Akce a soutěže

11.07.2009 21:57

Veteráni juchali ve Staňkově

text,foto: (jjk) Veteráni juchali ve Staňkově

Aeroklub Staňkov v tomto týdnu hostil Plachtařský Old Timer Klub (POTK) a jeho 16.slet, který vyvrcholil leteckou přehlídkou tuto sobotu 11.července 2009. A když počasí letos létání nijak moc nepřeje na staňkovském kopci se bylo na co dívat.

Zcela určitě největší atrakcí této soboty byl archaický letounek s poetickým jménem „Hol´s der teufel“, tedy „Vem to čert“. Tato ranská replika měla sice premiéru 2. května 2004, ale jeho kořeny sahají do roku 1927. Tedy vlastně ještě o nějaký ten rok dál. V roce 1923 se výrobou tohoto větroně začal zabývat německý konstruktér Alexander Lipisch a následně v roce 1927 byl upraven a několik kusů vyrobila firma Alexander Schleicher, která vyrábí větroně dodnes. Stroj sloužil k základnímu výcviku plachtařů a byl vyráběn i v Čechách. A létalo jich u nás více kusů, například v Olomouci, Konici na Moravě, Zlíně, Valašském Meziříčí, Ostravě, Přerově a Jindřichově Hradci. Uběhlo hodně hodně času až se v roce 2002 bratři Achim a Gerhnard Maleschka a ranští plachtaři Jiří Leník a Jan Krejčí rozhodli, že „Teufela“ opět postaví. A jak je vidět úspěšně se jim to podařilo a tak tento zajímavý stroječek je už pátý rok vídat na různých leteckých akcích.

Dalším dřevěným vehiklem, který byl dnes k vidění a brázdí naší oblohu už požehnanou řádku let, je Zlin Z-24 Krajánek, který byl vyráběn v Otrokovicích a svou koncepcí volně navazoval na německý větroň Grunau Baby G.B.IIb. jeho prototyp byl zalétán v roce 1946 a sériové stroje létaly v aeroklubech až do šedesátých let a byl hlavně používán jako školní pokračovací větroň. Dnes jsou v provozu pouze dva a to ten, co létal dnes ve Staňkově a druhý ve Velké Británii. A stejně jako v případě prvně jmenovaného letounku je i na Krajánka, jehož dřevěná kostra je potažena částečně překližkou a plátnem radost pohledět.

A pak tu také byly větroně, které jsou k vidění v různě dobrém stavu, či množství na českých letištích dodnes. Jednak Zlin Z-25 Šohaj z roku 1947, který výrazně ovlivnil plachtařský sport u nás ve svých modifikacích kraloval po celé desetiletí na československém nebi a ve své době patřil bez nadsázky  ke světové špičce. Vyrobeno bylo víc než sto kusů a měl pokračovatele v podobě novějších modifikovaných verzích. Na něj de facto navazoval VT-16 Orlík (a VT-116 Orlík 2.) z roku 1959 z projekčního prkna ing. Jiří Matějčka. Původně vznikl v Brně-Medlánkách ještě pod jiným přídomkem (M-16) Standart, ale posléze byla výroba předána choceňskému Orličanu. Zde vznikla série osmdesáti tří větroňů pod označením VT-16 Orlík. Speciálně pro Orlíky se pořádá v Hronově každoroční plachtařský závod Hronovské Orlíkovské přeháňky. V padesátých letech vznikl také letoun LF-109 Pionýr, který na rozdíl od dvou předchozích typů byl dvoumístný. Tím, že měl místo pro pilota a instruktora, bylo možno provádět i jinou a novou formu výuky nových letců. Všechny strojky však ještě byly vyrobeny v kombinaci dřevěné kostry a potahu z překližky a plátna.

Zcela kvalitativně konstrukčně novým strojem, který patří de facto už mezi veterány, ač se stále vyrábí je bezesporu L-13 Blaník (a jeho různé modifikace). V padesátých letech konstruktéři VZLÚ v čele s ing.Karlem Dlouhým přišli s revoluční koncepcí celokovové konstrukce. Také v roce 1956, kdy Blaník vzlétl poprvé vzbuzoval údiv, nejen tím, že byl pokryt lesknoucím se duralovým plechem, ale hlavně svými skvělými výkony. Kromě klasického výcviku je schopen i akrobacie. Z jeho koncepce se vyvinuly i další typy hlavně motorových větroňů jako je populární Vivat, který má zamontovaný motor v přídi. Podobně to bylo i v případě podobného letounu zvaného „Bačostroj“, který bohužel na našem už k zahlédnutí není. Blaník, který je i ve svých letech velmi populární na celém světě, létá v aeroklubech doslova všech kontinentů (mimo Antarktidy) a slouží jako výcvikový stroj i v mnoha armádách a branných organizacích cca padesáti států světa a je například používán při výcviku mladých pilotů i v americké armádě kam byl exportován už v době zarytého nepřátelství mezi politickými bloky přes železnou oponu. Což bylo pro ing.Karla Dlouhého a jeho kolektiv konstruktérů asi to největší ocenění, protože prolomit bariéry studené války zrovna v leteckém průmyslu znamenalo uznání mimořádných kvalit tohoto mimořádného letounu. Blaník je i schopen neuvěřitelně vstřebat všelijaké experimenty. Když pomineme výškové rekordy Vladislava Zejdy, a další přeletové, akrobatické a jiné výkony, seskoky parašutistů z křídel a další vykutálenosti, tak posledním „vtípkem“ zcela vážně myšleným je Blaník s přidaným prototypem tryskového motoru. Motor z brněnské PBS a.s. se nedávno právě na tomto stroji zkoušel. Blaník přežije prostě všechno s výjimkou pitomce za kriplem. Ale Plachtařskému Old Timer Klubu a jeho stroječkům mohou všichni milovníci létání, ale nejen oni, držet v jejich bohulibém snažení palečky. Jejich aktivity jsou dozajista osvětovou činností a zároveň oslavou slavné české a středoevropské letecké historie, tak si jen přejme, aby za rok bylo při sedmnáctém setkání zase na jiném letišti o trošku lepší počasí. Jako dovětek si lze prohlédnout a přečíst něco o letišti Staňkov minulý týden v MLČR a odkaz je zde: Old timery přilétají na Šumavu a byla zmínka i o Orlících, takže o „Přeháňkách“ v Hronově na stránkách MLČR také je a odkaz je zde: Orlíci nad Hronovem v cíli.

(jjk)

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama