Rozhovory a komentáře

15.01.2011 08:08

„Skal a stepí divočinou…“

Rozhovor s Pavlem Březinou (jjk), foto: P.B. „Skal a stepí divočinou…“

„…hladový a roztrhán….“ (to ještě jakš takš sedí)…. „s puškou v ruce“ (to už asi ne), „s ohněm v srdci“  (tak to ano), „uhání vpřed partyzán….“ (to už je mimo úplně…)….ono to tak při pohledu na různorodost a proměnlivost navštívených míst toulavého padáku Pavla Březiny samo přijde na mysl…tedy je myšlena ta cestovatelská aktivita jednoho z nejlepších světových motorových paraglidistů a majitele významného výrobce paraglidingových propriet Nirvana, Pavla „Břízy“ Březiny (rozhovor s ním a o něm přinesl MLČR před rokem viz. Stav blaženosti na sedm…) v roce 2010. Slova bojové ruské písně z roku 1828 (či snad z roku 1922), kdy se klubala v myslích dobrovolníků generála Čerňakovského, napadají autora těchto řádků i proto, že Pavel Březina si v uplynulém roce zalétal na šíré Rusi a „Skal a stepí divočinou..“ pak i v Jižní Africe a Mozambiku…a snad u toho nebyl „hladový a roztrhán….“. Asi nikoli, „s puškou v ruce“, ale s fotoaparátem a „s ohněm v srdci“ proto, že si svým létáním v Africe splnil jeden ze svých snů….a že „uhání vpřed partyzán….“ se sice v ruské písni zpívá, ale Pavel Březina ani v Mozambiku si na tzv. vedlejšák, jako bokovku, či brigádu zcela určitě partyzánštinu nevzal….

Pavel Březina v roce 2010 opět získal, při absenci mistrovství světa, titul mistra České republiky a jeho Nirvana Racing Team posbíral (až na jednu) všechny medaile, které se na tomto šampionátu udělovaly a kromě toho dolétal na čtvrtém místě prestižního Parabatix Sky Race, jakési paraglidistické obdoby Red Bull Air Race.
 
 
Je tedy na prahu sezony 2011 vhodná příležitost si s Pavlem Březinou trochu popovídat….
 
 
…v roce 2010 sice nebylo mistrovství světa, ale rozhodně se určitě nedá říci, že byste se nudil. Začal jste se svým týmem už létáním na sněhu hned na začátku roku, pak AeroExpo v Příbrami a nakonec na někdejším vojenském letišti Prostějov II., tedy ve Stichovicích mistrovství republiky…a k tomu jste si „odskakoval“ do různých koutů světa…takže i bez mistrovství světa docela nabitý program?
 
 
To je pravda. Škoda je pro nás absence světových závodů. Nirvana má v tuto chvíli velmi silný závodní tým a určitě jsme mohli pomýšlet na tituly hned v několika kategoriích. V individuálním hodnocení bych vzpomněl za minulý rok spíše pozvání na Parabatix Sky Race (paramotorová obdoba Red Bull Air Race). První závod se konal ve Francii za účasti 15 pilotů světové špičky. Bramborová medaile je pro mě v závodě takového obsazení slibný začátek do dalších podobných akcí. Cestování bylo v loňském roce určitě hodně, ale to byl vždy můj sen létat na padáku po celém světě.
 
 
Ještě než se zeptám na vaše dojmy z uplynulé sezony se chci zeptat na něco jiného, což souvisí s létáním na sněhu. Někteří, řekněme laikové, se občas ptají jestli vám paraglidistům (ale týká se to i rogalistů) při létání na sněhu není zima? On i když se člověk nabalí jako sněhulák, tak při létání bez kokpitu mráz někdy docela zalézá na nehty…a občas i zaslechnu od nezaujatých pozorovatelů na zemi i údiv nad tím, že vám tam nahoře v mínus patnácti není zima?
 
 
Samozřejmě, při -15 °C je za letu docela zima. Jsme na to ale vybaveni perfektním oblečením a samozřejmostí jsou dnes elektricky vyhřívané doplňky. Vzpomenu závody loni v zimě v Moskvě, kde nás překvapil mráz někdy až -25 °C. Po příjezdu jsem tvrdil, že mě do vzduchu nikdo nedostane, ale člověk se rychle aklimatizuje a překvapivě v takové suché zimě jsem se nakonec mnohokrát cítil příjemněji, než když je u nás  vlhkých plus  5 °C. Padáku a paramotoru tyto podmínky nijak nevadí.
 
 
….a vrátím se k uplynulé sezoně, alespoň s České republice bylo dost až nepříjemné počasí. Už začátek sezony v Tchořovicích se nijak moc nevyvedl a jako by to předznamenalo celou sezonu. Lijavce, vichřice, zima, no žádná sláva, a až nakonec se počasí vyvedlo až na republikovém mistrovství ve Stichovicích. Tam jste se tedy opět stal mistrem republiky a kromě jedné posádky jste jako Nirvana Racing Team obsadili všechny stupně vítězů…jak byste tedy tu loňskou sezonu z tohoto pohledu zhodnotil, tedy co se týče vašeho pobytu a létání v tuzemsku, když nebylo vždy úplně přívětivě?
 
 
Když hledím zpět do letového deníku , tak si říkám, že ten loňský rok byl vlastně docela pěkný. Mám spoustu hezkých letů i v Čechách. Rozhodně jiný pohled budou mít bezmotoroví paraglisté, ale pro motoráře se našlo spousta hezkých letových dnů. Jasně, že v porovnání s některými destinacemi, kam se mi podařilo loni podívat, se počasí u nás moc nepochlapilo. Proto také chystáme do budoucna Nirvana centra v zemích s příjemnějším klimatem. Stejně se ale při návratu odkudkoli ze světa jdu odměnit pěkným výletem po svých domovských Hostýnských vrších. Česko je hezké místo pro motorové létání.
 
 
…nespravil jste si tedy chuť alespoň na akcích v teplých krajinách?
 
 
Měl jsem takový sen zalétat si v Africe nad safari a pravou zdejší divočinou. To se mi v prosinci splnilo. Částečně při závodech v Jihoafrické republice, kde jsme byli s reprezentačním výběrem, ale hlavně jsem si potom prodloužil pobyt létáním pro radost v Mozambiku. Také se mi podařilo navázat hodně kontaktů s piloty a cestovateli na tomto kontinentě a už mám v hlavě další projekt spojený s létáním v africké divočině. Je to také jedna s destinací, kam je celkem snadné se s paramotorem vypravit. Chystáme také na našich stránkách specializované informace o podmínkách cestování s tímto nádobíčkem, abychom tyto naše zkušenosti zpřístupnili širší letecké veřejnosti.
 
  
Významnou událostí sezony 2010 byla návštěva kanadského paraglidisty Benjamina Jordana, což je ve vašem sportu bezesporu výjimečná osobnost… Co byste o Benjaminu Jordanovi těm, kteří se v paraglidingu nepohybují a jen užasle pozorují létající motorové padáky, o tomto sportovci řekl? …a i jak se vám ho podařilo do České publiky vůbec dostat?
 
 
Benjamina znám již od roku 2007, kdy se na nás poprvé obrátil s žádostí o technickou a materiální podporu při prvním svém projektu přeletu na území Kanady. Tehdy splnil vše co slíbil a tak jsem při přípravě přeletu Kanady ve západu na východ ani na chvíli nezaváhal. Navíc jsme dokončili nový stroj Nirvana Instinct a 500 hodinový test za tři měsíce napříč divočinou si jako výrobce vybavení nechám líbit. Byl jsem trochu nervozní, aby neskončil někde v kanadských lesích nebo hluboko ve Skalistých horách. Pokud někdo ale dokáže ujet 8000 kilometrů na jeden zátah napříč touto zemí na skateboardu, má jistě všechny předpoklady vypořádat se s jakoukoliv situací a jasně dává najevo své odhodlání. Spojení s podporou dětí a charitativní akcí je potom už jenom třešnička na dortu sportovního výkonu. Také to byla pro mě možnost podívat se a zalétat si s ním na odlehlých místech Kanady konkrétně na východním cípu na New Foundlandu. Nevím jestli bych se tam sám vydal, ale společně přelétnutých několik set kilometrů nad neosídlenou divočinou bylo pro mě nádherným zážitkem.
Propagace jeho projektů v Česku a po Evropě, které jsme pro něj zorganizovali je jenom malé představení tohoto cestovatele. Do budoucna máme spolu ještě další esa v rukávu.  
 
 
….a na závěr obligátní otázka, co vás čeká v letošním roce 2011….už pro začátek se letíte, jak vím, zahřát na americký kontinent….?
 
 
Napřed se ihned zkraje roku zchladíme při závodech v zimním Polsku (pozn. (jjk) právě v okamžiku, kdy vychází tento článek). Potom se pojedeme zahřát do Kalifornie a Arizony na výstavu a soutěž, abychom ještě v zimě stihli zase zmrznout hluboko mezi finskými jezery. Na tyto závody se těším, už jsme několikrát létali v severním Švédsku a Norsku, ale finská sauna po létání v zemi jejího původu je báječná představa. Parabatix Sky Race chystá seriál s úvodním podnikem v Thajsku a dalším v Emirátech. Doufám, že to dokážu skloubit s ostatními výstavami, které už máme pevně domluvené. Mezitím se zúčastníme několika národních mistrovství po Evropě a British Open. No a v létě pořádáme druhé dealerské setkání u nás ve Zlíně. To předpokládáme návštěvu 30 našich zástupců z celého světa. Většina jsou výborní piloti a tak zase pro změnu trochu našich valašských krajinek. Nesmím v mezičase zapomenout na X Czech Mirka Orose  – pokračování myšlenky v dlouhých letech a charitativní akce od dubna do června napříč českými zeměmi. S ním se chci také trochu prolétnout. (pozn. (jjk) Miroslav Oros a agentura Cumulus vyrábí letecký magazín, který jednou za měsíc vysílá zpravodajská televize Z1)
 Když se na ten soupis dívám, tak je toho na jeden rok zase docela dost. Budu to doma asi muset hlásit po částech…..
 
 
Děkuju za váš čas a držím palce, ať se letošní rok vydaří…
 
 
rozhovor: (jjk), foto: P.B.
 
P.S. a o Mistrovství ČR v Prostějově II. – Stichovicích je psáno zde: Pod Zapovědským kopcem Hloučela Romže...
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama