…a nemá nic společného se Zbraslaví na okraji Prahy. Tento potulný rytíř Zbraslav si vybudoval srub v lesích na svahu Poupilu a kolem srubu vznikla osada, která po svém zakladateli získala název Zbraslavice a pod Poupilem najdeme i meku plachtařů, tedy jak jinak, letiště. Na něm se dolétala také první letošní soutěž, druhý ročník závodu AZ Cup v němž se včera pozdě v noci rozdělovaly i medaile. V kombinované třídě všechna medailová místa obsadili domácí plachtaři v pořadí Martin Hřivna, Jaroslav Tomaňa, Alena Netušilová a v klubové třídě zvítězil toužimský Ivan Harašta před Davidem Říhou z Vlašimi a bronzový stupínek obsadil domácí Richard Jensen. Celkově se této soutěže zúčastnilo pětapadesát pilotů z více než třiceti aeroklubů z celé republiky a konečné výsledky jsou k nalezení dole. A protože jsme ve Zbaslavicích už byli, zde jsou některé odkazy: Mistrovství regionů ve Zbraslavicích; AZ Cup ve Zbraslavicích je v polovině; AZ Cup - dolétáno jest
Ale vraťme se ke Zbraslavicím a historii nejen obce, ale i místního létání. Ve dvanáctém století zde byl postaven románský kostelík, který je dnes významnou památkou. O Zbraslavicích se píše na zemských deskách v souvislosti s Přemyslem Otakarem II. a majitelem místní tvrze Rudolfem ze Zbraslavic. Jeho potomek Jaroslav ze Zbraslavic vymyslel i rodový erb, kterým jsou dvě zkřížené sekerky. V roce 1415 zde působil Jan Podolec, který m.j. připojil svou pečeť k listu posílanému do Kostnice na obranu Jana Husa. Během občanské války byl jedním z nejhorlivějších táborských kněží Markold ze Zbraslavic, který byl i skvělým řečníkem a diplomatem a kromě toho, že byl mezi vyjednavači s králem Zikmundem, zúčastnil se v roce 1432 jednání českých a basilejských vyslanců v Chebu. Markold padl v bitvě u Lipan 30. května 1434.
Dne 13. dubna 1496 bylo zničeno téměř celé městečko požárem a zůstala uchráněna pouze tvrz, jejíž majitel rytíř Jan Svatba z Otradovic pomáhal postiženým obyvatelům tím, že jim dával dříví ze svých lesů, kámen ze svých lomů a postaral se o znovu vybudování Zbraslavic.
K rozkvětu přivedl Zbraslavice Ondřej Horňatecký, který vymohl na císaři Rudolfu II. v roce 1604 majestáty na výroční trhy, které pak bývaly událostí pro celé okolí, konalo se jich osm do roka a vydržely až do tzv.první republiky, tedy do první poloviny 20.století. A tím jsme se dostali oslím můstkem k počátkům létání ve Zbraslavicích a na tom nic nemění fakt, že synové Ondřeje Horňáteckého byli pěkní vejlupkové a tatínkovy majetky rozfrcali a utratili všechno co otec nashromáždil.
Ale ještě než se k létání dostaneme alespoň stručně. V době sedmileté války vletech 1756 – 1763 bylo okolí obsazeno vojskem, ve kterém se rozmohla cholera a tak se místu jejich posledního odpočinku dodnes říká "V hrobech". Od roku 1780 zde bezohledně vládnul Jan Adolf hrabě z Trautsmannsdorfu a Viensberku, kterého se podařilo po několika suplikách umravnit až po třinácti letech a hrabě musel vrátit nakradené grunty a vyplatit poškozeným tři tisíce zlatých.
Nu a konečně k tomu létání. Ve třicátých letech 20.století Československé státní aerolinie a Ministerstvo veřejných prací hledaly místa, kde by byla vybudována pomocná - nouzová letiště pro případ špatného počasí nad Vysočinou. Zbraslavicím nahrál fakt, že zde nouzově přistálo 31. října 1931 u silnice do Radvančic na poli ke kopci Poupil dopravní letadlo ČSA Avia/Fokker F.Vllb/3m OK-AFB i s šesti pasažéry a dvěma členy posádky na palubě. A tak po té co radnice Uhlířských Janovic odmítla umístění letiště v jejich okolí bylo v roce 1932 rozhodnuto o výstavbě ve Zbraslavicích. Po delším vyjednávání bylo pronajato a posléze vykoupeno několik soukromých pozemků. Odkloněn byl rozvod elektrického vedení, provedeny menší terénní úpravy a osázena travou plocha, zřízen centrální vyznačující kruh o průměru 30 metrů a zpevněna příjezdová cesta a v roce 1934 bylo letiště o výměře 2 210 m² otevřeno. O rok později 5. února 1935 byla zkolaudována správní budova a v roce 1937 firma Jar. Dajbych z Kutné Hory vybudovala hangár. V těch dobách byl provoz jen nahodilý a využívala ho armáda při navigačních přeletech, nebo Baťovo letecké oddělení, které zajišťovalo spojení mezi Zlínem a pobočkou ve Zruči nad Sázavou.
Během mobilizace v roce 1938 zde byla základna 61.výzvědné a 72.bombardovací letky a krátce i pozorovací 2.letky s letouny Aero A-100/Ab-101 a Avia B-71.
Během okupace letiště používala vojenská letecká škola Luftwaffe a letiště spravoval český personál. A tak sem létali z pilotní školy Flugzeugfuhrerschule A/B 32 Pardubitz s letouny Heinkel He-72 Kadett, Focke Wulf Fw-44 Stieglitz, Bücker Bü-131/181. Také tu probíhal plachtařský výcvik na kluzácích Grunau Baby, DFS Kranich a SG-38. Ve druhé polovině války ve Zbraslavicích byla pobočka bitevní školy SG 102 z Německého (Havlíčkova) Brodu (Schlachtgeschwader 102) s letouny Junkers Ju-87A/B. A v jejím úplném závěru a po něm tu zůstaly i stroje transportní jednotky II/TG 2 a její Junkersy Ju-52/3m, Ju-87/G a Focke Wulfy Fw -189.
Rudá armáda zde po osvobození našla kromě jiného použitelného materiálu i větroně Kranich, Weihe, Olympia, Grunau Baby GBII a SG-38. Hned v květnu 1945 vznikl aeroklub při Baťových závodech ve Zruči nad Sázavou, kde nebylo vhodné letiště a tak tu kromě domácího nového Aeroklubu Zbraslavice a toho zručského působili i aeroklubáci z Kolína a Kutné Hory. Z amerických přebytků přišly stroje Piper Cub L-4H, Aeroklub Kolín tu hangároval a používal stroj továrníka Navrátila Fairchild UC-61 a ještě tu létaly i letouny Praga E-114 Air Baby a Z-281.
V roce 1948 zde začal i plachtařský výcvik, včetně navijákového a v roce 1950 byl Zručský Posázavský aeroklub ustaven střediskem DOSLETu, pod nějž patřily i podléhaly aerokluby Zbraslavice, Humpolec a Havlíčkův Brod. O rok později zanikla Ústřední plachtařská škola v Kralupech a tak ve Zbraslavicích krátce používali i její létající majetek. Došlo k další reorganizaci a vzniku Svazarmu a ve Zbraslavicích zůstává "Navijáková stanice aeroklubu Svazarmu", která spolu s aeroklubem spadá pod krajský aeroklub Jihlava. Tehdy zaniká i Aeroklub Zruč nad Sázavou. Majitelem letiště se stávají Československé aerolinie a umísťují sem školu pro letecké zemědělské práce s letouny Fieseler Storch, resp. K-65 Čáp. Ta zde působí jen do roku 1955 a ve Zbraslavicích tak opět zůstává Aerovleková stanice Svazarmu.
V šedesátých létech pokračuje provoz motorářů, plachtařů a parašutistů. V další dekádě dochází sice k útlumu plachtařského výcviku a ubývá i pilotů motorářů, ale pro vhodné podmínky se zde konají plachtařské závody, které jsou ovšem limitovány provozem vojenského letiště Čáslav-Chotusice. Ke konci sedmdesátých let je sice ukončen paravýcvik, protože byl nedostatek letounů určeným k výsadku a nevhodný terén a tak se parašutisté odstěhovali do Kolína, ale opět se zintenzivňuje činnost větroňářů. Také se sem vracejí práškaři v podobě společnosti Slov-Air se svými Čmeláky Z-37.
Dnes zde především funguje občanské sdružení Aeroklub Zbraslavice (ale i další menší organizace a soukromníci) s leteckou školou, motoráři, plachtaři a lze se zde i ubytovat, pořádat firemní akce atp.
text, foto: (jjk)
Kombinovaná
Celkové výsledky po dni 6
# | SČ | Pilot | Země/Klub | Kluzák | Celkem |
1. | NX | Martin Hřivna | Zbraslavice | ASG 29 E 18m | 5139 |
2. | AX | Jaroslav Tomaňa | Zbraslavice | Ventus 2 | 5078 |
3. | AJ | Alena Netušilová | Zbraslavice | ASG 29 E 18m | 4981 |
4. | PUP | David Zapletal | Mladá Boleslav | Ventus 17,6m | 4326 |
5. | ES | Martin Skala | Hronov | Discus | 4280 |
6. | NK | Jan Otrusina | Křižanov | LS 3 | 4248 |
7. | ZB | Zdeněk Borůvka | Jičín | Discus | 4229 |
8. | Z | Martin Vnouček | Vlašim | Ventus 17,6m | 4056 |
9. | 66 | Petr Stárek | Zbraslavice | Glasflugel 304C | 4013 |
10. | TX | Martin Urban | Frýdlant nad Ostravicí | LS 3 | 3979 |
11. | H1 | Alexander Nerandžič | Raná u Loun | LS 3 | 3632 |
12. | AW | Roman Lanzendorf | Plzeň | Ventus 16,6m | 3274 |
13. | DD | Vratislav Šrám | Broumov | Duo Discus | 2686 |
14. | SK | Roman Koňařík | Holešov | Ventus cM 17,6m | 2329 |
15. | ZV | Petr Špunar | Mladá Boleslav | Ventus 1 | 258 |
Klub
Celkové výsledky po dni 6
# | SČ | Pilot | Země/Klub | Kluzák | Celkem |
1. | HI | Ivan Harašta | Toužim | ASW 15 | 5115 |
2. | TS | David Říha | Vlašim | Std. Cirrus | 5039 |
3. | O2 | Richard Jensen | Zbraslavice | ASW 19 | 4899 |
4. | JA | Petr Vodička | Jaroměř | Discus | 4821 |
5. | SI | Václav Marel | Jaroměř | LS 1 f | 4633 |
6. | I | Jan Kantor | Praha-Letňany | Std. Cirrus | 4608 |
7. | SNK | Zdeněk Schenk | Hranice | Std. Cirrus | 4546 |
8. | OG | Jiri Valentr | Rakovník | Std. Cirrus | 4438 |
9. | RI | Michal Koďousek | Jaroměř | LS 3 | 4388 |
10. | XE | Michal Dvořák | Zbraslavice | ASW 15 | 4360 |
11. | FR | Martin Frič | Raná | ASW 19 | 4347 |
12. | AWI | František Myška | Most | Std. Cirrus | 4292 |
13. | TXI | Jan Horák | Zbraslavice | ASW 15 | 4264 |
14. | BO | Jan Hlaváček | Rakovník | ASW 19 | 4259 |
15. | AE | Pavel Řeřicha | Moravská Třebová | ASW 19 | 4208 |
16. | EI | Jan Hejret | Jaroměř | LS 3 | 4194 |
17. | 1W | Lukáš Hynek | Dvůr Králové | Cirrus VTC 17,4 | 4011 |
18. | LM | Jan Pubec | Plzeň Letkov | Std. Cirrus | 3843 |
19. | KB | Karel Beníšek | Toužim | ASW 15 | 3734 |
20. | GL | Antonín Kutálek | Zábřeh | Std. Cirrus | 3410 |
21. | JT | Tomáš Maňásek | Kunovice | LS 1 f | 3226 |
22. | MJ | Richard Svárovský | Zábřeh | Std. Cirrus | 3214 |
23. | MA | Petr Hofman | Praha - Letňany | ASW 15 | 3057 |
24. | LZ | Lubor Zelený | Přibyslav | Test T-10 Atlas | 3046 |
25. | MV | Martin Valenta | Toužim | Astir CS | 2811 |
26. | 103 | Antonín Koniček/Libor Bednařík | Kunovice | Twin Astir ZP | 2786 |
27. | Y1 | Pavel Hartman | Jaroměř | LS 3 | 2609 |
28. | RB | Tomáš Jung/Jiří Hodan | Zbraslavice | Twin Astir ZP | 2589 |
29. | I4 | Václav Kunášek | Zbraslavice | VSO-10 | 2547 |
30. | B3 | Václav Zeman | Zbraslavice | VSO-10 | 2291 |
31. | TW | Jaroslav Hoť/Jiří Procházka | Toužim | Twin 2 Akro | 1990 |
32. | JS | Ondřej Skala | Hronov | Std. Cirrus | 1927 |
33. | LS | Roman Michálek | Toužim | Astir CS | 1919 |
34. | PJ | Petr Jiránek | Toužim | Astir CS | 1748 |
37. | KE | Karel Ertl | Letecký klub Břeclav | Test T-10 Atlas | 1524 |
38. | G3 | Roman Lukeš | Přibyslav | VSO-10 | 871 |