Akce a soutěže

25.10.2008 18:30

Říjnová cesta kolem Bystřice

text, foto: (jjk) Říjnová cesta kolem Bystřice

V roce 2008 poněkud opomíjené letiště je Benešov-Bystřice (respektive Nesvačily). Je známé, mnohokrát navštívené, ale v tomto roce to nějak stále nevycházelo, tak až dnes. Toto mezinárodní letiště patří mezi ta nejživější u nás a ač je doposud travnaté (se dvěma drahami a nouzovou plochou do mírně otevřeného trojúhelníku), připravuje se výstavba zpevněných ploch, tedy drah asfaltových. Hlavním důvodem je zjednodušení celoročního provozu za všech možných klimatických podmínek a i možnost přistávání větších a těžších strojů především v režimu general aviation …. Ale, když už jsme tady mohli bychom si i něco z historie říci. Ve třicátých letech se i v tomto regionu začala zjevovat sportovní a civilní aviatická aktivita. V dobovém tisku se objevily fotografie létání na kopci Vepří u Přestavlk a létalo se zde na kluzáku ŠK-38 Grunau Baby. Kopec vyhovoval nácviku jak letů rovných, tak i zatáček jak dovoloval terén a nahoru na kopec tahal kluzák párek volů patřících místním sedlákům z Přestavlk. V horšící se mezinárodní situaci v roce 1937 rozhodlo Ministerstvo veřejných o vybudování "Pomocného letiště Benešov", které mělo být využito v případné válce jako základna pro letecké operace spojenců. Výstavba začala v roce 1937 a se zvyšujícím se nebezpečím války se čím dál více budovalo. Na ploše letiště byl vybudován kolejový systém pro přemísťování zeminy, které leckdy bylo nutné odstranit až dva metry, aby byl terén srovnán a odvodněn. Dostavět se sice podařilo v září 1938, ale přišla kapitulace a letiště už československé letectvo nestihlo využít. Ale zalíbilo se naopak německé armádě, protože se nacházelo ve výcvikovém prostoru zbraní SS. Nastěhovala se sem Luftwaffe a vytvořila de výcvikové středisko. Posádku tvořilo cca 40 letců a mechaniků a kolem padesáti letadel Heinkel He-111K, Messerschmitt Me-110 a Me-109, Junkers Ju-52K, Fiesler Fi-156 Storch, Siebel 47 a dalších typů. Na konci války místní letouny zničil jediný americký letoun (pravděpodobně P-51 Mustang), který jako „kotlář“ hlídkoval nad železniční tratí. Základna byla hlídána pouze příslušníky Werkschutz(u), tedy vysloužilými vojáky a ti jak uslyšeli nízko letící letoun, mysleli, že jde o stroj, který chce přistát a vystřelili světlici a tím se prozradili. Americký stroj toho využil, podle světlice uviděl špatně zamaskovaná letadla a stroje rozstřílel. Téměř současně s koncem války vznikl Aeroklub Benešov a s tím začal i hlavní rozvoj sportovního létání na Benešovsku. Letečtí nadšenci z Prahy létající už ve třicátých letech si našli kopec Chlum u Červan a tak ho začali využívat ke svahovému létání na trofejních ŠK-38 Grunau Baby a později také Zlinu Z-24 Krajánkovi pomocí vystřelování gumového lana. Horší to bylo s přistáváním na úzká políčka z ostrého svahu a tak často docházelo k různým karambolům. Bylo tedy nutné dělat sto osmdesáti stupňové zatáčky odkloněné od svahu ve tvaru ležatých osmiček v závislosti na nosné délce svahu. Komu se to nepovedlo zamudroval do koruny nějakého stromu. A protože to bylo hodně kaskadérské létání a trofejní materiál se tímto způsobem podařilo hodně zredukovat, skončilo svahové létání zde už v roce 1948. Na letišti v Nesvačilech, neboli Bystřici zbylo také vcelku logicky hodně trofejního materiálu (kromě toho rozstříleného) v různém stupni poškození jehož řady se táhly po celém prostoru mezi oběma zmíněnými obcemi. Na některých, hlavně větroních, se dalo létat hned, ale poškozené stíhačky a strážní tanky zde dlouhá léta stály a čekaly na rozebrání (nebo rozkradení). Hned po válce prováděli pražští plachtaři z Chlumu s benešovskými dvousedadlovce Jeřáb (trofejní po Němcích), ale přecejen to pro ně bylo trochu z ruky a tak po skončení výcviku první várky základního výcviku odešli i s některými stroji na Točnou a do Letňan. V Benešově tak zůstaly jen dva jednomístné stroje ŠK-38 Grunau Baby, naviják Horch, pásový motocykl BMV (prakticky se pro výcvik nedal použít pro vysokou spotřebu pohonných hmot), transportní vůz pro větroně a bojový osobní vůz a později sem dorazil i Zlin Z-24 Krajánek. Ještě v roce 1947 se uskutečnil na letišti v Nesvačilech první poválečný letecký den ale pak přišel rok 1948. Aeroklub republiky Československé byl přejmenován na Československý svaz lidového letectví. Této situace využili čtyři Františkové v podniku Jawa (F. Šindelář, F. Smolák, F. Kletečka a F. Zejmon) a založili závodní organizaci Československého svazu lidového letectví. Očekávalo se že Jawa bude podporovat aeroklub a eventuálně zakoupí letouny k provozování obchodních letů. Nebyl to úplně bláznivý nápad, protože Jawa byla tehdy největším výrobcem motocyklů na světě a také automobilů Minor I, tříkolových třímístných rikš pro asijský trh a prostě  závodních motocyklů pro všechny druhy sportů a podobně. Jenže události roku 1948 nabraly takové turbulence, že už k žádné spolupráci nedošlo. Z Jawy odešli na začátku 50.let všichni členové této závodní organizace a ta následně zanikla. Jawa se sice ještě v sedmdesátých letech snažila  motorizovat Blaníka, ale motor namontovaný za zadním sedadlem měl moc velké vibrace a tak tento pokus prosadit se v letectví neuspěl. Ale zpět do roku 1948, továrníkovi Hrbotickému po jeho emigraci zabavili letouny Piper a Praga Baby E 211, který si zabavil správce letiště, který kromě létání pásal početné stádo ovcí. Ovčinec byl po roce 1956 jako kuchyní a později ubytovnou intruktorů s rodinami při letních soustředěních. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se také množily úlety na západ a tak přišel zákaz létání a strojům byly odebrány vrtule, čímž téměř skončil motorový výcvik. Ale horší bylo, že se na letišti usídlil policejní útvar a po něm ozbrojená strážní služba aeroklubu a to až do okamžiku kdy Svazarm zavedl placené náčelníky aeroklubů. Svazarm také v zápětí dokonal “transformaci“ „po bolševicku“. V roce 1952 byl svolán republikový sjezd zástupců aeroklubů do Slovanského domu v Praze Na Příkopech, Aeroklub Republiky Československé ve Smečkách byl zlikvidován a nová instituce byla umístěna v Opletalově ulici. Svazarm se soustředil na výcvik pilotů pro armádu při poměrně nízkých nákladech, protože instruktory dělali hlavě sportovní nedšenci zdarma a až pokračující motorový výcvik placení instruktoři Svazarmu. Svazarm, ale měl peněz poměrně dost, protože bylo potřeba vychovávat nové piloty pro armádu a tak se souběžně s tím i úspěšně rozvíjel letecký sport. Naše továrny také produkovaly velké množství letounů všech typů a kategorií. Polovojenské řízení aeroklubů mělo pozitivní i negativní stránky. Dodržoval se Letový řád a Letecký zákon, což vedlo k upevnění letecké kázně a bezpečnosti letového provozu. Ale veškeré řízení leteckého provozu převzala vojenská letová dispečerská služba, provoz musel být předem plánován a schválen, včetně přeletů a dodržování letové hladiny, což bylo odněkud složité hlavně pro větroně. A také vznikla pohraniční bezpečnostní pásma, kam se létat nesmělo vůbec a také byly zakázané prostory i ve vnitrozemí. Zkomplikovaly se možnosti přeletů a omezily se použitelné trasy. Navíc větroně musely být vybaveny kovovými odrazovými deskami, aby se daly zachytit radary. V šedesátých létech si na aeroklubácké letiště udělal chuť armáda a letiště začala zabavovat. Na některých vybudovala betonové či asfaltové dráhy a někde si vystačila s ocelovými rošty pod trávníkem. To se týkalo letiště Vlašim (tam je 2,5km dlouhá travnatá dráha podložená ocelovým roštěm) a Příbram (2,5km dlouhá asfaltová dráha) a tak se létavci z těchto aeroklubů přesunuli do Benešova. Také v této dekádě se s rozvojem zemědělské velkovýroby v masovém měřítku započalo s leteckochemickou činností a to hlavně letadly L-60 Brigadýr, Z-37 Čmelák a Z-37 Čmelák Turbo a vrtulníky Mi-2, které byly používány k rozmetání a rozstřikování hnojiv, herbicidů a insekticidů. A tak zde léta postupně fungovali tito provozovatelé v podobě společností Agrolet, Slov-air a Air-special. Po roce 1990 se logicky změnila situace, ze Svazarmu se opět stal Aeroklub Benešov a k tomu vznikly hned i dvě velmi agilní firmy (založili je piloti, kteří se de facto také rekrutovali z bývalého Svazarmu)-letecké společnosti Bemoair a F-air. Bemoair dokonce jeden čas (v 90.letech) byl tak aktivní, že si pořídil i Boeing 727 a pronajal Iljušin Il-62 a provozoval charterové lety z pražské Ruzyně, ale to bylo přecejen hodně velké sousto a tak se vrátil ke své „aeroklubácké“ činnosti a letecké škole. V roce 1992 letiště do správy převzala obec Bystřice (od té doby se také místnímu letišti už tolik neříká Benešov-Nesvačily, ale Benešov-Bystřice) a získalo statut Veřejného vnitrostátního letiště. V roce 2000 získává statut "Neveřejného mezinárodního letiště" a konečně v roce 2007 bylo letiště převedeno do vlastnictví Středočeského kraje (dosud byl vlastníkem stát) a současně s tím letiště získalo statut mezinárodního letiště s vnější hranicí. V praxi to znamená, že po přijetí ČR do schengenského prostoru jsou na letišti odbavovány lety mimo tento prostor. A jen pro ilustraci toho, do jaké šíře se aktivity na tomto letišti rozvinuly. Na letišti působí téměř dvacítka organizací: Aeroklub Benešov, Aeroklub Nesvačily, Bemoair, F-air, Klub benešovských amatérských pilotů, Air-Leon, Austral, Club-air, Fair-rest, Fair-special, Jet Air, Letra, Hradis, OK Video, P-air, GAC, Aeroklub Bystřice, firma Josef Heřman a Modelářské letiště Nesvačily. K dispozici má osm hangárů a navíc má v majetku více než stovku letadel, do stovky zaměstnanců a téměř tisícovku klientů. Takže tak asi to se tak nějak děje v Benešově – Bystřici, resp. Nesvačilech….

(jjk)

 
1.čekající Echoušové 1.čekající Echoušové
1.čekající Echoušové
2.mezi křidélky 2.mezi křidélky
2.mezi křidélky
3.v dáli modýlek dvouplošníku 3.v dáli modýlek dvouplošníku
3.v dáli modýlek dvouplošníku
4.Jumbo holandského Martimairu nad Davlí 4.Jumbo holandského Martimairu nad Davlí
4.Jumbo holandského Martimairu nad Davlí
5.nad hlavou kroužil pruhovaný Foxík 5.nad hlavou kroužil pruhovaný Foxík
5.nad hlavou kroužil pruhovaný Foxík
6.Cessna a kostelík 6.Cessna a kostelík
6.Cessna a kostelík
7.Sova s vypnutým motorem 7.Sova s vypnutým motorem
7.Sova s vypnutým motorem
8.a opět nahoru 8.a opět nahoru
8.a opět nahoru
9.odpojení 9.odpojení
9.odpojení
10.hodně ostrá zatáčka 10.hodně ostrá zatáčka
10.hodně ostrá zatáčka
11.když větroň letí na červenou 11.když větroň letí na červenou
11.když větroň letí na červenou
12.točení za věží 12.točení za věží
12.točení za věží
13.zase na křižovatce 13.zase na křižovatce
13.zase na křižovatce
14.přistání napříč drahami 14.přistání napříč drahami
14.přistání napříč drahami
15.s provázkem 15.s provázkem
15.s provázkem
18.těsně nad kapustou 18.těsně nad kapustou
18.těsně nad kapustou
19.Méťák po odpoutání z dráhy 19.Méťák po odpoutání z dráhy
19.Méťák po odpoutání z dráhy
20.a pán se prohání na vírníčku 20.a pán se prohání na vírníčku
20.a pán se prohání na vírníčku
 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama