Akce a soutěže

20.06.2010 10:50

Ježibaba s cirkusem se válí pod Kuňkou…

text,foto: (jjk) Ježibaba s cirkusem se válí pod Kuňkou…

…a k tomu jim sekunduje Kašpar s Blériotem, Sopwith F1 Camel, Fokker Dr1., Curtiss JN4 Jenny a Šmolík Š-239 a ani jeden z nich k tomu nepotřebuje koště. To pod třicet milionů let starou Kunětickou horou, která nikdy nebyla sopkou, na níž se tyčí hrad vystavěný Divišem Bořkem z Miletínka, se to v sobotu 19.června 2010 hemžilo jako v dřevních dobách aviatiky. U příležitosti stého výročí prvního oficiálního veřejného létání ing.Jana Kašpara v Pardubicích 19.června 1910 se tu na sklonku dne u vesničky Ráby usídlil Létající cirkus Martina Kindernaye s některými svými stroječky, aby mohla veřejně opět po sto letech proběhnout rekonstrukce slavného startu letounu Blériot s prvním českým pilotem. Na území, které od 11.století patřilo benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem tedy publiku byly předvedeny letecké souboje z první světové války, závody letounu s automobilem Bugatti a jako zlatý hřeb zmíněný vzlet a přistání ing.Jana Kašpara a letounu (tedy repliky) Blériot XI.76 o čemž je také psáno zde: 19.června 1910 vzlétl ing.Jan Kašpar…
Zemědělské letiště Kunětice - Ráby se tak po osmnácté hodině proměnilo v pardubické závodiště roku 1910 a český aviatik vzlétl….
 
V titulku je zmíněno cosi o Ježibabě, nu ano je to tak, pod Kunětickou horou žije oficiální česká Ježibaba v obci Ráby č.p.38 a to přímo v Perníkové chaloupce. Ono je to totiž zcela prozaicky muzeum perníku, což je místní turistická atrakce a děti si zde mohou vyzkoušet, jak se sedí na lopatě, nebo si odnést perníček…. A tak se Ježibabě musel ten létající cirkus velice líbit a také to hemžení drobotiny..až se Ježibabě musely sbíhat sliny jak se jí tam prohání večeře…. Tedy pokud by jí nepohnojili místní zemědělští piloti, kteří zde (firma Agroair) na letišti Kunětice mají svou základnu už nějaký ten čas. Je to vlastně jedno z mála dřívějších práškařských, zemědělských letišť, které i po zániku Slov-Airu a rozpadu struktury zemědělského letectví u nás funguje a je obsazeno i stroji a personálem, ačkoli zub času se zakousl i do tohoto zázemí letiště. Agroair jen pro pořádek, vznikl v roce 1998 a provozuje několik typů Z-37 Čmelák (včetně turbovrtulového), Antonova An-2, Zlina Z-226 a u nás už jen výjimečného dělníka polské provenience PZL M18 Dromader. A vzhledem k tomu, že zázemí pod Kunětickou horou není úplně nejprostornější, Agroair má ještě základny v Žamberku, Jaroměři a Chrudimi, kde je i sídlo společnosti.
 
 
A ještě, když už se něco nakouslo o té Kunětické hoře, tak by se slušelo to dokousnout. Ono sice bylo psáno o tom, Diviš Bořek z Miletínka na vrcholu hory před rokem 1423 postavil hrad, ale osídlení tu v těchto místech bylo už v pravěku. První stopy osídlení pod Kunětickou horou jsou z mladší doby kamenné, protože lovci a sběrači se často usazovali na březích řek. A tak se tu i tam objevují nálezy nálezy měděných předmětů. Hojně osídleno bylo toto území v období lužické kultury mezi 14.-10. století před naším letopočtem, z něhož se tu nacházely hliněné nádoby a bronzový dvojramenný sekeromlat. Ve čtvrtém století před naším letopočtem sem dorazili Keltové a začali na Kunětické hoře těžit kámen na rotační kamenné mlýny. Velká většina z nich byla opracovávána hned na místě na jižním úpatí, kde kromě lomu byla i dílna. Zhruba dvě století před naším letopočtem a po odchodu Keltů, zde vznikla osada Germánů a po nich až v sedmém století našeho letopočtu Slované. Vcelku se všichni usazovali na stejném území, protože jim patrně složením fauny a flory i geologickou rozmanitostí vyhovovalo. O dalším období je jen známo, že zde stával, v místě gotického z 15.století, dřevěný kostelík s pohřebištěm.
Nu a posléze tedy Bořek stavitel upravil na vršku kopce  hrad do podoby husitské pevnosti. Ostatně to bylo v roce 1423, ale po jeho smrti se panství rozpadlo a Kunětickou horu získal v roce 1437 jeho syn Soběslav Mrzák z Miletínka, který hrad přenechal Jiřímu z Poděbrad v roce 1464 a ten odkázal hrad svému synovi Jindřichu staršímu z Minsternberka. Jindřich nebyl nijak slavný hospodář a tak po dvacetiletém bezvýznamném účinkování radši panství zahrnující kromě Kunětické hory i Pardubice a přilehlé statky převedl na Viléma z Pernštejna. Pernštejnové hrad přestavují do podoby pozdně gotické a renesanční. Zajímavostí je, že zde král Vladislav Jagelonský pasoval Vojtěcha a Jana Pernštejny na rytíře v roce 1497. Už v té době velmi architektonicky zajímavý komplex prodal v roce 1560 Jaroslav z Pernštejna královské komoře, protože se mu nedostávalo finančních prostředků na další provoz. Ještě hůř bylo Kunětické hoře za třicetileté války, když jí v roce 1645 dobyla švédská armáda a vypálila a vyplenila celý hrad. A protože už od pravěku byl pod horou lom, devastaci hradu podpořila i těžba kamene, která zde probíhala do začátku 20.století. Část hradu se tak zřítila a nenávratně podlehla zubu času a jiných dějinných okolností a až v roce 1917 si Kunětickou horu pronajal a o dva roky později koupil pardubický muzejní spolek, který s nově ustaveným Kunětickým družstvem provedlo nějaké zabezpečovací práce.
A v roce 1923 začalo s obnovou hradu podle projektu architekta Dušana Jurkoviče a tak tu vznikla zajímavá restaurace a byly obnoveny některé prostory v paláci. V roce 1953 se hrad stal majetkem státu a opět začal utěšeně chátrat a tak byl v 70.letech dvacátého století uzavřen. Naštěstí po roce 1990 opět začaly nové opravy a rekonstrukce a tak je hrad opět už sedmnáct let otevřen pro veřejnost a je atraktivním cílem mnoha turistů a to by také mohlo být občas i místní letišťátko, tedy v případě, že „budou doma“ a bude se tu létat. V sobotu 19.června 2010 to stálo za to se tu zastavit.

text,foto: (jjk)

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

jus jus

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama