Aktuality

08.02.2012 01:00

Pilotem roku 2012 tetřev hlušec

(red), www.birdlife.cz Pilotem roku 2012 tetřev hlušec

Rok 2012 bude mít pro všechny létavce symbol tetřeva hlušce. Tetřev na rozdíl od jiných svých kolegů sice spíš připomíná letem spíš těžkopádný bombardér, ale tak jako každý rok Česká společnost ornitologická vyhlašuje pro to dané příslušné období, tedy teď pro rok 2012, akci Pták roku a tentokrát je to tedy zmíněný tetřev. Posláním akce je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně, zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec.

Tetřev hlušec, ohrožený druh horských lesů a životaschopná populace v České republice je jen na Šumavě, kde žije kolem tří set 300 jedinců. Jestli zde dlouhodobě přežijí záleží především na tom, zda jim rozpínající se lidé poskytnou dostatek klidu pro nerušený vývoj v potřebném prostředí.
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) v nás vyvolává romantické představy spojené s jeho pověstí tajuplného ptáka obývajícího hluboké hvozdy. V minulosti byl poměrně široce rozšířen a byl i ceněnou lovnou zvěří, jak to dokládají četné trofeje v muzeích, na zámcích, ve školách, v hostincích i v soukromých sbírkách. Ještě ve 20. letech minulého století se u nás střílelo kolem tisíce tetřevů ročně. Od té doby začaly jejich počty rychle klesat.
V současné době se tetřev ojediněle objevuje už jen v několika pohořích (Beskydy, Krkonoše, Krušné hory, Český les, Jeseníky), přičemž více než devadesát procent všech tetřevů žije na Šumavě. I zde ale tetřevů ubývalo od poloviny minulého století až do 90. let, kdy nastal zlom a šumavská tetřeví populace se začala vzpamatovávat. Zatímco jinde v České republice již na tetřeva nenarazíme, na Šumavě jejich počet odhadujeme na zhruba tři sta jedinců. Jde tak o poslední životaschopnou populaci tetřevů u nás.
Obliba tetřeva se promítá do písní a další lidové slovesnosti i do literárního zpracování a výtvarného umění a tetřev, společně s tetřívkem, dali základ mnoha geografickým jménům a snad v každém pohoří se vyskytuje Tetřeví hora, Tokaniště nebo podobný název.
Tetřev je součástí nejen přírodního i kulturního prostředí a snaha o jeho zachování u nás má možná větší opodstatnění z hlediska kulturního než striktně přírodovědného. Přežití tetřeva můžeme považovat i za znak kulturní vyspělosti a uvědomění si a přiznání našeho propojení s krajinou, ve které žijeme.
Tetřev je mohutný pták velikosti krocana, u samce převládá černá barva s výraznými červenými zduřeninami (zvanými poušky) nad očima a s hnědými křídly. Samice jsou o poznání menší a méně nápadně, hnědavě zbarvené. I přes svoji velikost jsou tetřevi velice nenápadní. I když létají poměrně dobře a bravurně manévrují mezi stromy v lese, většinou se zdržují v odlehlých místech a je těžké je uvidět.
O něco nápadnější jsou jen v době toku, ale i tehdy je, navzdory tradované představě, velmi těžké se k nim přiblížit. Samci i samice jsou na tokaništi velice obezřetní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétají a tok pak pokračuje nejdříve další den. Ona tradovaná hluchota, která dala tetřevům i jméno, platí pouze pro kohouty a jen po kratičkou dobu v jedné specifické fázi toku. Jen po tuto krátkou chvíli jsou skutečně pozornost, a především sluch, samce výrazně omezeny. Právě v té chvíli se mohli lovci, a dnes spíše fotografové, o pár kroků nepozorovaně přiblížit.
Tetřeva ohrožuje řada faktorů. Na prvním místě je nevhodné lesnické hospodaření. Kritická je především fragmentace lesních celků a vytváření rozsáhlých pasek, čímž dochází ke ztrátě vhodného biotopu. Přímé vyrušování lesními dělníky nebo turisty na nevhodně vedených trasách narušuje průběh toku a úspěšnost hnízdění. Plašení v zimě zvyšuje energetické výdaje a vyplašení slepice od kuřat může vést k jejich podchlazení a úhynu. V dřívější době byl významnou příčinou snižování početnosti lov, dnes se nově projevuje hlukové znečištění a celkové znečištění ovzduší. Významnou příčinou mortality jsou nárazy do špatně viditelných drátěných oplocenek a lan lanovek. Oslabení a stresovaní ptáci z takto narušených populací se stávají snadnější obětí predátorů, k jejichž šíření přispívá lidská rozpínavost v krajině. Žádný z uvedených faktorů nepůsobí samostatně a pod kritický tlak se dostávají populace až souběžným působením několika z nich.
Základním předpokladem úspěšné ochrany tetřevů je dostatečná rozloha vhodného biotopu. Ta se u nás nachází zřejmě už jen na Šumavě. Tamní smrkové porosty jsou vlivem kůrovce i větrných kalamit narušené, postupně zde samovolně vznikají věkově i strukturně rozrůzněné přírodní lesy se světlinami, které tetřevovi vyhovují. Vývraty, padlé kmeny a další pozůstatky dřívější generace lesa ponechané na místě poskytují úkryty i místa k hnízdění a jsou i zdrojem potravy. V území určeném pro zachování tetřeva je třeba přizpůsobit lesnické hospodaření a omezit rušivé lidské aktivity, především v době toku, sezení na vejcích, vodění mláďat a zimování. Toho lze dosáhnout vyhlášením klidových zón a odklonem turistických, cykloturistických a zimních běžeckých tras.
Tetřev byl dříve v mnoha oblastech běžným druhem a kdy přesně zmizel ze kterých oblastí, za jakých okolností a jak na něj vzpomínají pamětníci se v letošním roce pokusí zmapovat Česká společnost ornitologická a Lesnická fakulta a Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity, což jsou organizátoři projektu Mapování historického výskytu tetřevů.
 
Brožura Tetřev hlušec – pták roku 2012 v PDF.
 
 
 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama