Akce a soutěže

09.05.2010 14:00

Svatý Floriánek ušetřil hasičům vodu a kropil a kropil…

text, foto: (jjk) Svatý Floriánek ušetřil hasičům vodu a kropil a kropil…

…a bodejť by nekropil, když je patronem hasičů, ale i dalších profesí souvisejících s ohněm a to třeba hutníků, kominíků, hrnčířů, nebo pekařů. Jen to na svůj svátek čtvrtý květnový den na mezinárodním letišti v Havlíčkově (dříve Německém) Brodě trochu přeháněl i s mlhou a mokrými těžkými oblaky a tak v pravé poledne byla na Vysočině tma jako v pytli….ale i to, že nešlo jen o májový nevinný deštíček, neodradilo hasičské sbory s širého okolí a také Andulku (nikoli Šafářovou, tu co nemá doma nějaká ta domácí zvířátka…), která se mlhou, deštěm, přes spáleniště, přes divoké řeky se prodrala ze svého domovského letiště v Jihlavě – Henčově a také trochu přilila vody do zmáčené letištní plochy v Havlíčkově Brodě. A i přes nepřízeň počasí se na bývalé vojenské a nynější mezinárodní letiště (ještě by to chtělo nějakým maličký terminálek postavit, nebo v něj přeměnit nějakou tu bývalou vojenskou budovu) vypravilo poměrně velké množství dětiček a jejich rodičů a jen z šedočernošedé plejády barev bylo poněkud obtížnější vylovit nějakou veselejší barvu…

 
A proč svatý Florián, resp. Florian von Lorch, který žil ve druhé polovině třetího století? Florián, jako první rakouský svatý žil za vlády císaře Diokleciána a byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Římská říše v té době měla v držení i území dnešního Rakouska a v oblasti Lince dal místodržitel Aquilinus povraždit mnoho zdejších křesťanů, což když se dozvěděl Florian vydal se jim na pomoc, ale jaksi se to trochu zvrtlo a byl záhy zatčen a mučen. Jenže Krista nezapřel a nepomohly mu ani vojenské zásluhy při službě v armádě, ani bezúhonný život a tak mu 4.května roku 304 přivázali na krk mlýnský kámen a hodili do řeky Enns. Posléze byl pohřben nedaleko Lince, v místě kde je dnes městys Sankt Florian a augistiniánský klášter (původně klášter Benediktinů). Svatý Florián je zobrazován jako římský důstojník s nádobou na hašení a tak tedy je patronem, jak bylo řečeno hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů.
 
A tak se právě při oslavě svého kolegy sešli při Dni záchranářů na havlíčkobrodském letišti profesionální i dobrovolní hasiči z širého okolí a k vidění byla starší i modernější hasební technika a připraven byl i program v podobě praktických ukázek činnosti jednotlivých složek integrovaného záchranného systému kraje Vysočina, hasičů, policistů, zdravotníků a Městské policie města Havlíčkův Brod. K vidění (pokud se to v tom počasí dá tak říci) bylo třeba lezecké družstvo a výšková technika hasičů, akce zásahové jednotky Policie České republiky, včetně práce psovodů nebo zadržení pachatele. Malí návštěvníci si také mohli ověřit své znalosti ve stanu ochrany obyvatelstva a na stanovišti zdravotníků vyzkoušet oživovací techniky na figuríně. A protože hasiči jsou na vodu zvyklí, ani se netvářili, že by jim to ošklivé počasí nějak zásadně vadilo a možná vlastně jen uvítali, že jim Svatý Floriánek ušetřil při kropení trochu vody.
 
A ještě něco málo o tomto někdejším vojenském a nynějším mezinárodním letišti. Už v roce 1911 zde nedaleko na Rozkoši Evžen Čihák předváděl svůj aeroplán, ale pak se dlouhá léta nedělo zhola nic a až v roce 1934 byl v Německém Brodě uspořádán letecký den, který se odehrál pod režií československé armády na louce dnešní Mírovkou a nádražím. A to bylo impulsem, aby i tady fandové začali aktivně s létáním a tak na podzim roku 1935 byla v Německém Brodě založena odbočka Masarykovy letecké ligy a prvním letounem, na který se podařilo vybrat finanční prostředky pořádáním letecké výstavky, byl kluzák Skaut. Ten jim ovšem hned při prvním letu na Rozkoši roztřískal jakýsi pilot Doskočil z Dobré u Přibyslavi, když ho měl zalétnout, ale svým lajdáckým přístupem se mu podařilo havarovat. Naštěstí byl kluzák opravitelný a na rozkoši se létalo směrem k řece, vlastně jakoby přes nynější čtvrť Letnou. V roce 1938 už místní piloti měli postavený naviják a kromě Skautu, přibyly i další kluzáky Šedý vlk a Zlín 5. Také sídlo už měli létavci na okraji Havlíčkova Brodu v obce Občiny na novém vojenském letišti, i když se létalo i na kopci Vysoká, zvaném též Hochtánov a v době hledání letiště se uvažovalo i o Podhořanech a Strážném vrchu (kde byl ovšem problém s majiteli pozemků a tak se tam provedlo jen několik málo letů).
 
Jenže přišel rok 15.březen 1939 a okupace Československa. Letecká liga rozpuštěna, letadla a naviják zabaveny, stejně jako i pokladna…no a na letiště se nastěhovala Luftwaffe, která zde zůstala až do roku 1945. V květnu už bylo jasné, že se německým pilotům nepodaří uletět a tak všechno možné zapálili, včetně letadel a hangárů, takže aeroklubáci museli vše začít budovat od začátku. V červnu byl v už Havlíčkově Brodě založen oficiálně aeroklub, který do začátku získal ze Zbraslavic trofejní větroně a i něco motorového a po úspěšném rozběhnutím se činnosti tu byl uspořádán v roce 1947 velký letecký den. Soužití s armádou ostatně provázelo Aeroklub až donedávna, kdy se od vojska podařilo odkoupit pozemky a tak je už celý areál civilní, ačkoli je ještě vojenská stopa samozřejmě vidět. Hned po válce tu fungovala Letecká vojenská akademie a pak ještě letecké pluky 25., 41., 47., například s letouny Petljakov Pe-2 a Aero C-3 Siebel a po nich už tu vesměs byli vrtulníkáři, nejprve 4. vrtulníková letka a 41. a 42. spojovací letka se stroji Mil Mi-1 a Mi-4 a po té 52. letka velení a průzkumu s vrtulníky Mi-2, která byla zrušena v roce 1992 a změnila se ve středisko Letecké záchranné služby Kryštof 17, které zaniklo spolu s prostějovským 51.vrtulníkovým plukem v roce 1994. A pro úplnost do konce roku 1992 tu s Mi „dvojkami“ sídlil i 3. a 4. vrtulníkový odřad….a je pravda, že dlouhá pauza bez toho, že by se o areál někdo staral je dodnes znát, ale snad se ty „zdravější“ budovy podaří opravit a zmodernizovat a využít i k mezinárodnímu provozu…
text, foto: (jjk)
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

rok 2006 rok 2006
rok 2006
rok 2010 rok 2010
rok 2010
...a nazdar... ...a nazdar...
...a nazdar...
 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama