Akce a soutěže

19.07.2009 17:00

... a ještě malé Post scriptum o Hosínu

text,foto: (jjk) ... a ještě malé Post scriptum o Hosínu

Mistrovství světa v Hosíně úspěšně doputovalo do svého konce a letci se pomalu rozlétávají do svých domovů. Po nich tu, ale kromě vzpomínek, fotek, filmových záběrů a výsledkové listiny zůstává to vlastně nejdůležitější a to samotné letiště nedaleko zámku Hluboká.

V Hosíně letiště vzniklo až v padesátých letech, po té co se letiště v Plané rekonstruovalo a stalo se plně vojenským letištěm. Létat se samozřejmě v jižních Čechách začalo mnohem dřív a oficiálně  založen českobudějovický aeroklub byl 27. července 1923 a po schválení stanov navázal kontakty s Aeroklubem Republiky Československé. Aeroklub také spolupracoval hned od počátku s armádou, která nedaleko ležící cvičiště ve Čtyřech Dvorech používali jako provizorního letiště. O dva roky později nabízí ministerstvo obrany ze svých přebytků aeroklubu letouny typů Albatros, Anatra, Gotha a Salmson, ale českobudějovičtí tuto nabídku musí odmítnout, protože nemají ještě ani letiště ani hangár. Pouze občasně létají na vojenském cvičišti ve Čtyřech Dvorech, kde se také v červenci 1925 koná ve spolupráci s armádou letecký den. V roce 1926 vzniká i zde odbočka celostátní Masarykovy letecké ligy, která svými akcemi popularizovala letectví, rozvíjela modelářství na školách a v úzké spolupráci s armádou se starala též o plachtařský a motorový výcvik. Ale i tak se stále hledá místo pro stálé letiště. Neúspěšně probíhá jednání o odkupu pozemků v Českém Vrbném, Dasném a Hrdějovicích. Daří se až v roce 1930, kdy komise ministerstva veřejných prací projednává návrh na zřízení civilního a sportovního letiště na pozemcích v katastru obce Planá. České Budějovice investují do výstavby letiště 1,5 mil. Korun a zemní práce se zahajují v roce 1933. Mezitím funguje svahové plachtařské provizorní letiště na svahu vrchu Šlemberka u Srubce. Ale letiště v Plané je v roce 1935 konečně dostavěno a otevřeno leteckým dnem 26.srpna, který společně uspořádala MLL s Aeroklubem ČB a vojenským letectvem. O rok později jsou dostavěny i tři hangáry a to po jednom pro Československé státní aerolinie, Aeroklub a MLL. V dalším roce kromě dalšího leteckého dne se jedná o zřízení pravidelné linky s Prahou, ale i Brnem, Bratislavou a západočeskými lázněmi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Jenže přichází rok 1938 a provoz se zásadně mění. Během květnové a zářijové mobilizace piloti nastupují jako záložníci do vojenských posádek a  další členové dokončují rychle výcvik na motorových letounech. Sportovní provoz je omezen jen na výcvik a na letišti přistávají stíhací i bombardovací letadla určená k ochraně hranic Československa. Během okupace je letiště obsazeno a letadla „darována“ německou armádou Slovenskému štátu. Letiště v Plané je však přičiněním Luftwaffe rozšířeno a zmodernizováno a od roku 1942 zde probíhá výcvik  na větroních Kranich, Weihe, Olympia a posléze na vojenských strojích Me-109, FW-190, Ju-87 a na konci války i na tryskové Me-262. Současně s obsazením letiště v Plané je zabráno i svahové plachtařské letiště u Dubičného, kde celou válkou sídlí hitlerjugend.

Po druhé světové válce aeroklubáci přebírají to co po německé armádě zbylo a obnovují činnost na Plané i na svahu u Dubičného. Vše se obnovuje a opět se létá a trénuje a v roce 1947 je tu úspěšná letecký den. Přichází, ale rok 1948 a apikální změna společenských poměrů a to se dotýká členů aeroklubu, kteří se „pošpinili“ tím, že za druhé světové války bojovali v Anglii, Francii a prostě na „západě“ a přestali být spolehliví. Ale kromě toho aeroklubáci přicházejí i o letiště. V roce 1949 se mezinárodní politická situace prudce horší a čs. Armáda se plně opevňuje na letišti Plané a zahajuje generální rekonstrukci letiště v Plané a sportovní činnost je zastavena. Náhradní plochou je dosluhující svahové letiště u Dubičného a pro moderní výcvik na větroních s dvojím řízením byla vybrána plocha na lukách u dvora Světlíka nedaleko Vráta, kde si členové svépomocí postavili prozatímní hangár pro šest bezmotorových letadel, naviják a dopravní vůz a provedli úpravu terénu pro vzletové a přistávací dráhy. Oficiální otevření letiště Světlíky bylo zahájeno leteckým dnem 4. září 1949. Ale není to úplně ono a tak se hledá místo na nové stálé letiště. Hledá se hledá až se po podrobném měření a pozorování nachází vyhovující plocha nedaleko vesnice Hosín. V roce 1951 je rozebrán na Plané aeroklubový hangára a převezen do Hosína, kde je znovu postaven o rok později. Následně v červenci roku 1953 je zahájen plachtařský provoz a o rok později motorový. Do té doby to co se z leteckého parku nevešlo na Světlíky bylo umístěno v Soběslavi a Táboře. Ten samý rok při příležitosti Dne Čs.armády se nad cvičištěm ve Čtyřech Dvorech koná letecký den. A v roce 1956 je konečně letiště v Hosíně uvedeno do plného provozu včetně nočního létání. V roce 1960 je také dokončen nový hangár a provozní budovy s kontrolní věží.

Letiště Hosín a také Aeroklub České Budějovice jsou známé několika významnými osobnostmi, nebo událostmi. Za všechny lze jmenovat dva velmi slavné akrobaty, kteří dobyli několik titulů na světovém a evropském nebi a to byl především Petr Jirmus, kterého následoval Martin Stáhalík (ten bohužel už několik let není mezi námi). Ze soutěží je byly nejvýznamnější dva šampionáty. Mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1978, které vyhrál Ivan Tuček, a Mistrovství Evropy v roce 1985 kdy vybojoval titul Petr Jirmus. Mistrovství Evropy bylo v roce 1985 také premiérou pro novou asfaltovou dráhu osm se metrů dlouhou a dvacet čtyři metry širokou, která je paralelní s původní drahou travnatou. Kromě toho se zde konalo a koná mnoho dalších soutěží, především plachtařských jako tomu bylo v roce 1993 při Mistrovství Evropy žen. Po roce 1990 se k motorářům, plachtařům, parašutistům a modelářům připojili i piloti na ultralehkých letadlech, takže když na to přijde, provoz tu je opravdu veliký. K tomu zde ještě sídlí letecká škola Alfa Air Saši Kubovce, vrtulníková firma Heliwork CZ a letecká záchranka Alfa-Helicopter, která zde má i základnu Kryštof 13 a „zemědělský“ JAS air a další menší provozovatelé. A také je na letišti hezká restaurace, takže lze sledovat cvrkot v klidu u sklenky, nebo oběda. 

(jjk)

Zdroj: Sborník k 65. výročí založení AK Č Budějovice

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Z fotogalerie

Hlavní partneři webu

Databáze letišť

Army burza

Partneři webu

 

WebArchiv - archiv českého webu

Reklama