Aktuality

26.03.2009 13:51

Hurá, zrušili jsme další letiště!

Aero Hobby č.2 březen-duben 2009; Albert Orlita; foto:(jjk) Hurá, zrušili jsme další letiště!

Jak jsem se zmiňoval, že se ještě k uzavření letiště v Holešově vrátím, tak dnes přináším článek od leteckého veterána, kunovického pilota Alberta Orlity, pod jehož rukama prošla celá řada skvělých výrobků moravských leteckých firem Letu Kunovice, Evektoru-Aerotechnik Kunovice a Moravanu Otrokovice a to nejen jako strojů, které sám pilotoval, ale i se v mnoha případech aktivně podílel na jejich vývoji. Tento jeho článek vyšel v novém čísle časopisu Aero Hobby tento týden a v upravené a zkrácené verzi lze najít i na webových stránkách jeho syna Michala Orlity www.orlita.net …. A já tedy předávám slovo panu Albertu Orlitovi:

Hurá, zrušili jsme další letiště! 

V době, kdy čtete tyto řádky, už bude pravděpodobně holešovské letiště minulostí. Na tamto letišti jsem jako voják uskutečnil svůj první seskok (s padákem PD-47), přistával jsem tu pak později s větroni, motorovými letadly, s L-410, dělal jsem tu část svého praktického výcviku řídícího letového provozu a později i část radarového výcviku. Není to letiště, kde bych prožil větši část své letecké činnosti, ale rad na něj budu vzpomínat. 

Nevím, komu bych „vložil do úst“ větu, kterou jsem dal do nadpisu, nicméně mám neodbytný pocit, že existují „kruhy“, které nad zprávami tohoto druhu řičí nadšením. Počátkem šedesátých let u nás byla rušena řada letišť (Valašské Meziříčí, Mělník, Kralupy a řada dalších), byla to však letiště sportovní, a tak se nad tím skoro nikdo nepozastavil. Minimálně dvě z těchto letišť (Val. Meziříčí a Kralupy) byla zrušena proto, že na takto uvolněném pozemku byla postavena velká továrna. Na místě letiště se vždycky rádo a dobře staví, jak uvidíme dále. Po roce 1990, ač by to nikdo nečekal, se z podobných, či dalších důvodu také rušila letiště, tentokrát především vojenská – Bechyně (zde alespoň s požehnáním armády provozují lety členové bechyňské odbočky Svazu letců ČR pozn.red.), Žatec, Brno-Černovice a další. To posledně jmenované posloužilo městu jako pozemky pro průmyslovou zónu. Dokonce i historický hangár s budovou a řídící věží, sloužící brněnskému aeroklubu a předtím i krajskému aeroklubu a ČSA, musel být zbořen, taková tam byla tlačenice o každý metr čtvereční. Nebo nebyla? Nechci polemizovat, ale dovedete si představit lepší místo pro leteckou expozicí Technického muzea v Brně, než tento hangár? Ale to už je dávno pozdě a s křížkem po funuse. Ale nemělo to napadnout někoho v Brně? No, ale nechme nářku a vraťme se k letišti, o kterém tu chceme pojednávat.

Letiště Holešov bylo vybudováno v první polovině padesátých let jako dopravní letiště pro Gottwaldov. Do té doby jediné letiště v blízkosti města - Otrokovice sice existovalo už od třicátých let, nicméně konfigurace okolního terénu, zástavby a specifický tovární provoz neumožňovaly jeho další perspektivní rozvoj jako dopravní letiště. V Otrokovicích před válkou působilo Letecké dopravní od dělení firmy Baťa, po válce pak to byl Svit-let, který se vyvinul z uvedeného oddělení této, po válce už znárodněné firmy. Provoz Svitletu pak byl přenesen na letiště Holešov a organizačně začleněn do ČSA Agrolet, později z toho vznikl aerotaxový oddíl se sídlem v Praze. Zmínka, že aerotaxi pak byly spolu se zemědělskými letouny přetvořeny v nový podnik Slov Air Bratislava, by mohla být považována za nadbytečnou, nebýt toho, že v následujících létech Slov Air hrál v historii letiště Holešov důležitou úlohu.

V první fázi byly na 201 hektarech v Holešově vybudovány dvě travnaté dráhy a hangár, dopravní provoz byl podle dostupných údajů zahájen roce 1956, kdy tu bylo odbaveno 21 913 cestujících, koncem šedesátých let už to bylo více jak dvakrát tolik. Neuvádím to z důvodu nějakého „pětiletkového“ bilancování, je to prostě jen pro ilustraci významu letiště. Letištní řídící věž, do které se v únoru 2009 zakously bourací bagry, byla uvedena do provozu v červnu roku 1959, na letišti provozovala převážně letadla Aero 45, později pak Iljušin Il-14 (a v Československu vyráběné stroje Avia Av-14 pozn.red.), L-200 Morava a sportovní letadla, převážně větroně. Také vojenské letectvo občas nově postavené letiště využívalo. V roce 1957 působil v Holešově 28. letecký bitevní pluk z letiště Brno-Černovice s „Kombajny“ Avia B-33 (Iljušin II-10). V polovině šedesátých let na poradě SDL (Správa dopravních letišť) kritizoval vedoucí stavebního dozoru letiště Praha Klouda - zdlouhavé jednání o výstavbě letiště Holešov nebo Kunovice a nehospodárné udržování služeb ČSA na letišti Přerov...“ V té době už existovaly plány na výstavbu odbavovací budovy a hangáru ČSA v Kunovicích (zůstalo jen u plánů), na letišti v Holešově se v roce 1968 intenzivně připravoval projekt odbavovací budovy a dráhového sytému s dvěma betonovými dráhami. Nakonec ani „Průvodní zpráva investiční studie výstavby letištního areálu“ a jejích sto osmdesát stran bohužel nepomohlo a jako provizorní odbavovací budova nakonec sloužil přístavek hangáru, rekonstruovaný v polovině šedesátých let. Nakonec tato „odbavovačka“ sloužila až do úplného konce, v samém závěru jako montážní dílna firmy Dara Air. Již tenkrát se také plánoval přesun otrokovického aeroklubu do Holešova, protože v blízkosti a na části otrokovického letiště začala vyrůstat stavba pneumatikárny, která až do konce osmdesátých let nesla název Rudý říjen. Nikdo z tohoto aeroklubu tehdy ani ve snu určitě netušil, že to není naposledy, co se stěhuji...

V Holešově koncem šedesátých let kromě pravidelné vnitrostátní dopravy ČSA provozoval také ČSA Agrolet, v té době už s letouny Z-37 Čmelák. V poměrně letitém dřevěném hangáru tu sídlil také Aeroklub Holešov, který létal převážně bezmotorově, občas sem, ale krajský aeroklub organizoval výcvik branců a instruktorů na letounech C-11, který například bylo obtížné dělat v Otrokovicích. Hangáry, původně stojící na Chlumu u Bystřice pod Hostýnem, byly rozebrány počátkem padesátých let a převezeny na holešovské letiště, kde sloužily až do první poloviny sedmdesátých let.

Protože v holešovských kasárnách od roku 1961 sídlil 7. výsadkový průzkumný pluk zvláštního určení, bylo letiště využíváno též k seskokům vojenských parašutistů z upoutaných balonů a letounů An-2 a Av-14. Sovětská vojska internacionální pomoci přijela 21. srpna 1968 hned ráno neúspěšně obsadit kasárna, letiště je však kupodivu nezajímalo. V září 1968 byla z letiště obnovena vnitrostátní doprava, na letišti při tom hlídkovali naši parašutisté, pro jistotu však bez nábojů... Průzkumníci nuceně opustili holešovská kasárna v létě roku 1969. Potom tu občas provozovaly výcvikové lety Avie-14T od 1. dopravního výsadkového leteckého pluku z Mošnova.

Počátek sedmdesátých let přinesl holešovskému letišti řadu změn. Do nově vystavěného areálu s hangárem a řídící věží se v únoru 1972 nastěhoval otrokovický aeroklub, jeho „historický“ název zanikl a došlo ke sloučení místním. Od té doby existoval už jen Aeroklub Holešov, už ale s více jak dvojnásobným počtem členů, silným motorovým i bezmotorovým odborem i parašutisty. Tento aeroklub se stal jedním z nejsilnějších a nejaktivnějších na Moravě a ve všech odbornostech dosahoval dobrých výsledků na soutěžích. Náčelníkem aeroklubu zůstal někdejší otrokovický náčelník Jan Dubnický.

Protože od samého počátku existence letiště tu byla provozována pravidelná letecká doprava, byla tu také služba řízení letového provozu, resp., jak zněl dobový název, Letecká dispečerská služba. I v této oblasti pokračoval vývoj od nejprve letištního řízení až k radarovému a ke zřízení pracoviště approach (APP Approach Control Service - řídí přílety k letištím (přiblížení) a odlety z letišť. pozn.red.). Navzdory pouze travnatým drahám tu bylo instalováno přistávací navigační za řízení ILS, kterého řada provozovatelů i z jiných letišť využívala k výcviku, nebo letové kontrole palubního zařízení při letecké výrobě (Let Kunovice). Od roku 1969 se Agrolet osamostatnil a pod názvem Slov Air měl sídlo v Bratislavě. V Holešově provozoval nejdříve stanici s letouny Z-37, později pak Leteckou školu, ve které provozovali letouny Z-37, An-2 a také vrtulníky Mi-2.

V roce 1972 Slov Air začal provozovat vnitrostátní leteckou přepravu s letouny L-410A a Holešov byla jedna z destinací. Zpočátku se létalo paralelně s Av-14 ČSA, později pak už jenom s L-410. Vzhledem k objemu přepravy však musel Slov Air nasadit dvojnásobek línek proti větším lljušinům.

Změna je život - od začátku roku 1976 nařizuje Federální ministerstvo dopravy Slov Airu předat letadla i s posádkami ČSA jako jedinému oprávněnému provozovateli pravidelné dopravy. Po nějakou dobu věci fungovaly normálně, pak ale nastaly další změny. Správa dopravních letišť byla zrušena a letiště Holešov převzaly ČSA, přičemž výpravna na letišti v Kunovicích spadala pod letiště Holešov. Navzdory tomu (nebo možná právě proto) vztahy obou těchto blízkých letišť někdy nebyly nejlepší. Tehdejší ředitel letiště Holešov silně „lobboval“ v Praze za výstavbu asfaltové vzletové a přistávací dráhy v Holešově, bohužel však bez úspěchu. Po nějaké době Československým aeroliniím z mnoha důvodu přestala letadla L-410 vyhovovat (údajně nebyla ekonomická) a nastala snaha nahradit je letouny Jak-40. V Holešově ale ještě nějakou dobu létaly L-410, protože posádky na travnatou dráhu odmítaly používat, navzdory tomu, že výrobce „Jaků“ letoun deklaroval jako vhodný pro travnatá letiště. Po několika pokusech a jednom nasátí nečistot do motoru provoz Jak-40 v Holešově skončil. Ale ani v blízkých Kunovicích se z Jaků dlouho neradovali. Poslední červencový den roku 1981 odlétá pravidelná linka ČSA z Kunovic naposledy.

Od roku 1983 je podstatně omezena vnitrostátní přeprava ČSA a v Holešově se hlavní částí provozu stává Letecká škola Slov Airu, která se podstatně rozšiřuje a staví tu pro vozní budovy. Provoz IFR (podle přístrojů) a služba řízení na letišti však zůstává a vy užívá je řada provozovatelů. Přesto nejčastějším obrázkem Holešova těch let zůstává několik Čmeláků na okruhu. V té době se Slov Air Bratislava stává majitelem a provozovatelem letiště Holešov.

Na konci osmdesátých let je silně aktivní JZD Slušovice, které „pošilhávají“ po provozu letadel, nicméně přesvědčit Ministerstvo dopravy, aby jim vydalo provozní povolení, byť třeba jen na Čmeláka, se jím nepodařilo. Nicméně začínají postupně jednat s Letem Kunovice, nejprve v roce 1986 měli dostat přestavěný jeden z prototypů L-410UVP, nebo první prototyp L-410UVP-E. Nakonec však objednali zbrusu nový letoun, než byl dohotoven, využívali pro řadu zahraničních cest letadel Letu v pronájmu. Nový L-410UVP-E13 poznávací značky OK-UDS byl předán v září roku 1989, spolu s letounem v té době přechází ke Slušovicím také dosavadní kunovický šéfpilot František Srnec. Po nějaké době s OK-UDS Slušovice po získání provozního povolení začaly létat pravidelnou přepravu mezi Holešovem a Prahou. Pro tento účel na letišti v Holešově postavili docela slušný odbavovací komplex z obytných buněk, které mimochodem Slušovice v té době také vyráběly. Byly velké plány, pronajímala se letadla, nejprve další L-410, Jak-40, dokonce se uvažovalo o Tu-154. Potřetí v historií Holešova se zdálo, že by k výstavbě zpevněné dráhy přece jenom mohlo dojít.

Nicméně v roce 1990 pomalu, ale jistě hvězda Slušovic začala pohasínat. Docházelo k majetkovým přesunům, změnám názvů (Cargo Moravia, Central Moravia Airlines, Air Moravia...). Víceméně pravidelný provoz L-410 v Holešově končí někdy v roce 1994 a v té době se řízení letového provozu ČR rozhodlo zrušit svoje působení na tomto letišti. Meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu však v Holešově zůstává ještě i na jaře 2009.

Na holešovském letišti také působilo několik leteckých opravárenských firem. Především to od první poloviny sedmdesátých let bylo někdejší hospodářské zařízení Aeroklubu Otrokovice, které se zabývalo opravami větroňů Blaník. Pamětníci vzpomínají: „Dílna se udělala z učebny, do které se Blaník soukal vyndaným oknem. Od roku 1972 jsme byli v Holešově a naše Účelové hospodářské zařízení dostalo prostor a tedy se rozrostlo. Bylo to podnikání v malém, jaké tehdy dělaly s povolením vrchnosti sportovní kluby zcela legálně. V době tvrdé normalizace byla snaha toto minikapitalistické podnikání zadusit. Povedlo se. Poslali na nás finanční kontrolu a ačkoliv jsme měli daně odsouhlasené daňovým úřadem, tak vytáhli nějaký daňový paragraf a uplatnili ho 10 let zpět. Vznikl tak značný doměrek s penále. Na to aeroklub neměl, tak se firma „dobrovolně“ prodala svazarmovskému Aerotechniku a zaplatil se daňový dluh. Bylo to takové čisté znárodnění.

No a v roce 1992 dal aeroklub Aerotechniku výpověď a fyzické osoby založily s.r.o. Air Tech. Prostor stejný mančaft stejný koupila se nějaká technika.

Do roku 2007 prošlo Airtechem 1011 letadel na GO a opravy. Ted‘ je Airtech o 500 m dál v továrním areálu Trachea a bez letiště. Firma jede dál, delší dobu už také opravuje motorová letadla značka ZIin, jen manipulační vícenáklady to ztěžují.“

Letadla řady Trenér opravovala také firma ZIin Aviation Service Ing. Milana Jančáře, která se sem z blízkého letiště Slušovice přesunula v první polovině devadesátých let, aby pak později definitivně zakotvila v rekonstruovaném historickém hangáru na letišti v Otrokovicích. Opravami letadel se v Holešově na letišti zabývala původně ve Slušovicích na letišti sídlící firma Cis Air, která opravovala letadla tuzemská i dovezená, převážně z Polska. Tyto opravy pak přešly na firmu Reas Brno, což byl zprivatizovaný brněnský závod Slov Airu. Od října roku 1999 tyto opravy dělá firma Dara Air, která se v roce 2007 přestěhovala z Holešova na letiště Brno - Tuřany.

Letadla L-410 v Holešově opravovala firma Aeroservis s.r.o, která pak byla několik let v Otrokovicích v areálu Moravanu. Aeroservis se v roce 2005 vrátil zpátky do Holešova, aby pak nakonec od roku 2007 rovněž zakotvil v Brně - Tuřanech. Historicky poslední opravovaný v Holešově firmou Aeroservis (L-410UVP-E poznávací značky HA-LAD), odletěl z Holešova 5. dubna 2007.

V devadesátých létech už je ale holešovské letiště v soukromých rukách, na letišti stojí řada „nepojízdných“ letadel Z-37 a An-2, které se neuplatnily při privatizaci a rozpadu Slov Airu. To už se ale schyluje k neodvratnému konci. U severomoravských Nošovic se začíná uvažovat o výstavbě průmyslové zóny pro výstavbu korejské automobilky Hyundai, jednání však váznou na nesouhlasu některých vlastníků půdy. Zlínský kraj pro tyto účely nabídl pozemky holešovského letiště, které hodlal vykoupit od dosavadního vlastníka. Nakonec se však nepodařilo Korejce přesvědčit, aby továrna stála v Holešově. Sto osmdesát dva hektarů letištní plochy od koupil podle médií 6. prosince 2005 Zlínský kraj od firmy TTT Air za 325 milionů Kč. Snaha aeroklubu, aby z letiště zůstala pro provoz alespoň dráha 05/23, byla marná, prý proto, že investoři si nepřejí, aby vedle zóny bylo letiště, prý je to nebezpečné (kteří investoři to byli, nebylo zveřejněno – to asi proto, že budoucí zóna žádného investora nemá pozn.red.). A tak se aeroklub musí stěhovat. Žádné odškodné, či odstupné plně nenahradí to, co se tu rok za rokem budovalo, jak v materiálním, tak i ve smyslu vztahu k místu, kolektivu a letectví, nejen sportovnímu, vůbec.

(jjk),Aero Hobby č.2 březen-duben 2009; Albert Orlita

 
1.tento nápis už nikoho nepřivítá 1.tento nápis už nikoho nepřivítá
1.tento nápis už nikoho nepřivítá
2.už je po dvanácté jak symbolické březen 2007 2.už je po dvanácté jak symbolické březen 2007
2.už je po dvanácté jak symbolické březen 2007
4.provoz v březnu 2007 4.provoz v březnu 2007
4.provoz v březnu 2007
5.provoz v září 2008 5.provoz v září 2008
5.provoz v září 2008
6.provoz v březnu 2009 6.provoz v březnu 2009
6.provoz v březnu 2009
7.Nad Holešovem v září 2008 7.Nad Holešovem v září 2008
7.Nad Holešovem v září 2008
8.pohled z věže v září 2008 8.pohled z věže v září 2008
8.pohled z věže v září 2008
9.pohled z věže v březnu 2009 9.pohled z věže v březnu 2009
9.pohled z věže v březnu 2009
10.Letiště Holešov září  2008 Aeroklub 10.Letiště Holešov září 2008 Aeroklub
10.Letiště Holešov září 2008 Aeroklub
11.Letiště Holešov březen 2009 Aeroklub 11.Letiště Holešov březen 2009 Aeroklub
11.Letiště Holešov březen 2009 Aeroklub
12.věž ŘLP a hangár ČSA září 2008 12.věž ŘLP a hangár ČSA září 2008
12.věž ŘLP a hangár ČSA září 2008
13.věž ŘLP a hangár ČSA březen 2009 13.věž ŘLP a hangár ČSA březen 2009
13.věž ŘLP a hangár ČSA březen 2009
16.Letiště Holešov březen 2007 zezadu 16.Letiště Holešov březen 2007 zezadu
16.Letiště Holešov březen 2007 zezadu
17.Letiště Holešov březen 2009 zezadu 17.Letiště Holešov březen 2009 zezadu
17.Letiště Holešov březen 2009 zezadu
18.Letiště Holešov březen 2007 18.Letiště Holešov březen 2007
18.Letiště Holešov březen 2007
 

19.Letiště Holešov březen 2009 19.Letiště Holešov březen 2009
19.Letiště Holešov březen 2009
20.poslení sbohem březen 2009 20.poslení sbohem březen 2009
20.poslení sbohem březen 2009
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama