Zajímavosti

22.10.2016 21:02

A léta běží, vážení…. už je to pět let

text, foto: (jjk) A léta běží, vážení…. už je to pět let
A léta běží, respektive, A léta běží, vážení, byl slavný pořad Československého a posléze ještě i Českého rozhlasu, stanice Praha. A tak mne název tohoto pořadu napadl, když jsem si uvědomil, že datum 22.října 2016, se shoduje úplně přesně s datem 22.října 2011, kdy se na jihlavském letišti v Henčově kromě paraglidistů proháněl po letišti, i nad letištěm Pavel Březina s vírníkem AutoGyro Calidus v předzvěsti právě vznikající vírníkové „sekce“ jeho firmy Nirvana Systems. Pětiletka vírníkové Nirvany sice vlastně se zakulatí až začátkem roku 2017, ale když tak symbolicky se sešla ta dvě data z roku 2011 a 2016, tak není od věci si tohle neoficiální výročí připomenout.
Dne 22.října 2011 (a i 23.10.2011) se v Jihlavě sešli paraglidistů a samozřejmě tu nemohl chybět Pavel Březina se svou Nirvanou. Jenže tentokrát se neproháněl nad hlavou přítomných s krosnou na zádech a padákem, ale přiletěl, předváděl a prezentoval německý vírník AutoGyro Calidus OK-QWA 11. Už v dubnu a květnu roku 2011 jsme se potkali na letišti v Milovicích, kde se pod dohledem tuzemského významného vírníkáře Rostislava Bauera na tento létající strojek přeškoloval. Za vším byl nápad, rozšířit aktivity firmy Nirvana Systems o další „obor“ vzduchoplavectví. O poněkud zapomenutý typ vzduchoplaveckého přístroje, který zažívá nejen v Evropě svou renesanci, o vírník. Takže v roce 2011 probíhala vlastně taková předstartovní příprava, jejíž součástí právě, na den přesně, před pěti lety 22.října 2011 byla prezentace prvního vírníku AutoGyro u nás na letišti v Jihlavě, v rámci paraglidistického setkání.          
Když byla zmínka o té přípravě, tak první setkání s prvním vírníkem Galidus německé firmy AutoGyro GmbH na našem nebi byl 1.května 2011 na milovickém letišti, když tento stroječek byl teprve od 29. dubna 2011 na českých „značkách“ OK-QWA 11 (viz. . …jak nedoletět na Hanou, ale do Milovic…). Ostatně v Milovicích tento vírník obdivovali další aviatici o čtrnáct dnů později na vírníkářském minisletu (viz. ..a zase to stříbrné vajíčko…nebo Gyrinidae?). A de facto od konce léta už pomalu, ale jistě začínaly vírníkářské spanilé jízdy, tedy spíš lety, křížem krážem naší vlastí. A vlastně přesně před pěti lety 22.října 2011 bylo jihlavské paraglidistické setkání ideální příležitostí tento vzduchoplavecký přístroj dostatečně představit (viz.  Znuděná kočka a skotačící vajíčko…).
Od roku 2012 se už samozřejmě vírníkovalo jinak a organizovaněji a to jak oranžově opět v Jihlavě, nebo po vyhlašování leteckého sportovce roku na Kladně (a i jinde) viz. Oranžové velikonoční vajíčka, Stříbření zubatého…. A pak už to byla další „davová“ prezentace a tu a tam i nějaké ty slety viz. Vrnící rodinka…, Létají velikonoční vajíčka a o svatém Kvirinu je teplo …, Jako divá vletěla oknem do světnice vosa Otylka….. A dnes už po pěti letech je vírníková aktivita Nirvany a Pavla Březiny dostatečně známa, ale právě to datum, které se tak hezky samo do sebe trefilo, mne inspirovalo k takové drobné připomínce doby, kdy se teprve vírníková sekce Nirvany připravovala.
Ale ono vlastně kromě samotného zahájení (kulatého) provozu vírníkářů v Nirvaně v roce 2012, se vyjeví v této souvislosti ještě jedno výročí. V Československu vznikl v roce 1967 oficiálně Rotorklub. I když nadšenci létali a konstruovali tyto stroječky už dříve. Bohužel ačkoli byla ve druhé polovině šedesátých let poněkud uvolněnější doba, Svazarm Rotorklub do svých řad nepřijal a to především proto, že si někdo z vojenských pohlavárů řídících tuto brannou organizaci uvědomil skvělé technické předpoklady vírníku k opuštění železnou oponou zadrátovaného socialistického Československa. Představa, že si někdo na půdě postaví vírník a z nějakého palouku u německých, či rakouských hranic bez větších komplikací vyskočí nad dráty a bez povšimnutí radarů přistane za „čárou“, musela být pro tehdejší rozhodující orgány více než děsivá. Ostatně v sedmdesátých letech toto tušení potvrdil svým (i když zpackaným) úletem Vojtěch Vala, když 27. listopadu 1977 (také bude výročí) na podomácku vyrobeném vírníku sice přeletěl hranici do Rakouska, ale v mlze ztratil směr a přistál opět na našem území u Moravského Svätého Jána (ten dnes leží ve Slovenské republice).
Takže to takové připomenutí jednoho data…
A léta běží, vážení….už je t pět let…
text, foto: (jjk)
 [Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která se ze své vážné nemoci pomalu vrací zpět a světa běh a nejen ten letecký znovu objevuje, (jjk)] )]  
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

jus jus

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama