Aktuality

30.12.2017 00:10

Co rok dal ... říjen 2017

(jjk) Co rok dal ... říjen 2017
V říjnu se už sezona neodvratně chýlila ke konci, ale jak se mi letos nic nedařilo, tak naopak jsem právě v říjnu stihl Ranskou (nesvahovou) louku s létajícím Šedým vlkem, boleslavské historiky v Kolíně, kde vlastně bylo jejich poslední letošní vystoupení, ale i Baťovu Electru na Točné a nějaké další drobnosti. Těmi třeba byla připomínka sedmdesátin letounu typu Zlin Trener, nebo další ročník Model Hobby, zánik společnosti Air Berlin, nebo odhalení památníku československého a britského vojenského pilota genmjr. Jiřího Hartmana …  
 
 
 
text, foto: (jjk) 
Od svatého Václava, ku svatému Jeronýmu se na konci září s létem loučili vzduchoplavci na Rané. A tak také svatý Václav i svatý Jeroným nadělili v tyto dny ještě poslední závan léta, protože jak říká pranostika „Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima…“. Podzimní Ranské svahování sice už tak sice úplně o svahu nebylo, ale naopak se vyřádili ti, kteří se chtěli proletět v „Šedém vlkovi“, kluzáku, který letošní jubilant, Jiří Leník, v květnu dokončil (jakoby ke svým narozeninám) a v červenci zalétal. A tak se vlastně v posledních letních dnech od svatého Václava 28.září 2017, do svatého Jeronýma 30.září 2017 na Rané hemžilo hejno všelijakých místních i přespolních kluzáků a aviatiků …. 
 
 
 
text, foto: (jjk)
Tak jako se navlékají korálky na růženec se zjevily nad Kolínem historická letadla na pozadí temné oblohy, která úspěšně tajila svůj záměr za několik minut vypustit nějakou tu kapku vody. To se s tím žloutnoucím, červenajícím listím v sobotu 7.října 2017 jakoby uzavírala sezona kličkováním slunečních paprsků mezi černými beránky honícími se po obloze. A tak ta historická letadélka se v sobotní odpoledne tak jako symbolicky, jako korálky, navlékly po obloze. Ale z Mladé Boleslavi do Kolína a zpět se i přes to nevlídné počasí podařilo úspěšně doletět, jakoby ta Panna Maria Růžencová, která ten den měla svůj svátek, na několik okamžiků přece jenom otevřela oblohu …
 
 
 
text, foto: (jjk)
Ještě poslední hřejivé paprsky léta, když se už hodně brzy sklání sluníčko k západu, prohřály sobotu 14.října 2017 letiště na Točné. A tak se v poměrně rychle zapadajícím říjnovém slunci provětral domácí letoun Lockheed Electra 10A OK-CTB/N241M odrážející jako zrcadlo veškeré okolí. Bylo to symbolicky skoro poslední letošní připomenutí osmdesátého výročí slavné cesty Jana Antonína Bati kolem světa. Ke slavnému příletu do Československa došlo sice 1.května 1937 (v Otrokovicích se také tento den Electra objevila). Ale protože tento Baťův letoun je víceméně celou sezonu někde mimo svou mateřskou základnu, tak jednou z mála možností si ho prohlédnout na zemi, i ve vzduchu v Praze, byla právě ta točenská sobota 14.října 2017.
 
 
 
text: (jjk), foto: Milan Horys
Dvě křídla. Podivný charakteristický zvuk přirovnávaný k šicímu stroji a obdivuhodná odolnost. Letoun, kterému se říkalo Nachthexen, nebo Nähmaschine, a nebo Kukuruznik, v tomto roce oslavil devadesáté narozeniny. Ale v mladoboleslavském „živém“ leteckém muzeu bydlící letoun má letos osmdesáté narozeniny. Takže symbolicky slavný dvouplošník má kulaté narozeniny dvoje. Prototyp nezdolatelného letounu Polikarpov Po-2 vzlétl v roce 1927, a Po-2 (S5-MAY) bydlící v Mladé Boleslavi se zrodil v roce 1937. A tak jakoby symbolicky mohlo být provětrání Kukuruzniku v pátek 13.října 2017 nad Mladou Boleslaví připomenutím kulatých narozenin.
 
 
 
text: (jjk), foto: M.J.
„Víte, jaký to muselo bejt před Edisonem krásný? Nikdo neponocoval, smrklo se, všichni šli na kutě, spát s těma... jak se jmenujou?“ … „Pštrosi…“ Tak Jiří Grossmann předpokládal, že se chodí spát s pštrosy, ale pštrosa lze potkat i během nedělní vichřice na silnici u Vrbičan, nedaleko Panenského Týnce, cestou pro brambory. Nu ano, v neděli 29.října 2017 se vůkol vichřice proháněla, po silnicích běhali pštrosi a přesto se i v té slotě podařilo ve vesničce Zichovec (vzdušnou čarou necelé čtyři kilometry od letiště v Panenském Týnci) odhalit památník československého a britského vojenského pilota genmjr. Jiřího Hartmana.
 
 
 
text, foto: (jjk)
Dne 20.října 1947 poprvé vzlétl z továrního letiště v Otrokovicích prototyp letounu Zlin Z-26 pilotován Ladislavem Švábem. Začala tak dlouholetá historie letounu, která vlastně trvá dodnes. A leckdy se už po léta vyřazené stroje vrací na oblohou po opravách a repasích, takže se zdá, že ani sedmdesátiletý stroj, a jeho mladší sourozenci se do důchodu nechytají a jistě dlouho ani chystat nebudou. Tedy dokud bude možné sehnat správné použitelné motory, nebo to drak letounu dovolí…  
 
 
 
text, foto: (jjk)
Nebe nad Berlínem (Der Himmel über Berlin) je slavný film Wima Wenderse o neviditelných a nesmrtelných andělích, kteří utěšují ty, kteří jsou v nesnázích. A nebe nad Berlínem také dlouhá léta brázdily letouny společnosti Air Berlin a téměř jako ti andělé plnily přání i těch, kteří byli v nesnázích, a nebo jen někam neputovali. Ale na konci října se pro Air Berlin to nebe setmělo, a dobří andělé tuto leteckou společnost opustili. V pátek 27.října 2017 před půlnocí přistál na letišti Berlin-Tegel poslední let společnosti Air Berlin a společnost se definitivně odebrala do učebnic historie letecké dopravy. 
 
 
 
text, foto: (jjk)
Už před čtvrtstoletím v roce 1992 se konal první ročník výstavy a veletrhu pro modeláře Model Hobby (viz. Model Hobby 92). Během těch let se na, původně modelářskou akci, nabalily další výstavy, veletrhy a kontraktační prezentace a Model Hobby je jen jednou z několika akcí, které však ještě nemají takovou tradici. Prodejní modelářský kontraktační veletrh tak možná modelářům srdcařům může připadat trochu upozaděný mezi paralelními veletrhy a výstavami, ač tomu tak úplně není. Ale na druhou stranu, která podobná prezentace se dožila takové dlouhověkosti jako Model Hobby slavící své šestadvacáté narozeniny od 19. do 22.října 2017.  
 
 
 
text: (jjk), foto: www.roscosmos.ru
Kosmická raketa s družicí Sputnik 1 odstartovala 4. října 1957 ve 22,28 hodin moskevského času. Tento první umělý satelit obíhající zeměkouli vážil více než osmdesát kilogramů a měl průměr 58 centimetrů a čtyři antény. Po oddělení družice začaly pracovat vysílače a na posledním stupni rakety se rozevřel koutový odrážeč, jehož pomocí byl sledován pohyb rakety, a po prvních pěti obězích se ověřilo, že signály družice jsou dobře slyšitelné. Doba oběhu družice činila 96,2 minut, sklon oběžné dráhy k rovině rovníku 65° a výška 227 - 945 kilometrům. 
více Sputnik 1
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama