Akce a soutěže

02.05.2008 19:23

Mostecký pohár, ale i něco jiného

text,foto: (jjk) Mostecký pohár, ale i něco jiného

neděli skončil vyhlášením výsledků Mostecký pohár v letecké akrobacii (na novém mosteckém letišti) a provoz se vrátil do normálních kolejí, což uvítali především plachtaři, kteří se hned dali do práce a začali se školit (to ostatně také uvidíte). Závodů, které byly vyhlášeny letos jen ve dvou kategoriích (Intermediate a sportsmen) se zúčastnilo 13 pilotů (včetně jedné pilotky Ivany Zíbarové) na strojích Zlin Z-50, Zlin Z-42/142 a Extra 300. Každý odlétal pět sestav (kvalifikační, tři tajné a volnou – jako v krasobruslení) a to dalo i celkové výsledky. Ve třídě Intermediate zvítězil Evžen Kaláb před Karlem Kuthánek a Němcem Uwe Zimmermannem a ve třídě Sportsmen vyhrál Jiří Havliger před Karlem Vobořilem a Richardem Vakátem … a s bodovým ohodnocením nebudu zatěžovat, musel bych vysvětlovat jak se létá a boduje akrobacie a to je dost nezáživné povídání, ale je to trochu podobné jako už zmíněné krasobruslení … jen pro příklad Evžen Kaláb získal 8065 bodů.

Ale říkal jsem v pátek, že se zmíním o tomto letišti, jeho historii a také létání na mostecku. Tak tedy nejprve co se týče letiště.

V roce 1946 vzniklo v tehdejších Stalinových závodech letecké oddělení, které se hlásilo k Českému národnímu aeroklubu. Dalo si jméno Aeroklub Stalinovy závody v Českém Jiřetíně. Dne 20.srpna1946 vznikla komise pro výstavbu letiště se zástupci ministerstva dopravy, ONV Most, ONV Duchcov, letectva SNB a šesti zástupci Stalinových závodů. Po jednání byl zvolen pozemek mezi obcemi Mariánské Radčice, Libkovice, Jenišův Újezd, Braňany a Konobrže. Již 30.srpna 1946 došla do Stalinových závodů zpráva, že ministerstvo dopravy povolilo výstavbu letiště po úpravě okolního terénu, východně od Stalinových závodů. Již koncem srpna bylo dovezeno první letadlo. Prvním letounem nově vzniklého leteckého oddělení Stalinových závodů byl Piper Cub L-4 s motorem Continental, imatrikulace OK-XFG, zakoupený za tehdejších 32 000,- Kč z přebytků US Army ve Francii. Následně přibyly další letouny. Letecké oddělení již vlastnilo dva letouny Piper Cub L-4, dva stroje Fairchild UC-61. Později přibyl ještě jeden dvoumotorový letoun Noordyun UC-64A. Výstavba mosteckého letiště trvala krátce - od října 1946 do května 1947. Rozvoj létání materiálně i personálně podporovaly tehdejší Stalinovy závody se svým fundovaným leteckým oddělením. Dominantou letiště se stal velice prostorný hangár s charakteristickým šestiúhelníkovým půdorysem, který byl (jak jinak) vytvořen z vrcholu rušené chladící věže jednoho z provozů ve Stalinových závodech. Zpočátku se provozovalo na mosteckém letišti jen motorové létání. Koncem roku 1947 došlo ke sloučení pobočky Českého národního aeroklubu v Mostě s pobočkou ČNA Stalinových závodů. Dne 5.listopadu 1948 byl na mosteckém letišti unesen letoun Fairchild UC-61. Trasa byla z tehdy již komunistického Československa do Bavorska. Pilotem byl Karel Tikovský, na palubě měl dva cestující. Pilot se vrátil za měsíc, letoun byl zpět přelétnut příslušníkem bezpečnostní letky 8.1.1949. Až v roce 1949 byl zahájen na letišti u Libkovic první plachtařský výcvik s pěti kluzáky. Oficiálně bylo letiště zkolaudováno 5.1.1950.

Leteckým a později parašutistickým výcvikem prošly na starém letišti v Mostě stovky zájemců. Mnozí létali pro vlastní potěšení, pro řadu jiných byl pilotní výcvik prvním krokem pro získání leteckého povolání. Mostečtí piloti odcházeli k vojenskému letectvu, k Československým aeroliniím i k zemědělskému letectvu. Libkovické letiště se však nacházelo v dobývacím prostoru hlubinného dolu a to se začalo projevovat na povrchu především terénními poklesy na vzletové a přistávací dráze. Navíc jedna dráha musela ustoupit blížící se výsypce povrchového dolu a na druhé dráze se v terénních poklesech po deštích držela voda do výše 30 až 50 cm měsíc i déle. Taková dráha byla naprosto nepoužitelná. Poslední a smrtelná rána mosteckému letišti pak byla nutnost vybudování přeložky silnice Braňany - Mariánské Radčice, která vede úhlopíčně přes bývalou vzletovou a přistávací plochu.

Nové letiště Aeroklubu Most je možné pokládat za světovou raritu. Vzniklo rekultivací výsypky povrchového hnědouhelného dolu na místě, kde stála obec Střimice. Tato obec, tak jako desítky dalších v hnědouhelném revíru, byla obětována důlní činnosti na Mostecku. Záměr a nutnost vybudovat v Mostě nové letiště spadají do sedmdesátých let, neboť už v roce 1968 zpracovaly Vojenské projektové ústavy v Plzni a Českých Budějovicíh první studie řešení. Původně se totiž počítalo s tím, že nové letiště bude mimo sportovním letcům a zemědělcům sloužit i vojenskému letectvu. Rozpočet výstavby uvažoval s náklady 15 - 17 mil. korun(tehdejších). Od vojenského využití se později ustoupilo a řešení bylo přepracováno hlavně v zájmu dolů severočeského regionu. Zcela vážně se uvažovalo o vnitrostátním letišti, z něhož měla v létě pravidelná letecká linka dopravovat horníky na rehabilitační pobyty do bulharského Burgasu. Později, v souvislosti s útlumem těžby hnědého uhlí bylo odstoupeno i od tohoto záměru. Výstavba nového letiště začala až v roce 1988. Původně se počítalo s tím, že nové letiště Aeroklubu Most zahájí provoz v roce 1993. Tuto skutečnost oznámil v květnu 1992 Chemopetrol ve svém podnikovém týdeníku. Přestože rozpočet na výstavbu byl mezitím vlivem zvýšení cen  navýšen na 24 mil. Kč, pravdou je, že ještě v roce 1995 chyběly finanční prostředky na dokončení nové letištní plochy. Proto nebyla nakonec vybudována asfaltová vzletová a přistávací dráha, která byla zakotvena v původním projektu. Řada staveb, které nebyly rozpočtově pokryty, byla postavena svépomocně členy aeroklubu.

19. května 1996 vybrané posádky odstartovaly naposledy ze starého mosteckého letiště, aby po několikaminutovém letu roztočily kola letounů na vzletové a přistávací dráze jejich nového domova, nového letiště Aeroklubu Most. Provoz nového letiště byl oficiálně zahájen dne 1.června 1996 velkým leteckým dnem, ve kterém vystoupilo  23 účinkujících jednotlivců a skupin. Jako příklad lze uvést vystoupení dvojnásobného mistra světa v letecké akrobacii Ing. Petra Jirmuse, SKY BOX na Z-50, Martina Stáhalíka s Extrou 300S, piloty Bartoně a Kubovce se zrcadlovou akrobacií na L-13A a pod.. Díky členům Severočeského leteckého archivu byl před hlavní budovou letiště odhalen pomník padlým americkým letcům od 303. bombardovací skupiny 8. letecké armády, kteří zahynuli 17. dubna 1945 v blízkosti mosteckého letiště. Slavnostního odhalení se zúčastnila celá řada vzácných hostí, v čele s delegací Sdružení československých zahraničních letců, kteří za II. světové války bojovali v řadách britského Královského letectva RAF, přítomen byl rovněž zástupce americké ambasády, patronát na leteckým dnem měl tehdejší ministr dopravy ing. Vladimír Budínský.

Nové letiště lze se starým srovnávat jen obtížně. Rozměry VPD jsou 1 130 m x 100 m, přitom VPD o šířce 30 m má v celé délce zpevněný podklad pro pozdější náhradu travnatého povrchu asfaltem, letiště disponuje dvěma hangáry o půdorysech 30 x 24 m, poschoďovou letištní budovou s ubytovací kapacitou 40 lůžek. Nádherný výhled z letištní plochy na České středohoří i Krušné hory jistě utkví každému na dlouho v paměti. Od jeho otevření se na něm konala již celá řada důležitých akcí celostátního i mezinárodního významu, např. Mistrovství ČR v parašutismu, Mistrovství ČR v letecké akrobacii, opakovaně Mistrovství ČR v přesném létání, Evropský slet letounů L-40, Ae-45a, Ae-145, IX. Mistrovství Evropy v přesném létání, od roku 1997 každoročně Mostecký pohár v letecké akrobacii. Na novém letišti působí letecké dílny ABAS, letecká škola, každoročně se pořádá základní výcvik žáků bezmotorového létání. Nové letiště je veřejnosti neustále otevřené a pro veřejnost je zde připraveno množství služeb. Od letištní restaurace "U Pitáků", přes blízkou vyhlídku se stoly a slunečníky na terase, odkud je letiště jako na dlani, přes odborný výklad o letecké technice a provozu na letišti, až po leteckou techniku s piloty vyhrazenými k vyhlídkovým letům pro každého návštěvníka.

Ale s létáním se začalo na mostecku ještě před druhou světovou válkou. Málokdo zřejmě ví, že Mostecko bylo před druhou světovou válkou jedním z center našeho bezmotorového létání. Roku 1900 se narodil v Horním Litvínově Karl Fritsch. Když mu bylo 14 let, poslal ho jeho poručník, jakožto úplného sirotka, do Berlína, kde se malý Karl později vyučil řemeslu uměleckého truhláře. Při návštěvě místní letecké dílny Rumpler byl "infikován leteckým bacilem" tak silně, že ho tento zájem neopustil po celý život. V roce 1918 však musel jako rakouský státní příslušník narukovat do c. a k. armády. Ihned po skončení války se však vrátil zpět do Berlína. Odtud byl však, tentokrát již českým velitelstvím odvolán a poslán k 1. leteckému regimentu do Chebu, kde opravoval staré Brandenburgy a jiné "bedny", jak se o tom sám později vyjádřil. Pak se vrátil do Mostu, kde stejně tak, jako v Berlíně, stavěl ve volném čase modely letadel. Přitom se seznámil s Fritzem Wagnerem, který se mu stal věrným přítelem a pomocníkem. Společně se rozhodli postavit takové letadlo, ve kterém budou moci sami létat a tak vznikl dvouplošník Kautz. Aby mohli tuto vlastní konstrukci realizovat, museli na jeho stavbu dlouhou dobu šetřit doslova haléř po haléři. Žebra pro stavbu křídel vznikala po večerech v kuchyni Karlovy paní domácí, jednotlivé díly dávali potom dohromady na půdě v domě Wagnerových. Po dokončení základních dílů letadla musela být vybourána část zdiva, aby mohly být díly po laně spouštěny na dvůr. Když si potom opatřili na jejich poměry velmi drahý startovací gumový svazek, mohli na jaře roku 1926 zahájit svoje letecké pokusy na Hennebergu. O jejich prvním startu se dokonce psalo v časopise Letectví a probíhal prý zhruba takto: Karl Fritsch zasedl do stroje, který byl roztažen proti větru za pomoci čtyř mužů. Náhlý nápor větru trhnul letadlem a vynesl jeho příď asi dva metry vysoko, zatímco ocas byl vlečen po zemi. Fritsch rychle nastavil výškové kormidlo a letoun dosedl s hřměním a praskotem k zemi. Při druhém startu to již šlo poněkud lépe. Letadlo provedlo dva delší klouzavé skoky a bezpečně přistálo. Při dalším pokusu se již novopečenému pilotovi dařilo dobře udržovat rovnováhu a větroň provedl několik letů zhruba v jednometrové výšce, dlouhých asi 30 až 40 metrů. Lety probíhaly za patřičného nadšení a jásotu až do té doby, než silný poryv větru způsobil prudký náraz letounu o zem. Pro tento den tedy pokusy skončily. Téhož roku začal Fritsch se stavbou letounu Wildfang, který se podobal již známému větroni "Hols den Teufel"(jeho replika je opět k vidění na našem nebi). V té době se k Fritschovi a jeho skupince nadšenců připojil také Rudolf Reissing, syn mistra kolářského z Mostu. S jeho pomocí šla stavba nového letadla rychle kupředu. Tento stroj měl dobré letové vlastnosti a byl velice pečlivě postaven, což bylo oceněno přihlížejícími již při jeho prvním letu. To bylo podnětem k rozhodnutí předvést ho na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze, která se konala roku 1927. Přestože se jednalo o výhradně německou konstrukci, byl tento zajímavý větroň vystaven v expozici Masarykovy letecké ligy, spolu s ostatními letadly, což jednoznačně dokladovalo skutečnost, že společný zájem a cíl nemohou rozdělit žádné příležitostně rozdmýchávané národnostní vášně. Letoun byl celodřevěný hornokřídlý jednoplošník, velmi pěkných tvarů s dvoudílným obdélníkovým křídlem, vyztuženým dvěma páry trubkových vzpěr, který přistával na lyži. Potah trupu tvořila tenká překližka, křídla a ocasní plochy pokrývalo plátno. Výškovka byla plovoucí.

Na pražské výstavě se Karl Fritsch seznámil s Friedrichem Schichtem z Ústí nad Labem, který studoval na technické škole v Drážďanech. Zde působil v místní akademické letecké skupině jako konstruktér. Ten přemluvil Fritsche, aby se přestěhoval do Drážďan a účastnil se pokusů a staveb nových letadel. Protože však byl Karl nemajetný, musel jeho byt proplácet celých šest let pan Schicht z vlastní kapsy. Na toto období později vzpomínal Karl Fritsch s úsměvem. "Byla to moje nejpříjemnější stavba". Pod jeho rukama vznikla postupně řada letadel, ale přesto starý dobrý mostecký "Kautz" byl jedním z nejoblíbenějších větroňů drážďanských studentů. Karl Fritsch zůstal v Německu a v Saské Kamenici postavil podle konstrukce ing. Wunche první opravdový motorový větroň C-10. Všestranný stavitel větroňů byl později činný také v Mnichově a Stuttgartu, kde se zúčastňoval výzkumné práce v oblasti bezmotorového létání a jeho výborné výsledky byly nakonec oceněny získáním Lilienthalova diplomu.

Také jeho spolupracovník z nelehkých začátků Fritz Wagner stavěl letadla nadále a koncem dvacátých let zalétával v Mostě mimo jiné školní kluzák "Hamburg". Mnoho dalších letů absolvoval později také v Karlových Varech. Fritz Wagner byl mimo svoje letecké působení známý také jako vášnivý fotoamatér, který na svojí Leicu zachytil stovky obrázků, dokumentujících atmosféru oněch časů. A ještě jedno jméno je nutné vzpomenout s souvislosti s rozvojem sportovního létání na mostecku ve třicátých letech. Byl jím Franz Puschel ze Záluží u Mostu, který vedl jeden z nejaktivnějších leteckých kolektivů německé místní skupiny v Mostě. Svoje bezmotorové, velice zdařilé lety, však prováděl výhradně na letišti Raná u Loun.

Ve třicátých letech byla českými nadšenci pro létání na mostecku založena místní pobočka Masarykovy letecké ligy. Svoje středisko měla ve starém mlýně poblíž městských jatek. Výborně fungoval především modelářský kroužek, jehož vedoucím byl Josef Juppa, vynikající modelář a plachtařský instruktor. Ten také jako první postavil model poháněný spalovacím benzínovým motorkem americké výroby Baby Cyclone. Následně postavili členové místní pobočky školní kluzák a začínali též stavět větroň pro vyšší stupeň plachtařského výcviku. Bohužel následné události v Evropě udělaly českému leteckému sportu čáru přes rozpočet.Po zabrání Sudet a následné okupaci se většina členů MLL přestěhovala do vnitrozemí a ti, kteří v Mostě zůstali, se věnovali spíše teorii než praxi. Po MLL převzala "štafetu" německá polovojenská organizace NSFK. Ta pro účely Luftwaffe připravovala mladé piloty a sídlila v budově bývalého hostince Beseda. Zde se vyučovala teorie a v tanečním sále byla zřízena dílna. Místní letečtí nadšenci však museli činnost německé organizace sledovat z povzdálí a jen tiše závidět jejich technické vybavení, takže k obnově českého leteckého sportu na Mostecku dochází až po osvobození, tedy v roce 1945.

V roce 1945 se sešlo několik nadšenců na své první ustavující schůzce. Založilo letecko-modelářský a později také plachtařský odbor, který se hlásil k Českému národnímu aeroklubu. Hostinec Beseda byl po osvobození vrácen původnímu majiteli, který veškerý materiál, který tu zbyl po Němcích, nešetrně vystěhoval a z větší části zničil. Naštěstí se zachovalo alespoň tolik vybavení, aby s jeho pomocí mohl mostecký aeroklub zahájit svojí činnost. Jeho činnost se úspěšně rozvíjela a letečtí nadšenci začínali létat na Rané u Loun a na Slepičím vrchu u Střimic, někdy také na letišti u Postoloprt (na dnes už neexistujícím a později velmi slavném letišti Žatec-Staňkovice, piloty zvaném též „Korea“). Klub měl k dispozici tři školní kluzáky SG-38 (Glajtr), osobní automobil s přívěsem na dopravu kluzáků a pomocný podvozek pro ruční transport. Zkušebně se vzlétalo i z vrchu Zlatník, který se však ukázal jako nevyhovující. Stále častěji vyvstávala myšlenka na vybudování vlastního letiště u Mostu. V roce 1946 vzniklo ve Stalinových závodech letecké oddělení, které se rovněž hlásilo k Českému národnímu aeroklubu pod hlavičkou Aeroklub Stalinovy závody v Horním Jiřetíně. Tato skupina se na rozdíl od mostecké nezabývala vyhledáváním terénu, ale uspořádala výcvikový kurs na letišti Raná. Letecké oddělení ve Stalinových závodech disponovalo fundovaným personálním obsazením i technickým a finančním zázemím velkého podniku a jak již bylo zmíněno, rozhodlo o vybudování vlastního mosteckého letiště. V roce 1951 vznikla jednotná branná organizace Svazarm. Během let 1955 až 1960 probíhal intenzívní výcvik pilotů branců, což souviselo s obdobím "studené války". Vzhledem k velké koncentraci, hustotě provozu a absenci radiospojení, bylo nutné plachtařský výcvik zabezpečit na jiném letišti (tím letištěm se stalo letiště aeroklubu Chomutov). A další historii tohoto letiště už znáte, ale pro připomenutí ještě pár jmen pilotů, kteří se letecky ostříleli právě na zmíněných dvou mosteckých letištích. V 60. letech získala proslulost akrobatická trojka na letounech C-104 (česká verze vrtulové stíhačky Jak-11) ve složení Z. Beseda, K. Černý a F. Kliment. Parašutisté K. Ryba, R. Rybová, ing. I. Tichý, M. Zajíc byli průkopníky severočeského parašutismu, přičemž jména manželů Rybových figurovala v tabulkách světových rekordů stejně jako jméno bývalého člena R. Fiama, který s letounem JAK-40 vytvořil celou řadu světových rekordů. Na mosteckém letišti se můžeme setkat s Helenou Machulovou, držitelkou zlaté medaile z mistrovství světa v parašutismu. V bezmotorovém létání připomeňme J. Valentra, V. Kramosila, reprezentantku ČSSR Květu Benešovou - Hájkovou, v akrobacii pak V. Machulu ml. a J. Pošitmu (ten byl shodou okolností hlavním rozhodčím na letošním Mosteckém poháru).

(jjk)

Zdroj: AK Most

 
1.letiště jako na dlani . 1.letiště jako na dlani .
1.letiště jako na dlani .
2.dvě Padesátky 2.dvě Padesátky
2.dvě Padesátky
3.jako pan farář u pozdvihování 3.jako pan farář u pozdvihování
3.jako pan farář u pozdvihování
4.Bože ať neprší .... 4.Bože ať neprší ....
4.Bože ať neprší ....
5.a do třetice divnej tanec 5.a do třetice divnej tanec
5.a do třetice divnej tanec
7.vrrr... 7.vrrr...
7.vrrr...
8.benešovský zlínek v pampeliškách 8.benešovský zlínek v pampeliškách
8.benešovský zlínek v pampeliškách
9.na Ivanu Zíbarovou vykouklo sluníčko 9.na Ivanu Zíbarovou vykouklo sluníčko
9.na Ivanu Zíbarovou vykouklo sluníčko
10.Padesátka jde do sestavy 10.Padesátka jde do sestavy
10.Padesátka jde do sestavy
11.vzůru do oblak 11.vzůru do oblak
11.vzůru do oblak
12.Uwe Zimmermann s japonským válečným šátkem 12.Uwe Zimmermann s japonským válečným šátkem
12.Uwe Zimmermann s japonským válečným šátkem
13.Christian Jaworek letos skončil čtvrtý 13.Christian Jaworek letos skončil čtvrtý
13.Christian Jaworek letos skončil čtvrtý
14.spisovatel Christian 14.spisovatel Christian
14.spisovatel Christian
15.rozhodčí schovaní v hangáru 15.rozhodčí schovaní v hangáru
15.rozhodčí schovaní v hangáru
16.synchronizované hangárování 16.synchronizované hangárování
16.synchronizované hangárování
 

20.v neděli trénoval i tento skřivánek 20.v neděli trénoval i tento skřivánek
20.v neděli trénoval i tento skřivánek
 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama