…nebyl to pro mnohé v mnoha směrech povedený rok…a ani jeho závěr není nejveselejší v mnoha směrech a pro mnohé…Ale jsme na samém konci roku 2011 a tak si postupně shrňme co se na stránkách MLČR během tohoto roku seběhlo. V lednu přiletěl do Prahy Peter Nygård, nakoukli jsme s Martinou Vodičkovou a Klárou Anderlovou do Českých Budějovic, s Petrem Kopfsteinem a také Markem Hykou si povídali i letecké akrobacii, s Pavlem Březinou o paraglidingování v exotických zemích a ještě se podívali na zimní provoz v Karlových Varech a ve Slaném. Na Ruzyni jsme přivítali exotickou návštěvu z Íránu a naopak se podívali do Norska na fungování tamní letecké záchranky. A samozřejmě pro dlouhé zimní večery Divadélko Zelená Husa uvedlo nějaké ty pohádky…
02.01.2011
..by se dalo říci, ale není to přesně řečeno… když si v roce 1940 slečna Hilkka brala v Helsinkách sympatického pekaře Eeliho Nygårda a spolu s ním a dvěma dětmi Peterem a Liisou v roce 1952 odcházela za prací do městečka Deloraine v kanadské Manitobě, asi těžko mohla tušit, že její syn Peter bude jednou milionářem a jeho letadlo jednou navštíví i Prahu. Ani když Hilkka Nygårdová, která vládla rodině pevnou rukou, vlastnila ve Winnipegu s manželem Eelim úspěšné pekařství těžko mohla něco takového předpokládal ačkoli svou bezmeznou houževnatostí a vytrvalostí (ve finštině sisu) byla příkladem pro své dvě děti. A, že, co se týče houževnatosti a vytrvalosti, jablko nepadá daleko od stromu ani v rodině Nygårdových je vidět i z toho, že se syn Peter J. Nygård (narozený v roce 1943 v Helsinkách) snažil tak, že vybudoval svou firmu Nygård International na jednoho z největších výrobců a dodavatelů ženských oděvů na světě s ročním obratem více než pět set milionů dolarů. A na přelomu roku 2010 a 2011 jeho letoun Boeing B727-17(RE) Super 27 (výrobního čísla 20327/797) s bermudskou registrací VP-BPZ zakotvil na několik dní i v Praze.
08.01.2011
Rozhovor s Martinou Vodičkovou - JLČB, text. (jjk), foto: Mvod …se ocitlo plánské letiště v roce 2011. V letošním roce tedy fakticky oslaví sedmdesáté čtvrté narozeniny, protože bylo uvedeno do provozu v roce 1937, ale my dnes mluvíme o jiném výročí a to od okamžiku, kdy se Jihočeské letiště České Budějovice stalo oficiálně civilním vnitrostátním a kdy vznikla akciová společnost stejnojmenného názvu. Od roku 2005 se také z bývalého vojenského letiště stěhuje armáda a o dva roky později získává licenci na provozování mezinárodních letů. A také v roce 2007 česká vláda rozhoduje o bezúplatném převodu areálu letiště do vlastnictví Jihočeského kraje. O další dva roky letiště zažívá vskutku zatěžkávací zkoušku při setkání ministrů zahraničních věcí Evropské unie Gymnich 2009. A v uplynulém roce probíhá první etapa modernizace letiště, jejíž nejviditelnějším symbolem by se dala nazvat do pastelových barev vyvedená věž řízení letového provozu a administrativní budova.
Českobudějovické letiště tak s koncem roku 2010 dokončilo svou pátou civilní sezonu a v roce 2011 vstupuje do šestého roku svého (po dlouhé vojenské etapě reinkarnovaného) života. Více zde: Po pětiletce v roce šestém….
09.01.2011
Rozhovor s Petrem Kopfsteinem (jjk), foto: (jjk), J.D., M.J. …má za sebou český letecký akrobat Petr Kopfstein, který v uplynulé sezóně vybojoval zlato v nově zavedené soutěži Flymaster a následně na Mistrovství republiky bronzovou medaili ve třídě Unlimited. Kromě toho se na toužimském evropském šampionátu zařadil po bok Martina Šonky, pilota seriálu Red Bull Air Race, se kterým se pomyslně celé mistrovství přetahoval o nejlepší umístění českého reprezentanta. V konečném hodnocení nakonec dolétal jen o jediné místo za svým reprezentačním kolegou létajícím na letounu Su-31M a to na jednadvacátém, respektive osmnáctém místě redukovaného pořadí. Vzhledem k tomu, že Petr Kopfstein absolvoval svou premiérovou sezónu v nejvyšší a profesionální kategorii Unlimited a navíc se zcela novým letounem Extra 330SC je toto umístění bezpochyby skvělým výsledkem.
Když se v dubnu loňského roku tento stroj objevil na ploše karlovarského letiště, dělal letoun na autora těchto řádků dojem jako pohádkový modrý ptát z příběhu Maurice Maeterlincka. Za následující sezónu 2010 se, ale z Extry 330SC vyklubala hodně divoká bosorka, nebo spíše půvabná modrá princezna a to podle toho jak s ní Petr Kopfstein po obloze tancoval.
15.01.2011
Rozhovor s Pavlem Březinou (jjk), foto: P.B. „…hladový a roztrhán….“ (to ještě jakš takš sedí)…. „s puškou v ruce“ (to už asi ne), „s ohněm v srdci“ (tak to ano), „uhání vpřed partyzán….“ (to už je mimo úplně…)….ono to tak při pohledu na různorodost a proměnlivost navštívených míst toulavého padáku Pavla Březiny samo přijde na mysl…tedy je myšlena ta cestovatelská aktivita jednoho z nejlepších světových motorových paraglidistů a majitele významného výrobce paraglidingových propriet Nirvana, Pavla „Břízy“ Březiny (rozhovor s ním a o něm přinesl MLČR před rokem viz. Stav blaženosti na sedm…) v roce 2010. Slova bojové ruské písně z roku 1828 (či snad z roku 1922), kdy se klubala v myslích dobrovolníků generála Čerňakovského, napadají autora těchto řádků i proto, že Pavel Březina si v uplynulém roce zalétal na šíré Rusi a „Skal a stepí divočinou..“ pak i v Jižní Africe a Mozambiku…a snad u toho nebyl „hladový a roztrhán….“. Asi nikoli, „s puškou v ruce“, ale s fotoaparátem a „s ohněm v srdci“ proto, že si svým létáním v Africe splnil jeden ze svých snů….a že „uhání vpřed partyzán….“ se sice v ruské písni zpívá, ale Pavel Březina ani v Mozambiku si na tzv. vedlejšák, jako bokovku, či brigádu zcela určitě partyzánštinu nevzal….
16.01.2011
Rozhovor s Markem Hykou (jjk), foto: (jjk), M.J. V černých zanedbatelných plavečkách, mezi rudými plameny divoce křepčila celý rok po české, ale i polské obloze a vytancovala tím svým vyváděním i velký pohár se zlatou medailí v ohni polského mistrovství světa a prokličkovala i vzápětí dešťovými přeháňkami toužimského mistrovství Evropy. K tomu svými kreacemi a v obojím možném pomatení nebeských živlů ještě přidala dvě stříbrné „placky“ na republikovém šampionátu v Jindřichově Hradci…Lechtivé křidélko (jak se ostatně jmenoval článek z choceňského leteckého dne Horké nebe nad Chocní a lechtivé křidélko...) tak obveselovalo jak svého majitele, tak i diváctvo celý rok 2010. A tím lechtivým křidýlkem je akrobatický letoun Extra 330LC (s logem tancující polonahé divy na svislé ocasní ploše) a jeho majitelem český reprezentant v letecké akrobacii Marek Hyka… Více zde: Lechtivé křidélko v ohni i dešti…
16.01.2011
… Přes hory poslední ptáků tah, nevidět stop už na cestách…a třpytivý, drobný sníh kose bije skalní ostroh nad údolím Ohře na vrcholu Šemnické skály….a vůkol znělcový ostroh jest krytý suťovým borem a tu i tam potkati lze rodinu velkého výra Bubo bubo jak dumajíce hledíc na lopuštík skloněný Hackelia deflexa, tam dole mrcasíc se kapradinkou skalní Woodsia ilvensis…a hle zde se do krajiny středního Poohří lemované vulkanickými vrchy vlétnuv Corvus corax krkavec velký uždibujíc samorostlík klasnatý Acatea spicata a zimolez černý Lonicera nigra …a tu ejhle posel Radegastův běloskvoucí se tu snáší k bráně mezi osikami an zove se Espentor….a důstojně plynouc nad výlevy fonolitovými a trachyandesitovými kol mělkých iniciálních stadií litických rankerů a nasycené i kyselé kambizemě až ke vesmírnému plavci se dopídil…
22.01.2011
text: (jjk), foto: M.B., J.Sch. ….og rødt helikopter flyr for skadet klatrer… fordi vi er i Norge, hele artikkelen skrevet på norsk…eller rettere sagt ikke, ville han forstå at ingen… …u nás jsme si už poměrně obstojně zvykli na to, že nám nad hlavami vrčí pestrobarevné sanitní vrtulníky…tedy podle toho, kdo je jejich provozovatelem viz. Ve znaku se svatým Kryštofem, aneb…, První pomoc se snesla z nebe a to už dobré čtvrtstoletí, ačkoli se u nás se vzdušnými záchranáři experimentovalo už od let šedesátých. Ačkoli se najde několik zapšklých sobečků a maloměšťáckých „čecháčků“, kteří si permanentně na létající sanitky stěžují (stejně jako na houkání hasičských vozů), ale obecně je neoddiskutovatelné, že rozvojem letecké záchranné služby a to jak primárními, tak sekundárními zásahy se podařilo zachránit velmi významné množství lidských životů. Nu a pravdou je, že jakési oficiální datum vzniku leteckých záchranek je 24. listopad 1946 kdy ve švýcarských Alpách zřícenému letounu DC-3, respektive jeho pasažérům pomohl k záchraně letoun Fieseler-Storch přistávající na ledovci opodál havarovaného letounu. Ale v loňském roce uplynulo devadesát let od prvních experimentálních letů s pacienty v Norském království, ačkoli letecké záchranka vznikla v Norsku přičiněním doktora Jense Moea až v roce 1977. Ale v roce 2010 se v rok devadesátého výročí prvních záchranářských pokusů podařilo na severu Evropy za bídných světelných podmínek ulovit i několik obrázků zasahujícího vrtulníku a tak je i vcelku logické si této letecké záchrance něco málo říci.
23.01.2011
…se v posledním měsíci, téměř pod rouškou tmy schované, zjevují pro dávku potravy na svou další pouť. Nejstarším zbarvením Perské kočky je barva bílá a některé druhy mají na koncích chloupků barvu modrou, stejně jako se vyskytuje i modrá barva očí. Bílé Perské kočky s modrými doplňky se tak v podobě letounů Airbus A300B a A310 téměř každý den v podvečer, či za noci objevují na pražském ruzyňském letišti, nakrmí se a pokračují směrem k říši Achaimenovců…, ale jsou ty Perské kočky značně nedochvilné, takže kdo ze zvědavců by se chtěl na bělostné Airbusy letecké společnosti Iran Air podívat, tak se musí obrnit notnou dávkou trpělivosti a k avizovanému příletu (vyčtenému z www.planes.cz) připočítat několik desítek minut…A vzhledem k tomu, že se ku Praze íránský letoun přibližuje vždy nejčasněji až se západem slunce, můžeme jen toužebně čekat, jak se dny postupně prodlouží a netradičního návštěvníka budeme moci vídávat za jasného dne…
29.01.2011
Rozhovor s Klárou Anderlovou, text. (jjk), foto: (jjk), JLČB Bylo, nebylo na polnostech hlubokého lesa zvaného Opeln čtvero velkostatků pánů Schestaubera, Tondla, Andrese a Flohwebera. Tři prvně jmenovaní měli své usedlosti na jižním okraji hlubokého opelnského lesa a statkář Flohweber na kraji východním. Flohweber však jako jediný měl dceru na vdávání, o kterou usilovali tři synové třech jihoopelnských sousedů. Nu usoudil tak Flohweber, že milou dcerku zavře do věže a ten ze třech nápadníků, který jí najde, dostane jí také za ženu. Nu a stalo se i tak. Dcerka to však byla chytrá a šikovná a i budoucího ženicha už měla dávno vybraného, jen to nebyl nikdo z těch tří nápadníků a to mladého holubáře Jungwirtha od Schindelhöfu. Schestauber, Tondl a Andres tedy marně Flohweberovu věž obletovali, marně koldokol kroužili a zklamaně se tvářili, dcerka si mezitím s Jungwirthem po holoubcích psaníčka posílala. A tak jako jediný mladý Jungwirth šikovnou dcerku statkáře Flohwebera našel a za ženu si vzal….
Po velkostatcích se už dávno slehla zem, jen v místě Flohweberova dvora je i dnes k vidění věž, jen trochu jiná než ta před sto padesáti lety. Dnes se kolem ní už neslétávají holoubci, či nekrouží mladí nápadníci, ale menší či větší létající strojky, které jsou dílem lidských rukou a z té červené věže je s laskavostí sobě vlastní mile navádí dispečerka informační letové služby paní Klára Anderlová….
30.01.2011
Když v listopadu 2010 si aerokluby Točná a Slaný uspořádaly „seznamovací“ závody (po té co se do Slaného Aeroklub Točná přestěhoval), byla z toho Utopená chcíplá vrána, protože celu tu veselici vzala voda a pod černočernou oblohou bylo velice nevlídno. Nezbylo než se zkusit za mrazivého lednového dne zkusit k Netovicím, do místa zvaného Na rovinách, podívat jestli se nenajde něco barevnějšího k pokoukání, když slunce se od zmrzlého sněhu odráží. Už dříve jsme se byli Na letišti Františka Fajtla ve Slaném podívat. když se tu konávaly letecké dny a tak i jednoho podzimního dne roku 2008. kdy jsme v článku „Tak jsme se po roce opět sešli v divadélku ve Slaném ….“ něco pověděli i o historii tohoto letiště. Tentokrát na letišti Slaný jsme zastihli drobné hemžení a rozhodně mnohem lepší světelné podmínky než na podzim minulého roku, takže kdo by se chtěl na nějaké ty létající stroječky se podívat i uprostřed zimy, může se podívat třeba na slánské letiště. Na travnatých plochách je, ale poměrně důležitá podmínka, že by mělo mrznout, aby podklad byl dostatečně tvrdý a nikoli rozblemcaný jako oranice… …ale protože teď zrovna docela obstojně mrzne a když do toho hezky zasvítí ta žlutá věc co běhá po nebi, tak je to i hezké pokoukání…
A samozřejmě pro dlouhé zimní večery ještě pohádky:
[Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci nemůže světa běh a nejen ten letecký aktivně sledovat, (jjk)]
(jjk)