Akce a soutěže

27.09.2009 16:00

Tady byla „Korea“

text, foto: (jjk), 3/94 L+K, foto: (vla) Tady byla „Korea“

Pomníček umístěný 26.září 2009 na žateckém letišti Macerka v Čeradicích je vzpomínkou na slavnou éru letecké základny na kopci nad Žiželicemi. Letiště Žatec – Staňkovice, respektive Postoloprty vzniklo už v průběhu druhé světové války pro potřeby Luftwaffe. Ve skutečnosti v okruhu několika málo kilometrů měly stát letiště čtyři. Jedno se podařilo dobudovat do jisté provozuschopné podoby na planině nad Žiželicemi, kde po válce vznikla letecká základna a následně 11.stíhací pluk. Druhé, rovněž s betonovou dráhou se nedobudovalo u Lišan, třetí pod Bitozevsí a čtvrté nad Minicemi. Žiželické letiště mělo nejprve pouze sedmnáct set metrů dlouhou a šedesát metrů širokou dráhu a pár dřevěných chatrčí a stanů. V roce 1945 zde po německé armádě zbylo jen několik proudových letounů Me 262 Schwalbe z jednotky 1/JG 7. Tyto stroje po konfiskaci jako válečná trofej skončily v majetku Vojenského leteckého ústavu v Praze – Letňanech (do roku 1947 se jmenoval Vědecký letecký ústav). Ihned po válce v československé armádě vzniklo 69 velitelství letišť, posléze zredukovaných na 9 letištních perutí a 9 letištních správ, protože vojáci neměli dostatečný počet útvarů na obsazení a provoz tolika letišť. Na letišti v Žatci, i díky betonové dráze se zkoušely ukořistěné jednomístné Messerschmitty Me-262A „Schwalbe“ a dvoumístné Messerschmitt Me-262B-1a „Schwalbe“ a pravděpodobně i československé verze Me-109, tedy Avia S-199 a vzniklo zde Pomocné letové středisko, podřízené velitelství I. leteckého okruhu a tvořené příslušníky VLÚ (Vojenského leteckého ústavu). Od 19. května 1948 do 26. srpna 1948 probíhala z tohoto letiště akce Balak a Hassida, tedy letecký most do Ekronu na pomoc nově vzniklého státu Izrael. Jednalo se m.j. o vojenský materiál odvážený letouny C-46 a C-54 a dar 24 letounů Avia S-199. Po této operaci následovalo budování letiště a to především betonové dráhy o rozměrech 2500 metrů x 80 metrů. V prosinci 1951 se tak na letiště stěhuje z Mladé – Milovic do Žatce 11. letecký pluk a 23. letištní prapor. Tyto dva útvaru spolu působily až do roku 1991. 11. letecký stíhací pluk (proudový) měl nejprve ve výzbroji proudové stroje S-101 (Jak-23) a C-2 (Arado Ar-96) a kurýrní K-68 (Piper L-6). V roce 1952 k Jakům-23 přibylo prvních pět Migů-15 (s čsl. označením S-102) a je zřízena 5. stíhací letecká divize (5.sld) a 17. stíhací letecký pluk (17.slp) a také 13. a 15. letištní prapor pro 15.slp resp. 17.slp. Prapory měly za úkol zabezpečit příslušnému pluku materiálně a letecko technické, ženijní, bojové, zdravotní, proviantní a finanční zabezpečení. V roce 1953 dochází k významné modernizaci letadlového parku v podobě letounů Mig-15bis a následně v dvoumístných vrtulových strojů pro pokračovací výcvik Avia C-11(Jak-11). Letiště se současně s novou technikou i postupně modernizuje a v roce 1955 přicházejí moderní stíhačky vybavené radiolokátorem v podobě Migů-17PF. Jak se oba znepřátelené bloky (NATO A Varšavská smlouva) předháněly a přebíjely ve vývoji nových zbraní, tak už v roce 1958 dostává 11.slp první Mig-19S a o pět let později i v Československu vyráběný Mig-21F (později verze PF a PFM). Následně jsou Migy-19 vyřazeny z provozu a plně nahrazeny „jednadvacítkami“. Také se zde objevuje kurýrní vrtulník Mi-1. V roce 1967 ze zrušeného 7. stíhacího leteckého pluku v Piešťanech přilétávají Migy-17PF pro 4.letku určené proti nízko letícím a pomalým cílům. Po sovětské okupaci v roce 1968 a uklidnění situace se kromě jiného také trochu reorganizuje. 11.slp se v roce 1969 dostává do podřízenosti 3.divize protivzdušné obrany státu (PVOS), proti nízko letícím a pomalým cílům jsou používány stroje Aero L-29 Delfin a v roce 1973 je 4.letka vyzbrojena Migy-15bis a o rok později odvelena do Českých Budějovic. Na začátku osmdesátých let do výzbroje přichází letoun s měnitelnou geometrií křídel Mi-23MF (resp. ML), dochází k rozsáhlé modernizaci základny (v té době letci působí m.j. i na záložním letišti v Panenském Týnci) a žatecké letiště je v centru dění i při cvičeních „Štít 84“ a dalších. Stárnou postupně Migy-21 a armáda hledá pro protivzdušnou obranu nová letadla. Těmi se stávají koncem dubna roku 1989 Mig-29 (a UB). Po roce 1990 přicházejí ještě poslední „devětadvacítky“, 11.slp dostává čestný titul „Invazní“ a vzniká 11. Letecká základna Žatec. Vzhledem k změněné politické situaci, jak domácí, tak mezinárodní, dochází k prvním reorganizacím. Tedy začíná ten pravý český nekoncepční chaos trvající v našem letectvu do dnešních dnů díky politikům. Z rušených pluků do Žatce přicházejí Migy-21MF a UM a vyřazeny jsou verze PFM. Jenže to už se nad žateckým letiště smráká a je rozhodnuto, že tato špičkově vybavená základna podobně jako ta v Bechyni, budou zrušeny. 15. září 1993 je 11. slp a  příslušníkům zabezpečovací 11. LZ je oznámeno, že k 31.prosince 1993 dojde k zrušení všech útvarů na letišti. Do konce toho roku je na staňkovickém letišti jako na pohřbu, trochu dlouhém pohřbu. V září jsou předány Migy-21 do Přerova, Čáslavi a do Plzně-Líní. V říjnu 1993 odlétají do Českých Budějovic-Plané i Migy-29, ty jsou, jak známo, později vyměněny s Polskem za vrtulníky PZL W-3 Sokoł. Po pohřbu je k 31.březnu 1994 zrušena 11.Letecká základna a vzniká Letištní správa Žatec, která končí 31. prosince 1994. Od ledna 1995 do konce srpna téhož roku ještě existuje Skupina pro střežení, údržbu a ochranu letiště a pak je už definitivní konec. Mnoho lidí se po té snaží nějakou formou na letiště vrátit život, existují i nápady a plány na vybudování „cargo“ terminálu, protože moderní dráha a technické zabezpečení by byla škoda nechat ladem, nebo nechat rozkrást, ale vše marno. Politici rozhodují, že letiště bude zlikvidováno, aby po něm nezůstala ani památka a bylo vymazáno i z paměti a myslí lidí, kteří s ním byli více či méně spjati, nebo s ním měli nějaké úmysly spjaté s létáním. Dnes tak po něm, až na několik málo kousků asfaltové dráhy rozptylu a několika betonových sloupků opravdu není ani stopy. V druhé polovině roku 2004 dochází trochu potichu k srovnání letiště se zemí a následně k vybudování dvou odporných plechových krabic průmyslové zóny. Za zmínku také stojí, že Ústecký kraj na rozdíl od ostatních nemá na svém území žádné letiště s asfaltovou, nebo betonovou dráhu, které by mohlo eventuálně sloužit ke spojení se světem. Jinou cestou šli například v Plzeňském (Plzeň-Líně), Královehradeckém, Jihočeském, Pardubickém kraji, kde vojenské letiště slouží k civilním účelům a to víceméně úspěšně. Pro pořádek v kraji Moravskoslezském, Jihomoravském, Karlovarském, Praze resp. Středočeském mezinárodní letiště jsou a vojenské letiště v Přerově (Zlínský kraj) má po zbourání letiště v Holešově (to mělo, ale bohužel jen travnatou dráhu a asfalt už JZD AK Slušovice nestihly vybudovat) jistý potenciál do budoucna. Navíc letiště v Kunovicích funguje poměrně obstojně. V Olomouci sice mezinárodní letiště je, ale jeho budoucnost je poněkud nejistá, ale zatím stojí když kratičká asfaltová dráha není schopna přijímat velkokapacitní letadla. A tak vlastně letiště tohoto typu nemá jen kraj Vysočina a právě Ústecký kraj. Jenže na Vysočině kromě dálničního záložního úseku dálnice D-1 (Měřín/Stránecká Zhoř) žádné takto velké letiště nebylo… Ale i přes velikou snahu politiků se z paměti Žatec-Staňkovice vymazat nepodařilo, jak o tom svědčí i památník „Korea“ má pomníček na druhém žateckém letišti. Bohužel autorovi se samotný akt bourání zaznamenat nepodařilo a tak jen několik pamětnických fotografií z let 2005 až 2009, včetně leteckého pohledu na klášter Vysočany nedaleko bývalého letiště…. A autorovi z letiště zbyla jen cedule z plotu a pár kousků betonu. A kdo by chtěl vědět víc, měl by si z nakladatelství Svět křídel pořídit nějakou publikaci Stanislava Vystavěla, nebo přečíst přiložený článek ze 3 čísla časopisu Letectví a kosmonautika roku 1994 z pera plk.ing. Josefa Hlavy.

(jjk)

Bývalý jedenáctý stíhací

 

Kořeny vzniku 11. stíhacího leteckého pluku sahají až do historie bojů československých letců v době 2. světové války. Již 12. srpna 1940 byla v Duxfordu založena první samostatná československá stíhací peruť, označená číslem 310. Záhy byla nasazena do bitvy o Británii. Druhá čs. stíhací peruť měla číslo 312 a vznikla 5. září 1940, třetí, označená číslem 313, se zrodila 10. května 1941. Od 30. května 1942 vyvíjely tyto perutě bojovou činnost v rámci československé stíhací letecké jednotky - Czechoslovak Fighter Wing, která patřila pod velitelství PVO Velké Británie. Jejím velitelem byl jmenován štkpt. Alois Vašátko, který o měsíc později padl nad Lamanšským kanálem. Druhým velitelem byl jmenován od 1. července 1942 škpt. Karel Mrázek. Od 8. 11. 1943 působili českoslovenští letci v reorganizované 134. polní letecké skupině. Jejich třetím velitelem byl štkpt. František Doležal. Skupina se zúčastňovala útočných akcí nad kontinent - sweepů, které byly přípravou na invazi do Francie. Té se samozřejmě naši stíhači také zúčastnili. V tom to období, do 3. 7. 1944, by li nepřetržitě v boji. Perutě skupiny vykonaly 1941 bojových vzletů v trvání 3500 operačních hodin. Bojová cesta a oběti našich letců nemohou být zapomenuty. Na paměť účasti 134. Čs. polní letecké skupiny ve vyloďovací operaci ve Francii propůjčil prezident Československé republiky V. Havel v květnu 1990 Jedenáctému stíhacímu leteckému pluku čestný název Invazní.

Samotný vznik 11. stíhací ho leteckého pluku je datován rokem 1951, kdy byli ze sestavy Zvolenského leteckého pluku vyčleněni piloti Březina, Remek, Kožoušek, Svačina., Nalezínek, Klempíř, Šíma, Antalik, Benda, Smolík, Sídlo, Růžička, Kopíč, Prchala, Sloup a Solár. Ti se pře školili na novou sovětskou proudovou techniku. Z učilišť a jiných útvarů byli také vy členěni technici, kromě jiných Kopka, Kováč, Křemen, Kaňourek, Křížek a Mores. Dne 1. ř 1951 byl rozkazem prezidenta republiky a MNO ustaven nový útvar - 11. stíhací letecký pluk. Byl zpočátku vyzbrojen několika letouny Jak-23 s označením 5-101 a také vrtulovými stroji C-2A, což bylo u nás vyráběné Arado Ar 96B. V prosinci 1951 byl nově vytvořený útvar přemístěn na letiště Za tec, které v té době patřilo ministerstvu vnitra. Na tomto letišti s přestávkami působil až do svého zrušení.

Letiště Žatec bylo vybavením provizorní letiště, budované ještě Wehrmachtem v posledních létech války. Pro svoji odlehlou polohu uprostřed polí získalo záhy mezi příslušníky letectva dobovou přezdívku „Korea“, a ta mu zůstala dodnes. Mělo však betonovou dráhu a po skončení války zde zůstala pestrá sbírka různých typů letadel Luftwafe, včetně proudových Me 262, a nechybělo ani velké množství náhradních dílů. Původní betonová vzletová a přistávací dráha byla od straněna a nahrazena novou až v roce 1982. Jak již bylo uvedeno, od roku 1945 patřilo letiště ministerstvu vnitra a probíhaly zde i zálety letounů C-92, což byly v Avii z kořistních dílů kompletované letouny Me 262. Svědčí o tom i dochované záletové protokoly. Lze nalézt také zprávy místních pamětníků o kompletování letecké techniky a materiálu pro Izrael. Toto období však nebylo dosud detailně prozkoumáno. V té době útvar plnil úkoly ochrany hranic i z letiště Cheb, kde s letouny Jak-23 začíná brzy po svém ustavení střežit vzdušný prostor republiky.

S nástupem studené války a konfliktu v Koreji vyvstala nutnost dobudování letiště v Žatci. Na tom se podílejí i známé útvary PTR umístěné v blízkých Postoloprtech. V roce 1952 dostává útvar letouny MiG-l5 i MiG-15bis a z jeho příslušníků jsou utvořeny základy nových pluků. A tak od roku 1955 jsou

v Žatci dislokovány kromě 11. stíhacího leteckého pluku i 15. a 17. stíhací letecký pluk. Ty jsou pak v roce 1960 rozpuštěny díky nástupu raketové techniky.

V roce 1956 přišly letouny MiG-17 a také školení pilotů proběhlo poprvé v bývalém SSSR. V těchto, v uvozovkách „zlatých“,létech budování nového československého vojenského letectva, kdy bylo letadel a létání bohatě, zabezpečoval útvar hlavně ochranu státní hranice a bojoval navíc i s balony ohrožujícími bezpečnost vzdušného prostoru. V tomto druhu ztečí vzdušného cíle vynikl bývalý příslušník 11. stíhacího leteckého pluku pplk.Jaroslav Novák, který má na kontě šest sestřelů.

Zde je popis jednoho z nich: V době tzv. balonové akce jsem jich nejdříve sundal pět. Létal jsem s MiGy patnáctkou a sedmnáctkou. Většinou to byly letákové balony, ale ob jevil se mezi nimi i takový, který nesl filmové kamery o váze 650 kg. Někdy vyšlehl po zásahu z cíle červený plamen s černým dýmem. To způsobila výbušná plynová náplň. Jednou se k nám dostal velký balon, který se kdesi utrhl u Chomutova. Potom přiletěly tři pluky sovětského letectva. První s přepadovými letouny MiG-21 z Merseburgu v NDR, druhý z Kaliningradu s letouny MiG-19P a dopravní pluk s letouny An-12. Raritou by- o, že pluk z Merseburgu byl u nás na součinnostní návštěvě několik měsíců před tím a nyní se jeho piloti s našimi nesměli ani potkat a 11.slp přešel na pěší výcvik. V podstatě až do listopadu 1968 letouny útvaru nelétaly. V listopadu, když pluk dostává povolení létat, dochází při jednom z prvních letů opět k vysazení motoru a pilot Novák se v prostoru u Plzně po mnoha nezdařených pokusech o spuštění motoru mu sel z letounu MiG-21 katapultovat. Postupně se opět rozběhl výcvik pilotů a přicházela nová cvičení.

V roce 1972 probíhá výluka letiště a na letišti se budují betonové úkryty pro letouny a tzv. rozptylové prostory, které mají zvýšit odolnost techniky i lidí v případě atomového úderu. Vše je zakončeno spojeneckým cvičením Štít. V roce 1982 probíhá druhá výluka letiště, které dostává místo asfaltové VPD úplně novou betonovou dráhu. Stará betonová VPD, která ležela vedle asfaltové, byla odstraněna a zemina se zlomky betonu byla použita k zodolnění rozptylových prostorů. V té době pluk působil jednou letkou z letiště České Budějovice a dvěma letkami ze záložního letiště Panenský Týnec u Slaného. V roce 1983 převzala 1. letka letouny MiG-23MF z Českých Budějovic a v roce 1986 se s nimi zúčastnila ostrých bojových střeleb v bývalém SSSR, na polygonu u města Astrachaň.

V roce 1988 začala závěrečná etapa vývoje pluku. Na podzim proběhl výběr pilotů na letouny MiG-29 a bylo rozhodnuto, že 1. letka bude jako první přeškolena právě na tyto stroje. Od ledna do dub na 1989 se piloti a technici zúčastnili přeškolení v Kirgizské SSR. První letoun MIG 29UB s evidenčním číslem 4401 přistál v Žatci 28. 4. 1989. V roce 1990 se pluk jako poslední v československém letectvu zúčastňuje bojových střeleb v bývalém SSSR a přechází na dvouletkový systém. Je mu prezidentem republiky propůjčen čestný název Invazní. Vzniká nová symbolika útvaru a letek. V této době pak vznikl i tygří znak pro I. letku. V červenci 1991 se dva letouny MiG-29 poprvé zúčastnily letecké Air Show ve Fairfordu v Anglii a setkání tygrů NATO. V roce 1992 při dělení státu bylo rozhodnuto, že deset z dvaceti letounů MiG-29 bude předáno na Slovensko a tak se devět bojových letounů a spárka v listopadu stěhuji do Sliače. RoK 1993 je nejbohatší na vystoupení letounů MiG-29 v zahraničí, ale zároveň stupňující se agonie vojenského letectva předurčuje konec žateckého letiště. Konec všech nadějí místních patriotů udělal nástup letiště dne 15. září 1993, kdy velitel 3. divize PVO svým rozkazem a rozhodnutím MO zrušil k 31. 12. 1993 11. stíhací letecký pluk a 11. leteckou základnu v Žatci. Lidé i letouny byli přesunuti na jiná letiště nebo odešli do civilu a tím se uzavřela jedna kapitola tradic dnes již českého vojenského letectva. Závěrem je třeba připomenout, že o dobré jméno pluku se zasloužilo mnoho lidí. Ať to byli vojáci z povolání, občanští pracovníci nebo obrovské množství vojáků základní služby. Nelze nevzpomenout těch, kteří položili své životy při výkonu povolání. Všem patří dík.

 
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
 

červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2005 červen 2005
červen 2005
červen 2007 červen 2007
červen 2007
červen 2007 červen 2007
červen 2007
červen 2007 červen 2007
červen 2007
červen 2007 červen 2007
červen 2007
červen 2007 červen 2007
červen 2007
červen 2007 červen 2007
červen 2007
červen 2007 červen 2007
červen 2007
červen 2007 červen 2007
červen 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
 

červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
 

červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
 

červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červenec 2007 červenec 2007
červenec 2007
červen 2009 červen 2009
červen 2009
.... to zbylo .... to zbylo
.... to zbylo
foto: (vla) červenec 2009 foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009 foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009 foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009 foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009 foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009 foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009 foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009 foto: (vla) červenec 2009
foto: (vla) červenec 2009
 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

vgc vgc

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama