Akce a soutěže

26.09.2009 18:00

„Korea“ má pomníček

text, foto: (jjk) „Korea“ má pomníček

Letošní sezona začínala pohřbem letiště Holešov a končí slavnostním odhalením pamětní desky jiného, už pět let neexistujícího letiště Žatec – Staňkovice. Bohužel památník by patrně už nebyl na bývalém letišti kam umístit, protože tím posledním co po něm zbylo jsou tři tyče s naváděcími světly. Proto tabulka s nápisem, umístěná na posledním kusu betonu z dráhy a pod modrou vlajkou československého letectva stojí od 26.září 2009 na letišti Žatec II.- Čeradice, nyní nesoucím název Macerka.

Organizátorem slavnostního aktu odhalení pamětní desky a iniciátorem vzniku pomníčku byla žatecká Odbočka č.24 Svazu letců České republiky v čele s plukovníkem v záloze a bývalým skvělým pilotem československého a českého vojenského letectva Václavem Vaškem. A součástí této události nebylo je setkání přátel a veteránů československého letectva působících na staňkovickém letišti, ale i představení a autogramiáda nové knihy Stanislava Vystavěla „Králové vzduchu a jejich pokračovatelé“ a průlet nynějších letounů české armády JAS 39-Gripen. Jen pro pořádek je třeba připomenout, že Stanislav Vystavěl vydal v chebském nakladatelství Svět křídel už čtyři publikace více, či méně se vztahující k letišti zvaném „Korea“, nebo k 11.stíhacímu leteckému pluku který zde působil od roku 1951 do roku 1993 („Říkali mu Korea“, „11.stíhací… INVAZNÍ“, „Bez nich by nevzlétli“, „11.letecká základna a její předchůdci“). Tedy do uzavření této základny. Toto datum trochu nesouhlasí s výše zmíněným datem likvidace rokem 2004. Ale v průběhu deseti let se sice různí lidé snažili tento areál oživit a vrátit ho k leteckému životu, ale zarputilá snaha úředníků letiště zlikvidovat a srovnat se zemí byla bohužel silnější. Ještě v roce 2002, v době velkých povodní, zde byla provizorní základna vrtulníkářů pomáhajících civilnímu obyvatelstvu, ale ani to nepomohlo a na podzim roku 2004 se do hangárů, plochy, budov a „Úlů“ zaryly lopaty buldozerů a do jara 2005 bylo po všem. Dnes už tedy z letiště zbyly jen ty tři sloupy s zbytkem naváděcích světel. A vlastně ještě zbyla takzvaná startovka, tedy dráha rozptylu nad Žiželicemi. Ale jinak hysterie bourání letišť jejich proměna na poněkud diskutabilní pseudoprůmyslové zóny, kde se zoufale jen hledá investor, aby se zakryl pravý důvod likvidace, je zde více než hmatatelná. A jak zde tak i v Holešově je přesně vidět, že nikomu nic neříká termín „brownfield“ a co je ještě horší, že zde je přesně vidět, jak si fatálně nevážíme naší historie. Jak se také v různých parafrázích říká: Národ, který si neváží své historie, dřív, nebo později zahyne, nebo také nezaslouží si ani budoucnost. Nejde jen o letiště, ale příklady této neúcty k vlastní minulosti jsou poslední dobou vidět téměř na každém kroku. Historická paměť je důležitá pro budoucnost kteréhokoli národa a nejvíce hmatatelná je právě architektura, kterou užíváme a potkáváme ve svém životě téměř nepřetržitě. Jistě lze namítnout, že nějaké hangáry, nebo třeba těžní věže nejsou zrovna architektonickým skvostem, ale na příkladu revitalizace Ostravy, nebo jiných technických staveb bližší, či vzdálenější historie, které ani nemusí být orazítkovanou“ památkou je vidět, jak úspěšně lze při zachování zbytnělé historické „paměti“ skloubit už nepotřebné areály, či jen jednotlivé objekty s moderní technologií či novou zástavbou. Nuž tomu se právě říká „brownfield“ a v civilizovaném světě hojně je tento způsob výstavby a revitalizace propagovaný a využívaný. Česká republika v tomto směru je zcela necivilizovanou, bezcitnou zemí, přesně pasující na pořekadlo o své minulosti a budoucnosti. Jedinou potěšitelnou věcí je, že o zcela nesmyslně a zbytečně zlikvidovaných technických (a nejen jich) staveb minulosti zůstanou doklady minimálně v podobě různých publikací, filmů, fotografií a i po mnoha letech se na ně bude vzpomínat. Tyto objekty a stavby měly svůj život, svou duši a své fluidum, a když ne historickou, tak jistou morální, či citovou hodnotu, ale v případě „nearchitektury“ bezduchých „krabic“ zaplevelucících českou, moravskou a slezskou krajinu jako mor jde jen o urážku jakýchkoli hodnot. Naštěstí za pár let, až tyto krabicovité zrůdičky podlehnou zubu času, nikdo po nich smutnit nebude, nebudou se o nich psát knížky a s úlevou se na ně zapomene. Ono platí ještě jedno pořekadlo: „Národ, který nezná svou historii, si ji bude muset zopakovat“. … A tomu se říká historická paměť, která nám tak katastrotálně chybí. Buďme rádi, za těch pár pomníčků, ale i za ty entusiasty, kteří rekonstruují historické budovy, stroje, či zařízení všeho druhu, nebo vyrábějí repliky těch dávno už neexistujících. Těch, kteří si váží práce jiných lidí a svých předků je, ale tragicky málo…

 

 

(jjk)

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

konec "startovky" ve Staňkovicích konec "startovky" ve Staňkovicích
konec "startovky" ve Staňkovicích
... práh dráhy... ... práh dráhy...
... práh dráhy...
světlo světlo
světlo
... naváděcí světla k dráze ... ... naváděcí světla k dráze ...
... naváděcí světla k dráze ...
... podpis ... podpis
... podpis
 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama