Tento víkend se udála velmi významná událost. Letiště v Chebu slavilo 90.narozeniny. A toto letiště je považováno za první regulérní letiště u nás, ale má to několik ale… De facto první letiště vzniklo v Plzni  Malesicích a po té na Borech a to v roce 1910, tedy 6-7 let před tím v Chebu, ale jaksi snad prý nemělo statut oficiálního letiště – s tím lze polemizovat, protože  Malesice byly prvním „regulérním“ aerodromem v Zemích české Koruny… (já tedy alespoň Malesice za první oficiální letiště považuji ikdyž se dá namítnout, která louka v pionýrských dobách letectví měla statut oficiálního letiště). Takže ač byly podle mne  Malesice první, prý byly až druhé. A druhé „ale“ je, že ač slaví chebské letiště 90.narozeniny, to které slavilo narozeniny se narodilo až po roce 1940 a to které by mělo slavit už neexistuje, ikdyž leží jen pár stovek metrů vedle (dodnes je tam prázdná louka a pasou se tam kravičky)…ale protože jde o zajímavé téma, dovolím si trochu delší exkurzi do minulosti; První chebské letiště vzniklo již v létech 1916–1917. Vybudovalo jej město Cheb na svých pozemcích na základě zájmu rakousko-uherské armády. Projektem a realizací byl pověřen chebský radní, architekt a stavitel Pascher. K.u.K. Luftflotte zde umístila jednotku Fliegeretappen Kompanie Nr.16, což byla cvičná a doplňovací jednotka, která v Chebu zahájila činnost 1. července 1917. Tak a jsme toho: tím se toto letiště stalo prvním a jediným v zemích Koruny české bývalého mocnářství. … no jo, ale letiště přece bylo už v roce 1909 v Plzni Malešicích (i s hangárem), ale jakmile se do Malesic vrátil JockeyClub, tak ergo kladívko s kulatým razítkem městská rada povolila v dubnu 1910 zřízení aerodromu na Borských polích …. No to je jiné povídání …, takže pak po vzniku Československa v roce 1918 bylo toto letiště jediným na celém území republiky a jediná použitelná letadla se nacházela právě zde. V Chebu však byla vyhlášena samosprávná provincie Deutschboehmen a proto byla v listopadu 1918 podniknuta výprava setníka Rošického, která letiště obsadila a získala tak nové republice její první vojenská letadla. Při historicky prvním startu dvojice pilotů na stroji Oeffag došlo bohužel i k první letecké tragedii nového státu, když pilot V.Antoš havaroval za chebským nádražím. Do Chebu byly poté soustředěny letecké školy vzniklo Vojenské letecké učiliště, které zde působilo až do roku 1934. V roce 1928 sem byl převelen 1. letecký pluk T.G.M.,(tedy velitelství III. perutě a dvě stíhací letky) zatímco školní útvary VLÚ se postupně odstěhovaly do Prostějova. A kromě působení pozorovacích letek zde v době zhoršování mezinárodní politické situace vznikla i první Četnická letecká hlídka, která tu byla do května 1938. Po okupaci vznikl z chebského letiště tzv. Fliegerhorst – jedna ze základen Luftwaffe a nejprve tu byli stíhači z II. Gruppe – Jagdgeschwader 135 a 333. Po stíhačích se tu stejně jako v době Československa usadilo školní letectvo a to hned několik útvarů. Například Reichsschule fuer Motorflug (Říšská škola motorového létání), FFS A/B 7 a hlavně FAR 63, což byl velký výcvikový útvar, pod který spadaly m.j. i letiště v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Dne 13. října 1939 zažil Cheb historickou událost, na kterou sjelo neuvěřitelných 120 000 lidí. Přistála zde totiž slavná vzducholoď D-LZ 130 Graf Zeppelin a celá událost byla doprovázena leteckým dnem, kde se představila i známá Legie Condor. Cheb se tak stal jediným místem na území bývalého Československa, kde tento stroj přistál. Škola tu byla do roku 1943, kdy zde byla založena II. Gruppe Ergaenzungs-Transportgeschwader, což byla doplňující transportní skupina vyzbrojená kromě německých, také italskými a francouzskými stroji. V letech 1944-45 se letiště stalo základnou Ruské Osvobozenecké Armády generála Vlasova pod velením gen. Malcova, která odešla až těsně před příchodem americké armády. Letiště však bylo zcela zničeno 28. dubna 1945, když o něj svedla těžkou bitvu americká 97.pěší s jednotkami 2. tankové divize SS a dalšími jednotkami Luftwaffe a Wehrmachtu. Po krátkém pokusu o jeho obnovu bylo v roce 1947 opuštěno a zaniklo. Druhé chebské letiště vzniklo v roce 1940, jako tovární letiště firmy Flugzeugwerk Eger GmbH. Tato firma, vybudovaná nedaleko od města se zabývala opravami a stavbou vojenských letadel pro Luftwaffe. Její výrobní program začal bombardérem Heinkel He-111, který se zde vyráběl až do začátku roku 1943 a poslední vyrobenou verzí byla He-111 H-23 pro Slovenský štát. Dalším typem byl strategický bombardér Heinkel He-177 Greif a krátce se v továrně FWE vyráběly i výkonné noční stíhačky Heinkel He-219 Uhu, které byly vybaveny palubním radarem i vystřelovacím sedadlem. Posledním typem, který se tu vyráběl, byl Messerschmitt Me-262 Schwalbe. Zvláštní kapitolou byla přestavba prototypu čtyřmotorového He-177 B-5, který měl letět bez mezipřistání z Chebu do Japonska (měl mít dolet  12 000 km), kde měl být v licenci vyráběn, ale krátce před startem jej zničil americký nálet. Zajímavostí také bylo, že zde 3. února 1944 přistál americký B-24H Liberator, který byl poškozen flakem při cvičném letu nad Francií. Posádka sice byla zajata, ale stroj v továrně opraven a předán do Německa, kde sloužil do dubna 1945, kdy jej Američané získali zpět dobytím letiště v Salzburgu. Na konci války po mohutném bombardování Chebu byla zničena i továrna FWE včetně letiště. Tovární letiště však bylo po konci války opraveno a sadil se zde aeroklub. Současně s tím Ministerstvo dopravy vybavilo letiště potřebnou technikou, postavilo odbavovací budovu, věž a další nutná zařízení, protože letiště Cheb mělo sloužit jako mezinárodní letiště s možností diverzních přistání letadel přilétající do Československa ze západu a severu v případě, že ruzyňské letiště nebude moci příjímat. Tato idea však nepřežila „Vítězný únor“, protože krátce před otevřením mezinárodního letiště obsadila základnu Československá armáda, která vyhnala veškerý civilní provoz. Na jaře roku 1952 zde zřídila stanici „stálé hotovosti“ s letouny Jak-23 což trvalo do léta roku 1953. Od té doby zůstalo letiště v rukou armády, ovšem až na vzácné výjimky nebylo letecky využíváno. Až koncem osmdesátých let zde působil nejprve Slov-air s letouny Z-37 a AN-2, později, již po roce 1989 společnost Air Special a později firma ABAS Plasy. S firmou ABAS přišla na bývalé tovární letiště i ultralehká letadla a díky firemní škole se začalo rozvíjet sportovní ultralehké létání. A v roce 1997 vznikl Ultralight Club Cheb, který se o letiště stará dodnes, protože v roce 2005 získalo letiště město Cheb jako svůj historický majetek a svěřilo jej do správy a užívání právě tomuto klubu. … a jen pro doplnění, ono tu vlastně v okolí ještě krátce v roce 1945 bylo třetí letiště, kdy se na louce u jednoho statku usadily americké kurýrní Pipery … no vlastně ještě čtvrté, krátké asfaltové bývalé zemědělské v nedalekém Milhostově, ale to už je úplně jiná kapitola … tak a proto tu byl letecký den, ale bohužel těžké černé mraky a nějaká ta kapka vody … tak to nebylo úplně ono, ale snad někdy příště bude mít chebské letiště větší štěstí…

 (jjk)

Zdroj: Luděk Matějíček: Chebská křídla