně uvedeno do provozu se statutem státního letiště i s vojenským provozem a v roce 1958 byl zahájen i civilní provoz. Od posledně zmíněného roku prochází letiště dalším rozvojem a to především v souvislosti s modernizací letecké techniky i pozemního zabezpečovacího zařízení. V roce 1967 je postavena nová odbavovací hala a zdálo se, že i kvůli brněnským veletrhům bude nutné zvyšovat i nadále kapacitu letiště, také v té době z Brna Československé aerolinie zajišťují spojení do Košic, Sliače, Bratislavy, Ostravy, Holešova, Prahy, Karlových Varů. Ironií osudu největší nápor letiště zažilo hned následující rok, kdy 21. srpna 1968 tady přistávala letadla An-12 a MiG-21 sovětského okupačního letectva. Když se situace uklidnila a letiště se vrátilo k civilnímu provozu (a v roce 1970 byl zamítnut návrh výstavby moderního letiště u Medlova) rozhodla československá vláda o další rozšíření tuřanského letiště. Do konce roku 1978 bylo dokončeno prodloužení dráhy o 650 metrů na 2650 metrů a tak kromě dopravních letounů zde bez problémů mohly operovat i vojenské proudové stroje. V té době už probíhala i rozšiřovací výstavba odbavovací haly a parkoviště, ale k dokončení této stavby už nedošlo, protože k 1. lednu 1982 letiště „zabavilo“ Ministerstvo národní obrany včetně veškerého majetku, pozemků, technického zařízení, všech objektů a celého dráhového systému. Civilní provoz byl až na výjimky (v době brněnských veletrhů) zastaven a pro potřeby osobní dopravy a pro Řízení letového provozu zůstaly jen základní nezbytné prostory. V letech 1981 – 82, Po dobu rekonstrukce dráhového systému na letišti v Náměšti nad Oslavou v letech 1981 a 1982 v Brně fungoval 20. stíhací a bombardovací letecký pluk se stroji Su-7 a v následujícím roce se do Tuřan přestěhoval z Ostravy - Mošnova 8. stíhací letecký pluk. Ve druhé polovině osmdesátých let se přece jenom podařilo dokončit přístavbu odbavovací budovy a pomalu se i oživoval civilní provoz a tak v roce 1989 letiště získalo opět po mnoha letech statut mezinárodního letiště. Hned na počátku roku 1990 obyvatelstvo z okolních obcí protestovalo proti vojenskému provozu, protože stíhačky permanentně porušovaly veškeré hygienické normy, ale předlistopadové vedení brněnské radnice a partajní vedení města i kraje to zcela ignorovalo. Je tedy rozhodnuto o postupném útlumu vojenského provozu a posledních deset „jednadvacítek“ odlétá v únoru roku 1991 do Mošnova, přičemž už dne 12. listopadu 1990 rozhodla vláda o zrušení vojenského letiště v Brně-Tuřanech. Po mezirezortních jednáních byla 11. prosince 1992 uzavřena smlouva mezi federálním ministerstvem obrany a ministerstvem hospodářství a průmyslového rozvoje České republiky o převodu letiště pod Českou správu letišť. Po postupné restrukturalizaci zmíněného podniku se oddělují a osamostatňují jednotlivá letiště a tak k 1. červenci 2002 vzniká akciová společnost Letiště Brno (od 1. července 2004 je letiště majetkem Jihomoravského kraje). Rozbíhá se čím dál více civilní provoz, na letiště se z Hradce Králové na šest let stěhuje CIAF (Czech International Air Fest – v letech 2003 až 2008). V roce 2006 byl uveden do provozu zajímavý moderní terminál z pera architekta Petra Parolka a o dva roky po té, podle jeho návrhu byla i upravena i původní hala. Po uzavření letiště Slatina/Černovice se sem nejprve stěhuje v roce 2001 Aeroklub Brno (svůj areál má hotov až v roce 2010, do té doby sídlil v pronajatých Úlech po vojenských stíhačkách),a v roce 2006 stěhuje i letecká záchranná služba policie České republiky a svou základnu tu kromě toho má i další letecká záchranka Alfa Helicopter. A jinak zde mimo jiné působí i například firmy Blue Sky Service a Herbst aero. A pravidelné a charterové lety do Brna provozují letecké společnosti Ryanair, Wizz Air, České aerolinie,  Moscow Airlines (dříve Atlant-Soyuz Airlines), Central Connect Airlines/Central Charter Airlines, Aeroflot, Smart Wings/Travel Service, nákladní TNT a trénují zde i piloti například společnosti Austrian Arows. A v neděli 27. září 2009 se na letišti konala i zcela netradiční věc a to bohoslužba Svatého otce Benedikta XVI. a tím jsme se dostali vlastně k titulku tohoto článku. Letiště Brno-Tuřany za svých necelých šedesát let existence prošlo, především z politických důvodů všelijakými turbulencemi, ale v budoucnu už ho, doufejme, žádné podobné veletoče jako v minulosti nečekají…
text, foto: (jjk)
 
podzim 2010 foto: (jjk) podzim 2010 foto: (jjk)
podzim 2010 foto: (jjk)
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Stavba věže 1970 (archiv) Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv) Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv) Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv) Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv) Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv) Stavba věže 1970 (archiv)
Stavba věže 1970 (archiv)
květen 1997 foto: (jjk) květen 1997 foto: (jjk)
květen 1997 foto: (jjk)
podzim 2006 foto: (jjk) podzim 2006 foto: (jjk)
podzim 2006 foto: (jjk)
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

..nazdar... ..nazdar...
..nazdar...
 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

15 15

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama