V jihočeském Hosíně se před jednatřiceti lety konalo Mistrovství v letecké akrobacii v té známější motorové podobě a už tehdy bylo pro naše (československé) barvy velmi úspěšné. Mistrem světa se stal Ivan Tuček, bronz získal Jiří Pospíšil a absolutní prvenství vybojovalo i družstvo ve složení Tuček, Posípšil, Daniel Polonec a Otakar Jozefčák. Letecká akrobacie na kluzácích je mladším sourozencem té motorové a světové a evropské šampionáty se v ní konají od osmdesátých respektive devadesátých let. Už v roce 1996 přivezli čeští reprezentanti evropského mistrovství v Maďarsku dvě bronzové medaile: Martin Stáhalík v povinné sestavě a družstvo v celkovém pořadí. A i na dalších šampionátech se dařilo přivážet cenné kovy. V povinné sestavě získal na ME v Německu 2002 Přemysl Vávra třetí místo a na dalším evropském mistrovství v roce 2006 v Polsku dokonce vybojoval titul mistra Evropy ve stejné disciplíně. Polská obloha obecně našim pilotům přála. O rok později na Mistrovství světa získal Miroslav Červenka v povinné bronz a v loňském roce se v Polsku na „Evropě“ dvakrát zlatilo. V družstvech a Přemysl Vávra ve volné sestavě. Na tyto úspěchy se tedy letos v Hosíně podařilo úspěšně navázat.
Kromě zmíněné stříbrné medaile v soutěži družstev (Jan Rozlivka, Přemysl Vávra a Miroslav Červenka) se podařilo Janu Rozlivkovi získat v celkovém hodnocení bronzovou medaili. Tento sedmatřicetiletý pilot navíc vybojoval další dva kovy za třetí místa v povinné a tajné sestavě. A dalšími dvěma stříbry do celkové sbírky přispěli Přemysl Vávra a Miroslav Červenka druhými místy v tajné sestavě.
Titul mistra světa vybojoval vyrovnaným výkonem ve všech soutěžních letech druhý ze Světových leteckých her, ruský zkušený veterán akrobatického sportu Georgij Kaminskij. Ten na druhé místo odsunul mladého francouzského pilota Erika Pirioua (na Světových hrách třetí). Piriou se de facto na druhé místo odsunul sám, když ve třetí tajné udělal chybu a za jednu figuru dostal nulu. Po jeho vystoupení z letadla bylo jeho zoufalství nad prohraném titulu dostatečně zřejmé. V tom samém letu se nula „podařila“ i Přemku Vávrovi, ale ten si chybu uvědomil až dodatečně po přistání, když ho na ní upozornili reprezentační kolegové. Přemka tato "drobnost" nakonec stála v celkovém pořadí propad na jedenácté místo za svého kolegu Miroslava Červenku, který skončil desátý.
Ještě hůř dopadl vítěz Světových leteckých her v Turíně Ital Pietro Filippini. Tomu se světový šampionát vůbec nepovedl a obsadil až dvacáté třetí místo.
Letošního šampionátu, který pořádal Aeroklub České Budějovice pod záštitou Aeroklubu ČR (a byl to první šampionát v akrobacii na kluzácích na našem území) se účastnili závodníci z jedenácti zemí světa a konkrétně třicet čtyři pilotů z České republiky, Německa, Maďarska, Nizozemska, Francie, Ruska, Polska, Itálie, Rakouska, Japonska a Velké Británie na akrobatických speciálech Swift S-1, SZD-59, a MDM-1 Fox/Solo Fox.
A jak se vlastně soutěžilo?
Piloti měli za úkol odlétat postupně tajnou, povinnou a volnou sestavou (nebo sestavy). Soutěžní úkoly se odehrávají v tzv. „boxu“ – imaginární krychli o rozměrech 1x1x1 kilometr. Sestavy respektive jednotlivé figury boduje sbor rozhodčích v rozmezí od nuly do deseti bodů a ke každé je přiřazen koeficient obtížnosti. Opuštění daného prostoru je stejně jako špatně provedená figura penalizováno (nebo ohodnoceno „nulou“). Povinná sestava je zveřejněna před sezonou a platí celý rok. Létá se na všech národních i mezinárodních akrobatických soutěžích a je de facto kvalifikací.
Volnou sestavu si pilot sestavuje sám podle akrobatického katalogu FAI a snaží se figury postavit za sebe tak, aby vyhovovaly jemu a samozřejmě i svou atraktivitou a náročností zaujaly rozhodčí.
Tajná (létají se od jedné do čtyř podle počasí a propozic závodu) se vyhlašuje 24 hodin před letem a piloti ji nesmějí trénovat, jen si jí před závodem „tancují“ na zemi a pak sednou do stroje a letí naostro. V tajných se také většinou zúročí zkušenost a vylétanost pilotů a leckdy rozhodují o konečném pořadí v soutěži.
A protože toto všechno mají v kompetenci rozhodčí je slušnost ty, kteří rozhodovali o letošních titulech vyjmenovat na závěr. Ředitel soutěže: Tomáš Kořínek. Hlavní rozhodčí: Philippe Kuechler. Bodový rozhodčí: Martin Goetz. Letový ředitel: Luděk Kluger. Rozhodčí: Philippe Kuechler, Manfred Binder, Jan Gawecki, Dick Happs, Stephan Hau, Peter Lambert, Remy Louvel, Otto Salzinger. Asistenti rozhodčích: Alena Kaftanová, Franzi Hinz, Ireneusz Boczowski, Judi Jones, Michael Bach, Brigitte Lambert, Daniel Perciaux, Otto Schuch. Členové poroty: Jerzy Makula, Madelyne Delcroix, Manfred Echter.