Akce a soutěže

28.07.2013 19:59

Rozbřesk u Jesenického jezera

text,foto: (jjk) Rozbřesk u Jesenického jezera

Je s podivem, že čím víc protivenství a čím horší podmínky, tím lépe se v některých místech letecký život probouzí k životu. Na letištích, která byla po desetiletí buď zcela zrušena, nebo jejich život velmi skomíral, se dnes v mnoha případech daří lépe, než na těch, kterým se v minulých letech dařilo docela dobře a bez větších problémů. Příkladů bychom našli hnedle několik a třeba na východě Čech to jsou Hronov-Velké Poříčí, Náchod-Vysokov, Lomnice nad Popelkou. Ale i na samotném západním konci republiky můžeme v posledních letech také sledovat něco podobného. To se týká letiště Cheb – Horní Dvory, neboli Podhrad, které se před lety zdálo býti zcela odepsaným, ale díky místním nadšencům z Ultralight Clubu Cheb, k ním přišedšímu Aeroklubu Karlovy Vary a městu Cheb, se ze zanedbaného areálu pomalu ale jistě rodí velice hezké letiště, které bude moci se ctí navázat na svou druhdy významnou minulost. A na tomto letišti se 27. července 2013 konala navigační soutěž Euregio Egrensis Navi Cup, kterou pořádal zmíněný Ultralight Club Cheb a Aeroclub Erbendorf.

Ještě před několika lety bylo letiště jen plochou SLZ (pro ultralehká letadla), ale před  třemi roky bylo „povýšeno“ na Veřejné vnitrostátní letiště, ale tím to zdaleka neskončilo. Jak bylo řečeno, k domácímu klubu se sem nastěhoval i karlovarský aeroklub a tak se ukázalo, že dosavadní zázemí nestačí. A tak v září loňského roku byl z obytných modulů postaven objekt nové provozní budovy. Původně tato „skládací“ budova byla filiálkou banky ve Zwickau a pak sídlem jakési stavební firmy. Takže v roce 2013 a v této sezoně, tato provozní budova zažívá svou zatěžkávací zkoušku. Ale ani to není konec rozvoje chebského letiště. V plánu je ještě dobudování kanalizace a vodovodu a opravit potřebuje přístupová cesta. To všechno se ostatně i objevilo i v územním plánu města Cheb, takže je naděje, že se letiště a letci na něm, dočkají i toho.
Dalším problémem je sedmdesát let stará betonová dráha a další obslužné komunikace. Tady je problém v investicích. Nejprve dlouhá léta všechno brzdil stát, tedy ministerstvo obrany, které bylo majitelem. Dnes už by betonové komunikace a dráha měly být v majetku ministerstva dopravy a tak už jen jde o to zajistit finance (možná z nějakého evropského operačního programu) a beton omladit. Existuje firma vlastnící technologii na opravování podobných problémů, takže by se chebské letiště mohlo dočkat i obnovení provozu na betonové vzletové a přistávací dráhy, protože zatím se musí létat pouze z dráhy travnaté.  
Toto historické místo si to určitě zaslouží a je sympatické vidět, jak se tento druhdy zdevastovaný areál utěšeně probouzí k životu a k nové budoucnosti.
Ostatně původní chebské letiště v Dolních Dvorech vzniklo v roce 1917 a po válce bylo prvním vojenským letištěm Československé armáda a letecké školy. Za druhé války se tam nastěhovala armáda německá a k tomu v Horních Dvorech (na místě dnešního letiště) vznikla letecká továrna Eger Flugzeugwerke GmbH s letištěm a 1 400 metrů dlouhou betonovou dráhou. Obě letiště byla v roce 1945 rozbombardována americkým letectvem. A protože travnaté letiště v Dolních Dvorech bylo téměř neobnovitelné, bylo v roce 1947 zrušeno. To betonové v Horních Dvorech však bylo opraveno a dokonce vybaveno novou technikou a potřebným zázemím, protože se plánovalo jako mezinárodní dopravní letiště a současně jako záložní pro lety směřující ze západu na ruzyňské letiště. Bohužel přišel „Vítězný únor“ 1948 a jen několik dnů před slavnostním otevřením mezinárodního letiště se přihnala Československá armáda, všechny civily vyhnala a letiště obsadila. V roce 1952 sem i umístila stálou hotovost se stíhačkami Jak-23. Tyto letouny tady zůstaly jen do léta 1953 a od té doby letiště chřadlo a chřadlo bez provozu. Vojáci ho však i nadále okupovali a tak se nedělo téměř vůbec nic.
Až v osmdesátých létech se tu zjevil práškaři Slov-Airu s letouny Z-37 Čmelák a An-2, které po rozkladu Slov-Airu po roce 1990 nahradil nejprve Air Special a po něm firma ABAS z letiště Plasy.
V roce 1997 vznikl Ultralight Club Cheb a tak se zde provoz (ačkoli práškaři postupně odešli) alespoň trochu začal oživovat. Bohužel majitelem všeho byla stále armáda, takže o nějakém rozvoji nemohla být ani řeč. To se začalo měnit až v roce 2005, kdy město Cheb získalo zpět svůj majetek a tak provoz letiště svěřilo právě Ultralight Clubu.
Ministerstvo obrany však i nadále městu Cheb, ultralightistům a nově přišedšímu Aeroklubu Karlovy Vary všemožně házelo klacky pod nohy. Byrokratům evidentně dělalo potěšení dělat schválnosti, ale to je ta naše nátura. Ale i divoce řehtajícího úředního šimla se podařilo zkrotit a tak už pozemky s dráhou přešly od vojáků pod dopravu a tak je větší naděje, že se všechno kolem betonové dráhy také (a snad za přispění evropských dotací) dořeší, dráha se zrekonstruuje a Cheb a jeho letci budou mít důstojný letecký stánek, jehož obrysy se pomalu, ale jistě už začínají rýsovat…a to je dobře  
…a jen pro připomenutí předchozích návštěv na letišti v Chebu viz. 2007 Devadesátiny chebského létání a 2010 Albrechta tu píchli, Augustin tu všechny topil…
text, foto: (jjk)
Zdroj: Luděk Matějíček,Chebská křídla,Svět křídel,září 2006
 [Věnováno mé přítelkyni, která de facto jako inspirace stála za vznikem Magazínu Letiště ČR a díky níž i celý tento projekt existuje, a která t.č. bohužel vzhledem ke své vážné nemoci teprve světa běh a nejen ten letecký opět znovu objevuje, (jjk)]

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

vgc vgc

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama