Zajímavosti

02.03.2018 08:00

Ale napsali to až třetího….

text: (jjk), L+K 5/78, foto: Archiv Ale napsali to až třetího….

….března roku 1978. Ačkoli tehdejší Československá televize poměrně neplánovaně a zcela nečekaně odvysílala start kosmické lodi Sojuz 28 (1978-023A) v ten správný den 2. března 1978 (jen s mírným zpožděním od skutečného startu), tedy přesně před čtyřiceti lety, tak vcelku logicky se informace o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka se v denním tisku objevila až druhý den 3. března 1978. To už se první mezinárodní posádka programu Interkosmos ve složení velitel posádky Alexej Alexandrovič Gubarev, kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek chystala na spojení Sojuzu 28 k orbitální stanici Saljut 6 spolu se „starousedlíky“ Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem, kteří na stanici pobývali dlouhodobě.

Původně byly pro let Sojuzu 28 sestaveny v červnu 1977 dvě posádky ve složení Alexej Gubarev a Vladimír Remek a Jurij Isaulov a Oldřich Pelčák. Isaulov byl posléze nahrazen Nikolajem Rukavišnikovem. Nakonec bylo rozhodnuto, že poletí Alexej Gubarev a Vladimír Remek. Podle některých informací především hrálo roli to, že Gubarev byl vojákem a Rukavišnikov pouze „civil“.  
Ale zpět k letu Sojuzu 28. Nosná raketa se vznesla v 16,27 hodin a 50 sekund SEČ (Středoevropského času) a za pět set třicet sekund se raketa dostala na oběžnou dráhu země. Po několika obězích došo ke korekci dráhy letu a ke zmenšení vzdálenosti mezi Salutem 6 a Sojuzem 28 z desetitisíc kilometrů na polovinu. V 9,00 hodin ráno 3. března 1978 začala posádka Sojuzu 28 pracovat na přibližovacím manévru a.v 18,10 hodin (SEČ) se Sojuz 28 automaticky spojil s orbitální stanicí Saljut 6. O tři a půl hodiny později se otevřel půlez a obě posádky se přivítaly.
Následovalo sedm pracovních dnů (vždy od 6,00 hod. do 21,00 hod. SEČ) během níž pracovala posádka na vědeckých programech a zároveň i natočila několik televizních reportáží a provedla šest  experimentů připravených československými vědci.
A nakonec dne 10. března 1978 se přestoupili A.Gubarev a V.Remek v 8,17 hodin (SEČ) na palubu Sojuzu 28, který se posléze oddělil. Krátce před čtrnáctou hodinou začal přistávací manévr a o půl hodiny později se už v sedmikilometrové výši otevřel hlavní padák a čtyřicet pět sekund po třičtvrtě na tři kabina Sojuzu 28 přistála v Kazachtánu. Oficiální délka letu komplexu byla 164 hodin 35 minut a 6 sekund (celková délka letu činila 190 hodin a 18 minut). Romaněnko a Grečko byli na Saljutu mnohem déle, po svém 96 denním letu se vrátili na zem 16. března 1978.
Co se týče československých kosmonautů, tak Vladimír Remek, který je dnes poslancem Evropského parlamentu se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích a po maturitě studoval Vyšší letecké učiliště v Košicích a odtud šel sloužit v roce 1970 k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. Od roku 1972 studoval na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě do roku 1976 kdy se vrátil do Českých Budějovic. V témže roce prošel spolu s O.Pelčákem, Michalem Vondrouškem a Ladislavem Klímou výběrem kandidátů, kteří se měli účastnit kosmického letu. Následoval dvouletý výcvik zakončený letem v Sojuzu 28.
Po letu Vladimír Remek pracoval ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích a byl vojenským pilotem do roku 1990. Pak byl pět let ředitelem ve Vojenském muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích a v roce 1995 odešel do civilu. Po té pracoval v různých obchodních funkcích v Ruské federaci a na českém velvyslanectví v Moskvě, kde dokončuje v těchto dnech své působení jako velvyslanec České republiky v Ruské federaci a mezi tím, v roce 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu na kandidátce KSČM.
Náhradníkem byl Oldřich Palčák, který se narodil 2. listopadu 1943 ve Zlíně, který byl rovněž vojenským pilotem a od roku 1969 byl velitelem roje a od roku 1971 měl kvalifikaci pilota 1.třídy. Od roku 1972 studoval spolu s Vladimírem Remkem v Moskvě na vojenské letecké akademii J. A. Gagarina společně s Vladimírem Remkem. A od roku 1976 (od vyřazení kandidátské dvojice Michal Vondroušek a Ladislav Klíma) se s Vladimírem Remkem připravoval v rámci programu Interkosmos na let do vesmíru. Oldřich Pelčák však nakonec do vesmíru neletěl a skončil jako náhradník. Po návratu do Československa se vrátil k letectvu a byl i zkušebním pilotem a v roce 1999 odešel do zálohy.
I když žádný československý a ani český kosmonaut se už na oběžnou dráhu nedostal, a oba vojenští piloti, jak V.Remek, tak O.Pelčák byli Češi, tak přece jen došlo i na Slováka. V roce 1999 se dostal do vesmíru i první slovenský kosmonaut Ivan Bella (narozen 21. května 1964 v Brezně).
text: (jjk), L+K 5/78, foto: Archiv
 

 

 LK 5 78 P1.jpgLK 5 78 P2.jpgLK 5 78 P3.jpgLK 5 78 P4.jpg

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama